Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zdřímnutí přes den nám pomáhá k lepším výkonům, potvrdila další studie

  • 35
Krátký spánek uprostřed dne výrazně zvýší mozkovou aktivitu. Další výzkumy ukázaly, že krátké zdřímnutí během dne, které prosazoval už třeba Winston Churchill, osvěží mozkovou aktivitu.

Odborníci zjistili, že pouhá hodinka spánku přes den zvýší aktivitu mozku, který pak lépe načerpává nová fakta a pracuje rychleji.

"Spánek regeneruje a navrací ztráty v pozornosti a mozkové aktivitě, ke kterým v bdělém stavu dochází. Posouvá nás ale dokonce o určitý stupeň výš než před zdřímnutím," vysvětluje psycholog Kalifornské univerzity Matthew Walker, který vedl nedávnou studii.

Schrupněte si

V té vědci rozdělili 39 studentů do dvou skupin a zadali jim úkol: zapamatovat si obličeje a jména, aby se zapojilo paměťové centrum lidského mozku, tzv. hipokampus.

Ve dvě hodiny odpoledne si první skupina studentů zdřímla, druhá zůstala vzhůru. Po čtyřech hodinách jim lékaři zadali úkol, při kterém měli obličeje a jména správně spojit. V poledním testu měli podobné výsledky. V podvečerním ti, kteří si na hodinku zdřímli, měli mnohem lepší výsledky než studenti, kteří zůstali vzhůru.

Výzkum prokázal, že polední spánek zvýšil kapacitu mozku učit se a vykonávat úkoly i večer. Spánek je podle vědců potřeba k tomu, aby se takzvaně pročistila krátkodobá paměť mozku a uvolnilo se místo pro nové informace.

Ilustrační foto.

Mozek jako e-mailová schránka

"Představte si, že hipokampus, paměťové centrum v mozku, je zaplněné, podobně jako e-mailová schránka. Dokud ji nepročistíte, nebudete moci obdržet jakýkoli další mail. V lidském případě informaci. Přesun informací z hipokampu do mozkové kůry je totéž jako vyprázdnění schránky přesunem e-mailů do jiné složky," vysvětluje Matthew Walker.

Pomocí testů, které zkoumaly mozkovou aktivitu, vědci také zjistili, že obnova a regenerace paměťového centra se uskutečňuje v období mezi hlubokým spánkem a stavem snění, známým jako fáze REM.

Připadá-li vám směšné, že byste si měli v rámci polední pauzy dát dvacet, vězte, že i některé "velké mozky" si ho dopřávaly. Třeba John F. Kennedy, Ronald Reagan nebo Margaret Thatcherová. Stačily jí čtyři hodiny spánku přes noc, ale neodpustila si krátké zdřímnutí během dne. Stejně tak Bill Clinton, který si na spánek po obědě vyhrazoval třicet minut.

Mnoho vědců, kteří se zabývají studiem spánku, tvrdí, že zvyk zůstat vzhůru od rána až do večera, je ve své podstatě nezdravý. A poukazují na tradiční španělskou siestu.

"Spánek je komplikovaný, ale zároveň velmi elegantní proces, který nám dodává přesně to, co lidské tělo potřebuje," dodává Walker.