"Dnešní děti jedí nezdravě, je to vidět na tom, že přibývá dětí s obezitou a nadváhou," potvrdila Zuzana Urbanová z Kliniky dětí a dorostu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle obezitologa Pavla Suchánka se jen od roku 2000 počet českých obézních dětí zdvojnásobil.
Typické příklady potravin, kterým děti holdují, ale přitom by neměly? Na prvním místě jsou to sladkosti, dále hranolky, chipsy, hamburgry, ale také uzeniny.
Moc toho snědí, málo se hýbou
Nejde samozřejmě jen o obezitu jako takovou: přibývá dětí, které mají vysoký krevní tlak, cukrovku, a navíc neubývá ani těch, které zápasí s vysokým cholesterolem.
Jen v minimu případů děti tyto potíže zdědily, za většinou z nich je nezdravý životní styl. "Hlavním problémem zůstává nadváha, protože z ní plynou všechny zmiňované zdravotní problémy," vysvětlila Urbanová.
Jinými slovy: jídlo českých dětí je příliš energeticky bohaté, obsahuje zejména moc cukrů a tuků. Pokud připočteme fakt, že se děti stále méně hýbou, je na potíže zaděláno.
Zatímco obezita se projeví hned, ostatní potíže se začínají hromadit postupně - například cholesterol ucpávající cévy se v krvi ukládá celý život. Tedy už v dětství, ačkoli potíže může začít působit třeba o dvacet třicet let později.
Podobné je to s vysokým krevním tlakem, za který může mimo jiné fakt, že děti dávají přednost hodně soleným jídlům.
Nově lékaři brojí proti transnenasyceným mastným kyselinám, které se nacházejí například v nejlevnějších sladkostech a tam, kdy se používá ztužený tuk. Prokazatelně zhoršují stav cév a zřejmě rovněž zvyšují riziko rakoviny.
Výrobce přitom nic nenutí na jejich použití upozorňovat, ale někteří naopak zvýrazňují, pokud se při výrobě obešli bez nich. Někdy se o nich hovoří také zkráceně jako o transkyselinách.
Co jíte doma?
Nelze přitom všechno svádět na to, že na děti ze všech stran útočí reklama, která jim nutí právě nezdravá jídla. Je pravda, že takové potraviny děti lákají.
"Nejvíce však záleží na tom, co jedí rodiče," uvedl Pavel Suchánek. Jinými slovy, záleží na tom, jak rodiče k jídlu přistupují, co a jakým způsobem jedí, a třeba i na tom, zda a jaké svačiny svým dětem dělají.
Co jí váš potomek přes den?
Děláte dětem svačiny? Lékaři tvrdí, že byste měli, protože tím prospějete jejich zdraví.
Přestože s tím, jak děti rostou, sílí vliv reklamy, dlouhodobě hrají největší roli rodiče.
Tedy to, co jedí a jak k jídlu přistupují.
"Rodičovský příklad je nejdůležitější. V okamžiku, kdy mají tři čtvrtiny lidí v zemi zvýšený cholesterol, se nelze divit, že ho má zvýšený i hodně dětí," soudí Pavel Suchánek.
Jak mohou rodiče přimět potomky, aby jedli zdravěji? "Násilím to určitě nejde, nejlepší je skutečně příklad v rodině," potvrzuje obezitoložka Václava Kunová ze sdružení Stop obezitě.
Podle ní je na rodičích, aby připravili jídlo zdravé a přitom chuťově i vzhledově atraktivní.
Svačí? To je dobře
Klíčovou roli mohou hrát školní svačiny: Kunová nedoporučuje dávat na ně dětem peníze, ale raději jim jídlo do školy chystat doma. "Zabere to nějaký čas, ale vyplatí se to, zvláště když zároveň připravíte jídlo i pro sebe," soudí lékařka.
Ke svačině vybírejte potraviny obsahující bílkoviny, které zároveň mají nízký glykemický index. To bývají většinou jídla obsahující minimum sacharidů neboli cukrů. Svačinu by měly doplnit zdraví prospěšné tuky, vitaminy, minerální látky a vláknina.
V žádném případě nestačí dát dítěti jen ovoce nebo zeleninu, a to ani v případě, že má sklon k nadváze. Nejlepší svačinou pro dítě je krabička naplněná různými druhy nakrájené zeleniny nebo ovoce a plátek celozrnného chleba s pomazánkou z tvarohu a bylinek.
Co bude k obědu?
Klasická česká školní svačina, rohlík s máslem a salámem, sušenky nebo oplatky, by se měla v dětském menu objevovat jen výjimečně. Je kalorická, přitom však dítěti nepřináší žádné hodnotné živiny.
Podle Kunové není nutné, aby pečivo bylo za každou cenu jen vyloženě celozrnné, ale spíše jde o to, aby byla svačina vyrovnaná a obsahovala dostatek živin.
Naopak, netřeba nutit dítěti snídani za každou cenu. "Nikdo by se neměl přemáhat ke snídani, pokud nemá ráno hlad, to je totiž úplně přirozené," říká kardioložka Hana Rosolová z plzeňské fakultní nemocnice.
Velkým problémem je někde nabídka školních jídelen, tedy normy, a není příliš možnost to ovlivnit. "Jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Někde se velmi snaží, ale jinde stále nabízejí čtyřikrát týdně vepřové maso," konstatovala Kunová.
Co mohou v takovém případě podniknout rodiče? Mohou se například obrátit na zřizovatele školy a nejlépe spolu s ostatními rodiči žádat změnu. Je to však většinou běh na dlouhou trať.
