Živé jogurty pomáhají zdraví, tvrdí firmy. Neprokázáno, oponují experti

Mléčný průmysl se po vyjádření expertů z Evropské unie trochu otřásl v základech. Probiotické nápoje, jogurty a doplňky stravy, které denně jedí miliony lidí, nemají prokazatelné zdraví prospěšné účinky.

Zakysané mléčné výrobky obsahují probiotika | foto: Profimedia.cz

Probiotika, poeticky též nazývaná "přátelské bakterie" jsou mikroorganismy, které se přidávají do stravy pro zlepšení bakteriální rovnováhy v trávicím traktu. Většinou jsou zákazníkovi dostupné jako zakysané mléčné výrobky v podobě jogurtů či nápojů, nebo jako tablety a kapsle.

Klamavá reklama

Výrobci vychvalují jejich zdravotní účinky do nebes, mezi nejznámější tvrzení v reklamách a na štítcích probiotik patří, že podporují správné zažívání, udržují a posilují zdravou střevní mikroflóru, zlepšují imunitní systém, pomáhají při průjmech, plynatosti, nadýmání, zácpě a podobně.

Nové nařízení Bruselu

Všechna tvrzení o zdravotní prospěšnosti potravin musí nejprve schválit Evropská komise.

Firmy, které toto schválení nebudou mít, budou muset svá tvrzení o zdravotní prospěšnosti přestat používat ve svých reklamních kampaních i na štítcích potravin a potravinových doplňků.

Všechna tato tvrzení však zamítli experti z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, dále jen EFSA).

Prospěch probiotik není prokázán

Vědecký tým složený z 21 uznávaných expertů v čele s profesorem Albertem Flynnem obdržel k posouzení 180 zdravotních tvrzení týkajících se probiotik. Všechna do jednoho smetl ze stolu jako nepodložená.

Deset tvrzení zamítli experti rovnou a dalších 170 nemohli zhodnotit, protože nedokázali identifikovat všechny přísady zkoumaných výrobků a chyběl dostatek důkazů na podporu zdraví prospěšných výhod zkoumaných probiotik.

Například kysané mléčné produkty s bifidobakteriemi podle expertů nesnižují množství případných patogenních mikroorganismů. Podobné výsledky byly zjištěny i u laktobacilů.

Podle vědeckého týmu tedy nelze tvrdit, že probiotika jsou dobrá pro zdraví. Mluvčí EFSA k tématu prospěšnosti probiotik řekla: "Tvrzení byla zhodnocena, ale výsledek byl negativní, nebo jak naši vědci řekli, chybí dostatečné důkazy k jejich hodnocení."

Některé známé gigantické společnosti vyrábějící produkty s probiotiky stáhly svá předložená tvrzení z testu EFSA a později je opět předložily, ale další výsledky budou známy až během příštího roku.

Většina tvrzení neprošla

V rámci hodnotícího procesu obdržela komise Evropské unie od členských států asi 44 000 tvrzení, z nichž zhruba 4000 bylo předáno k odbornému posouzení.

Probiotika

Jsou to živé mikroorganismy přidávané do potravin nebo do potravinových doplňků.

Probiotika najdeme v zakysaných mléčných výrobcích.

Dále je můžeme užívat v podobě tablet či kapslí.

V první části bylo hodnoceno více jak 500 tvrzení týkajících se vitaminů, minerálů, bylin, vlákniny, tuků, sacharidů a také probiotických bakterií.

Celé dvě třetiny zkoumaných tvrzení panel jednadvaceti odborníků EFSA zamítl pro nedostatečnost vědeckých důkazů a neúplnou možnost identifikace posuzovaných látek.

Všechna zdravotní tvrzení musí být ověřena

EFSA kontroluje všechna zdravotní tvrzení pro potravinové výrobky poté, co začalo platit nové nařízení Evropského parlamentu o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.

Nařízení se týká všech druhů potravin včetně doplňků stravy. Používání zdravotních tvrzení podléhá schválení Evropskou komisí a poprvé tak musí být všechna zdravotní tvrzení na podporu marketingu ověřena.

Společnosti, jejichž tvrzení nebudou ověřena, budou muset přestat používat tato tvrzení ve svých reklamních kampaních i na štítcích potravin a potravinových doplňků.

Co je úkolem EFSA

Evropský úřad pro bezpečnost potravin byl nařízením Evropského parlamentu a Evropské rady založen v roce 2002 a jeho stálým sídlem je od roku 2005 italská Parma.

EFSA má za úkol poskytovat nezávislá vědecká stanoviska, vědeckou a technickou podporu pro činnost Evropské unie ve všech oblastech, které mají přímý nebo nepřímý vliv na bezpečnost potravin a krmiv. Tím má chránit spotřebitele a jeho zdraví, ale také zdraví zvířat a rostlin a přispívat k ochraně životního prostředí.