Zdravé mléčné bakterie dětem svědčí

Kojené děti jsou na tom lépe, o tom víceméně není sporu. Mateřské mléko obsahuje všechny pro vývoj potřebné látky v optimálním složení. Jenže, co když matka už z nějakého důvodu kojit nemůže nebo co když už potomkovi staršímu půl roku její mléko nestačí?

Pak by měla vybrat umělé mléko vyráběné přímo pro krmení malých dětí.

A to pokud možno takové, které je doplněno o bakterie tak, aby se svými účinky co nejvíce blížilo mateřskému. Výrobci je začali produkovat na základě vědeckých poznatků.

Zázračné cukry
"Nejlepší výživou kojence je výlučné kojení," upozorňuje lékař Martin Gregora. Kojené dítě je zdravější a odolnější vůči nepříznivým vlivům zevního prostředí. Je lépe chráněno před infekcí.

Mateřské mléko totiž obsahuje mnoho přínosných látek - například cukry jménem oligosacharidy, které jsou velmi důležité pro tvorbu střevní flóry. Právě jimi se totiž živí bifidogenní bakterie, které přispívají k dobré kondici trávicího traktu. Na něm zase mimo jiné závisí imunita člověka.

"Kojené dítě dostává v danou chvíli přesně to, co potřebuje. Díky přítomnosti oligosacharidů má v tlustém střevě převahu bifidogenních bakterií a laktobacilů nad bakteriemi, které by mu mohly způsobit zdravotní potíže, jako jsou průjmy, mezi něž patří Cloistridia, Proteus, Enterobakterie a Escherichia coli."

U nekojeného dítěte je situace složitější, protože umělá mléka až donedávna právě ony užitečné bakterie neobsahovala.

"Složení bakterií a jejich poměrné zastoupení na střevní sliznici takového dítěte je pak zásadně jiné, v jeho střevech žije více patogenních bakterií, které mohou způsobit průjmová a jiná onemocnění dítěte," tvrdí lékař.

Zdravé bacily pro uměle živené děti
Novinkou, která může tento problém vyřešit, jsou mléka obohacená probiotiky neboli živými mikroorganismy, nejčastěji mléčnými bakteriemi, laktobacily a bifidobakteriemi, které mají příznivý účinek na střevní mikroflóru.

Sušená dětská mléka obsahující bifidobakterie mají na obalech nápis Bifidus. Děti, které už nejsou kojené a dostávají proto alespoň mléka obohacená o užitečné bakterie, bývají zdravější.

Probiotika pomáhají lépe zvládat i průjmy způsobené třeba podáváním antibiotik. Má vliv i na prevenci rozvoje alergických nemocí, jako jsou ekzém, senná rýma, astma.
I u batolat a větších dětí by měla strava obsahovat dostatek mléka a mléčných výrobků.

Mezi přirozené zdroje probiotik pro batolata a starší děti patří mimo obohacená mléka také jogurty a jiné zakysané výrobky. Zařazování těchto potravin do jejich jídelníčku by mělo být pravidelné a trvalé.