Ona
Petr Pravda z týmu iDNES.cz a David Vávra na Jizerské 50

Petr Pravda z týmu iDNES.cz a David Vávra na Jizerské 50 | foto: iDNES.cz

Zázračný stroj nás před Marcialongou přenesl do výšky 5 500 metrů

  • 2
Tři dny před startem sedmdesátikilometrového lyžařského maratonu Marcialonga v italských Dolomitech jsme s kamarádem, architektem a hercem Davidem Vávrou, pomohli našemu tělu stejnou metodou jako nejlepší sportovci světa. Potrénovali jsme ve výšce pět a půl tisíce metrů.

Tři měsíce tréninkové přípravy jsou u konce. Pokud se nestane nic nepředvídaného, vyrazíme tuto neděli v 8:35 do stopy populárního dálkového závod v italském Trentinu.

S čísly 994 a 995 se postavíme na konec první vlny, která vyrazí jen pět minut za elitními světovými maratonci. Jako jeden z favoritů mezi nimi bude i nejlepší český lyžařský maratonec Standa Řezáč.

Cíl je jasný. Závod dojet, mít z něho radost. Navíc se pokusit umístit někde na hranici první a druhé třetiny startovního pole, když vše půjde dobře.

Pro přípravu jsme udělali, co jsme mohli. Jako poslední trumf pro vyladění výkonnosti nám těsně před závodem naordinoval náš trenér a biochemik Jirka Novotný v pražské laboratoři Therapypointu (therapypoint.cz) hypoxický trénink. Je to vysoce účinná, zdraví prospěšná a zcela legální cesta ke zvyšování výkonnosti vrcholových i výkonnostních sportovců. Jirka využívá ve své laboratoři přístroj firmy Hypoxico (hypoxico.cz), který umožňuje sportovcům simulaci pobytu ve vysoké nadmořské výšce.

Před startem Jizerské 50

Co se děje v těle člověka při pobytu ve vyšší nadmořské výšce?

Pokud je lidské tělo vystaveno hypoxii (objem kyslíku ve vdechovaném vzduchu je nižší, než na který je organizmus zvyklý z "domácích" podmínek), vyvolává to v něm adaptační změny. Při krátkodobém pobytu dochází např. ke zrychlení plicní ventilace, zvýšení tepové frekvence, mobilizace krve ze zásobáren.

Při déle trvající hypoxii se potom stimuluje hormon EPO a dochází ke zvýšené tvorbě červených krvinek a hemoglobinu, stimuluje se svalový myoglobin, který podporuje transport kyslíku. Výrazně se tak zvyšuje transportní kapacita krve.

Plná účinnost hypoxického tréninku je pochopitelně při dlouhodobém využívání (jedním z průkopníků u nás byla Kateřina Neumannová se svým spaním v hypoxickém stanu).

Ambice na vítězství v Marcialonze určitě nemáme, proto Jirka zvolil jednodušší, zkrácenou formu hypoxického tréninku ve formě jedné série (běžně se využívají až čtyři). Tento model spočívá ve dvou cca hodinových tréninkových jednotkách jízdy na rotopedu (zátěž na úrovni asi 60 % maxima. Během šlapání jsme dýchali přes masku vzduch, který odpovídá nadmořské výšce 2 000 až 3 500 m). Poslední tréninková jednotka pak byla klidová (seděli jsme v křesle a cca v pěti minutových intervalech střídavě dýchali vzduch v simulované výšce 4 500 - 5 500 m a vzduch z běžného okolního nížinného prostředí).

"Absolvováním této terapie by se mohla u Petra i Davida zlepšit hladina hemoglobinu teoreticky asi o pět procent. To by mohlo zvýšit vytrvalostní výkon o 1 - 3 procenta. V závodě Marcialonga by to pak mohlo znamenat zlepšení výsledného času o 3 - 10 minut (posun zhruba o 30 - 50 míst kupředu ve výsledkové listině)," vysvětlil Novotný.

David na to zprvu pohlížel skepticky. "Normálně bych asi na takovou akci nešel. Jak říká náš trenér, pro nás hobbíky je jedno, jestli dojedeme 1 088. nebo 2345. Je to spíš zajímavá zkušenost a rád jsem ji podstoupil. Vrcholoví sportovci díky tomu získají pár vteřin navíc, což v době, kdy se v cíli měří fotobuňkou, může znamenat vítězství."

David Vávra trénuje na vysokohorském simulátoru Hypoxico

Ne zcela splněný tréninkový plán

Když se ovšem podíváme na celý tříměsíční tréninkový plán, některé cíle jsme při nejlepší vůli nesplnili. Zabránil nám v tom hlavně nedostatek času, možností a u mě i nachlazení.

Za prvé jsme nenajezdili potřebných aspoň 500 kilometrů na sněhu, jak nám radil náš lyžařský mentor Standa Řezáč. Oba mám maximálně ke 300 kilometrů.

Já jsem neshodil potřebných šest kilogramů, jak mne nutili naši trenéři. Po nadlidském úsilí jsem srazil váhu "jen" o 5 kilo. Ale i to by mi mělo výrazně pomoci.

David si navíc týden před závodem pekelně narazil žebra na hokeji, když ho soupeř přišpendlil na mantinel. Naštěstí Davida aspoň trochu srovnala šikovná fyzioterapeutka Therapypointu Klára Kodešová.

Herec David Vávra při zátěžových testech

Já jsem pak dohromady skoro 2,5 týdne z celkových 12 "proflákal" kvůli virózám a obvyklým zimním nachlazením. Ještě dva dny před závodem si budu do krku stříkat lokální antibiotikum.

Uběhli jsme Jizerku

Ale něco se i podařilo. V polovině ledna jsme si jako trénink střihli Jizerskou 50. Dojeli jsme na pomezí první třetiny startovního pole v časech kousek pod čtyři hodiny. David, pravidelný účastník J 50, si dokonce zajel rekord trati.

V říjnu a v listopadu jsme jezdili jako diví na kolečkových lyžích podél Labe mezi Poděbrady a Nymburkem. Ztracenou energii jsme poté doplňovali pivečkem v krásné výletní restauraci Na Soutoku, která leží na skutečném soutoku Labe a Cidliny.

Když pršelo, tahali jsme doma gumy, čímž jsme imitovali běžecký soupaž, anebo jsme se mučili na speciálním běžeckém simulátoru Ski Erg 2 (skierg.com).

Petr Pravda při tréninku na simulátoru běžeckého soupaže - Ski Erg Concept2

Zatímco David chodil spíš běhat, já se raději potil na spinningu a na HEAT programu u šmrncovní cvičitelky Hanky Kynychové. David si k tomu přidával fotbal i hokej a dvakrát byl v posilovně. Já jsem se mučil hlavně na trenažeru SkiErg 2.

Poslední test potvrdil zlepšení

Sami cítíme, že jsme díky tříměsíčnímu mučení  hodně nad svým běžným zimním výkonnostním průměrem. David prý oproti normálu natrénoval dvojnásobek. Já myslím ještě víc.

Zlepšení výkonnosti oproti vstupnímu testu nakonec potvrdil i hypoxický test.

"U Petra byla srdeční frekvence při jízdě na 170 wattech 123 tepů. Teď při dýchání vzduchu ze 2100 m byla na 170 wattech srdeční frekvence také na 123 tepech," vysvětluje Novotný a hned dodává: "Vzhledem k tomu, že výška 2100 m odpovídá zvýšení o cca 7-10 tepů oproti ´pražským´ podmínkám, ukazuje to na zlepšení aerobní výkonnosti, která bude pro nedělní závod prioritní, o asi 30 wattů oproti podzimu. Dosavadní trénink měl tedy hlavu i patu a Petr se připravoval odpovědně. U Davida je to s nárůstem výkonnosti podobné."

Jaké jsou závěrečné rady trenéra?

"Petr přes zlepšení v aerobní kapacitě (vytrvalosti) má stále rezervy. A protože je somaticky i funkčně spíše anaerobní (rychlostní, výbušný) typ, mohlo by se stát, že při ´přepáleném´ začátku závodu by na to v druhé části mohl doplatit. Musí proto začít raději volněji, dodržovat pitný a suplementační režim a svoji rychlost využít až v závěrečné fázi závodu."

" U Davida nějaké ´přepálení´ nehrozí, pojede rovnoměrným tempem od startu do cíle a je možné že se dočkáme výborného výsledku. V případě kvalitně připravených lyží by se mohl i konat souboj ´tělo na tělo´ v cílovém tříkilometrovém kopci. Výživová suplementace během závodu je ale i v jeho případě nutná i když díky výborné aerobní kapacitě oproti Petrovi by zde příznaky tzv. ´žaketu´ neměly nastat."

Dva dny před Marcialongou ještě malinko potrénujeme už na místě závodu a prohlédneme si část tratě. V sobotu se pak setkáme se Standou Řezáčem, který nám slíbil pomoci s náročným mazáním lyží. Nachystané máme závodní vosky TOKO od jednoho z nevětších českých expertů na ´mázu´ Petra Lisičana, s nímž budeme konzultovat na dálku po telefonu.

A pocity? David je optimista. "Před Jizerkou jsem na tom byl sice subjektivně líp, protože ty omlácený žebra jsou teď cítit," říká. "Vše se ale nakonec stejně rozhodne až v neděli. Někdy dokonce i trochu potíží před závodem neškodí. Drobný zdravotní problém může člověka donutit k vyšší koncentraci na výkon."

Kdo našim borcům radí

Stanislav ŘezáčRádcem při lyžařském tréninku se stal jeden z nejlepších světových maratonců na lyžích, český reprezentant Stanislav Řezáč, vítěz slavné italské Marcialongy z roku 2005.

Jiří NovotnýZátěžové testy provedl a odborný dozor nad fyzičkou a tréninkem si vzal na starost sportovní biochemik a specialista na běh na lyžích Jiří Novotný, také výborný maratonský lyžař.

Jan JakubíčekRady ohledně kondičního cvičení poskytl trenér Jan Jakubíček, který se od roku 1998 věnuje závodně modernímu pětiboji a od roku 2000 je členem státní reprezentace. Působil i jako osobní trenér.

Jan PirkOdborné a hlavně praktické rady ohledně zdraví a správného oblečení nám předal profesor Jan Pirk z pražského IKEMu, sám náruživý dálkový běžec.

O závodu

Marcialonga

Marcialonga se koná v neděli 31. 1. 2010. Závod, kterého se letos zúčastní na 6000 lyžařů, se jede na 70 km klasickou technikou údolím Val di Fassa a Val di Fiemme v Dolomitech italského Trentina.

Start je v Moeně v nadmořské výšce 1 184m a prvních 18 km se dost stoupá až do Canazei ve výšce 1 465m. Tam se závodníci otáčejí a jedou zpět, téměř až do cíle stále mírně z kopce. V Molině, šest kilometrů před cílem, trať klesne dokonce až do 857 metrů nad mořem. Teprve posledních cca 2,5 km do cíle v Cavalese – 1 000 m.n.m. se jede do prudkého kopce.

Marcialonga je specifická tím, že se ze 70 až 80 % jede pomocí soupažů. Trénink musí být proto hodně zaměřen na posilování horní poloviny těla, hlavně paží.

Běží se údolím a trať mnohokrát projíždí místními kamennými městečky, kde závodníkům fandí tisíce lidí.

Hlavní výzbroj a výstroj poskytl časopis SkiMagazín - ZDE

Pomohl i Sportkoncept - ZDE

Oficiální stránky závodu - ZDE

Turistické stránky Trentina - ZDE

Všechny informace o přípravě na lyžařský maraton najdete ZDE.