Není úplně estetické stanout v úžasu nad prostou a přesnou myšlenkou naproti záchodovým dveřím. Ale život si nevybírá. V umývárně v kempu ztraceném uprostřed Arizony visely zarámované kovbojské životní lekce, a protože visely vysoko, padla mi do oka třetí odspoda: Když zjistíš, že jsi na dně jámy, nejdřív přestaň kopat. Nebýt tak dlouhé, nechala bych si tohle heslo vytetovat na ruku, abych ho měla pořád před očima.
A protože staří kovbojové zřejmě vyznávali rovnováhu mezi hlubokomyslnými a prakticky užitečnými myšlenkami, další heslo, kterého jsem si všimla, bylo: Nikdy nedělej dřep s ostruhami. To už bylo jasné, že jsem narazila na svůj osobní grál. Rady jsem si vyfotila a s pomocí kamarádek a známých jsem je aplikovala na náš dnešní život, kde koně, plechové hrnky a kávu se silou naštvaného mustanga nahradily mobily, auta a stresová neuróza už od puberty.
Prrrrr
Rada: Jediný způsob, jak hnát stádo rychle, je hnát ho pomalu.
Všimněte si, jak se sami často předbíháme. Balíte dětem svačinu a už přemýšlíte, jestli je v autě benzin, nebo radši pojedete do práce autobusem. Na cestě už vám v hlavě jede pracovní plán na dopoledne a odpoledne vymýšlíte večeři nebo jak stihnout rande i kafe s mámou. Není divu, že s tímhle přístupem zabalila moje sousedka synovi ke svačině pytlík šroubků a dorazila v zamyšlení do práce, ačkoliv měla ten den vyzvednout šéfa u něj doma a společně odjet do Brna.
Bylo by fajn nehnat myšlenky jako splašené stádo a nacházet se tam, kde právě fyzicky jsme. Dost to šetří čas. Člověk se třeba nemusí při odjezdu na dovolenou třikrát vracet, protože nechal doma takové drobnosti, jako jsou klíče od chalupy, desetilitrový hrnec guláše nebo mladší dítě zabrané do Facebooku.
Nebezpečná hračka
Rada: Obavy jsou jako houpací kůň, nikam tě nedovezou.
Houpy hou - co když začnou u nás v práci vyhazovat - houpy - zrovna jsem si vzala hypotéku - hou - jak asi dopadne mámě ta operace - houpy - ta nemocnice má vybavení jak za krále Klacka - hou - neměla bych tam skočit a vnutit doktorovi úplatek?
Vážně to nikam nevede. Mít příliš mnoho času na přemýšlení je luxus, který končí zbytečným vytvářením černých scénářů. Znám pár specialistek, které by mohly zásobovat dějovými linkami tvůrce hororových seriálů. A rada přímo od nich zní: Nezačínat! Vůbec si nepovolit první myšlenku, na kterou se pak řetězově napojují další, a co začalo malým zamyšlením po cestě domů, končí pláčem, co budeme dělat, až budeme staří a nebudeme mít na nájem.
Třikrát něco pro šťouraly
Rada: Nikdy nefackuj muže, který žvýká tabák.
Moderní překlad zní: Vypadá tvůj šéf od rána napruženě? Přišel partner z práce podebraný jako pata? Nerej, nezkoumej, nepátrej. Když je sopka aktivní, je lépe počkat s průzkumem vulkánu na později a nepořádat piknik na jejích svazích.
Neboli zpátky ke kovbojskému příměru - když vrazíte pohlavek někomu, kdo má pusu plnou hnědé tabákové břečky, tak ho to sice bolí, ale vy zase skončíte pokropení něčím, s čím jste se nikdy nechtěli blíže potkat.
Rada : Nikdy nekopej do čerstvého kravince za horkého dne.
I bez bližšího rozboru je jasné, že nastane-li v životě chvíle, kdy je obrazně či doopravdy nutné nakopnout exkrement, dopadne nakopávající lépe, je-li objekt jeho agrese staršího data.
Svérázně pojal toto pravidlo čtrnáctiletý synek mé známé, který zásadně hlásí všechny průšvihy a špatné známky mobilem ihned po vyučování. Podle zásady, že vychladlá matka se mnohem lépe zvládá. To je něco, co naši rodiče nezažili. Mobily nebyly, leckde nebyly ani pevné linky, takže my jsme represím za školní prohřešky čelili začerstva hned ve dveřích nebo po otevření žákovské knížky.
Rada: Nikdy nepromeškej dobrou příležitost sklapnout.
Krásná zásada, pro mlčenlivé kovboje tak typická. Jistě vás hned z hlavy napadne několik lidí z rodiny i veřejného života, kteří by měli vždycky napočítat do dvaceti, než něco plácnou. Případně nedokáží rozpoznat chvíli, kdy by měli přestat mluvit a raději se věnovat něčemu bezpečnějšímu, třeba testování sirek ve stohu slámy poblíž benzinové pumpy.
Třikrát o penězích
Rada: Dluhy vznikají, kdykoliv kovbojovy touhy přerostou jeho plat.
Tohle platí všude a vždy a nikdy se to nezmění. Navíc kolem nás krouží jedno nebezpečí, které předpokládám honáky krav na Divokém západě ohrožovalo minimálně, a to jsou s upířím půvabem předkládané půjčky.
Půjčte si na dovolenou! Půjčte si na vánoční dárky! Půjčte si na nový počítač! Podívejte se, jak je ten zadlužený pán v naší reklamě spokojený a jak se na něj žena a děti smějí. Kdo by myslel na úroky nebo na splátky - ta malá písmenka dole nestudujte, zkazíte si zrak, hahaha.
Touhy a sny by měly hezky zůstat tam, kde jsou, a počkat si, až je váhově vyrovnají příjmy. Jinak vám zbyde akorát to laso a klobouk, protože váš kůň připadne bance.
Rada: Nejjistější způsob, jak zdvojnásobit své peníze, je přeložit je napůl a vrátit do kapsy.
V době, kdy chytrým investováním můžete vydělat na bezpracný život svůj i svých dětí, zní tahle věta dost zpátečnicky. Ale předpokládám, že platí hlavně na impulzivní a nepromyšlené nákupy věcí, které člověk nepotřebuje. A to si vezměte, že chlapci od krav nemuseli čelit sezonním slevám, obchodům Vše za třicet korun a hlavně internetu.
Rada: Za každým úspěšným rančerem stojí žena, která pracuje ve městě.
(Vysvětlení: A vyrovnává nejisté příjmy z živočišné výroby menším, ale stálým platem.)
Divoký západ a jeho hrdinkyMálokdy ženy skutečně hnaly stáda přes několik států, což je náplní práce pravého kovboje. Ale představa je to tak lákavá, že šikovné střelkyně, jezdkyně a krotitelky koní zabraly hlavní místo v kovbojských show. ČAROSTŘELKYNĚ ANNIE HOLKY, BUDE RODEO JÁ KROTÍM DIVOKÝ KONĚ STÁLE MLADÁ RŮŽE PRÉRIE |
Na základě průzkumu zhruba desítky funkčních vztahů, které kolem sebe mám, si dovoluji prohlásit, že základem manželství je kombinace skrblík-rozhazovač. Jeden pořádá složenky a myslí na zadní kolečka a druhý dělá hezký domov, zásobuje ledničku dobrým jídlem a plánuje dovolenou, kde nebude třeba za pobyt platit mytím černého nádobí. Kombinace dvou skrblíků neudělá šťastným nikoho kromě potenciálních dědiců páru a dvojice rozhazovačů bez dozoru pravděpodobně brzy skončí v debetu. A na takovou situaci se skvěle hodí ještě jeden citát z mojí oblíbené cedule: Být chudý znamená muset prodat koně, abyste si mohli koupit sedlo.
O ztracené tváři
Rada: První věc, kterou po ránu musíš udělat, je nasadit si svůj stetson.
Dřív se tomu říkalo držet fazonu nebo neztrácet glanc, dnes spíš udržet si ksicht. Ženy, které se počátkem minulého století svezly na vlně obdivu ke kovbojské kultuře a předváděly své střelecké nebo jezdecké umění v kočovných programech, neměly vůbec lehký život. Ani jedna. Většinou samy živily rodinu, lámaly si kosti a vyráběly modřiny na divokých koních a dobré peníze jim to neslo jen po omezenou dobu. Ale jednu věc věděly jistě. Show chce svůj styl a v sedle se musíte držet hrdě.
Nejsmutnější story se skrývá za fasádou jménem Růže z prérie. To bylo původně jméno jedné jezdkyně, která v představení pana C. B. Irwina krotila koně bez sedla. Když zestárla a šéf usoudil, že na koni to ještě jde, ale její obličej nelze ukazovat zblízka fotografům, najal za ni záskok. Skutečná Růže zkrotila mustanga a odešla do zákulisí a na rozhovory s nadšeným tiskem nastoupilo mladší děvče. Nefér? Jistě. Výjimečné? Bohužel ne.
Kůň a jeho větší hlava
Rada: Jsi-li na pochybách, nech rozhodnout svého koně.
Jen zdánlivě je tohle rčení podobné českému Nech to koňovi, ten má větší hlavu (tedy nech to plavat a pojď na jedno). Kovbojové totiž opravdu nechávali mnohá rozhodnutí na svých koních. Která cesta je bezpečnější, kde je tady nejbližší voda, je tenhle člověk zákeřný, nebo upřímný... Zvířecí instinkty nejsou tak zaskládané jako ty naše a na Divokém západě se na ně vyplatilo spolehnout.
Dnes už s sebou ovšem málokdo vodí oře, aby mu poradil, kudy je kratší cesta k tramvaji nebo kde mají lepší kvasnicový ležák. My musíme holt znovu zprovoznit naše vlastní instinkty. Respektive začít jim znovu věřit. Třeba, že poznají rozdíl mezi zvýšeným pracovním nasazením a zbytečně sebevražedným tempem. Nebo že tahle paní učitelka to s vaším dítětem nemyslí dobře, byť má úsměv sladký jako trubky v cukrovaru.
Na rozdíl od nekonečné prérie dospěl tento text ke svému konci a na závěr jsem si nechala dva kovbojské citáty, které na té ceduli nebyly. Měl je na tričkách manželský pár, který v kempu obsluhoval gril a gigantickou pánev na lívance. Pán s mrožím knírem měl na hrudi nápis Býk je nebezpečný zepředu, kůň zezadu a blbec ze všech stran. A jeho malá kyprá žena se honosila heslem Nejlepší způsob, jak se vyhnout domácím pracím, je zdržovat se venku. K čemuž není co dodat, takže vám přeji klidná stáda, poslušný dobytek a narazíte-li na blbce z kterékoliv strany, nechť udělá dřep s ostruhami.
