Ona
Pneumonii obvykle prokáže rentgen hrudníku a krevní testy (ilustrační snímek).

Pneumonii obvykle prokáže rentgen hrudníku a krevní testy (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Zápal plic je podceňovaná choroba se smrtelnými důsledky

  • 10
Pneumonie má mezi širokou veřejností pověst choroby, kterou není třeba brát příliš vážně, protože se dá snadno vyléčit. Jenže ve skutečnosti jde o vážné onemocnění, které může způsobit hodně nepříjemných chvil i lidem na vrcholu svých sil. A u dětí nebo starých lidí může skončit i smrtí.

Zápal plic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila pro mnoho pacientů smrtí. Ale s objevem a masivním rozšířením antibiotik jako by tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob. 

Desítky tisíc nemocných

Podle odhadů ale onemocní zápalem plic v Česku ročně desítky tisíc lidí. Někteří z nich umírají, třeba staří lidé, kteří onemocní v nemocnici. Ale i ti, co se vyléčili, na zápal plic rozhodně nevzpomínají jako na obyčejnou virózu. Své o tom ví například čtyřicetiletá Jana, která žije kousek za Prahou.

"Spousta stresu s dětmi i v práci a pak jsem najednou lehla. Myslela jsem si, že mám nějakou virózu. Měla jsem horečku skoro čtyřicet, kašel a všechno mě bolelo. Na pohotovosti se jim ale při poslechu něco nezdálo, a tak mě poslali na rentgen, který ukázal, že mám zápal plic. Nakonec mi zabrala až třetí antibiotika a více než měsíc jsem byla doma. Ještě půl roku poté jsem měla problémy, zadýchávala se a nemohla vůbec sportovat," vypráví Jana.

Původcem jsou mikroby

Podle primářky Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice, docentky Martiny Vašákové, je infekční zánět plicní tkáně způsoben různými mikroby: viry, bakteriemi a plísněmi.

"Méně často vzniká na podkladě neinfekčním - vdechnutím toxických látek, žaludečního obsahu, poškozením plic léky, ozářením, působením některých prachů," řekla iDNES.cz primářka Vašáková.

Větší sklon k zápalu plic mají podle ní lidé s poruchami imunity, ať už vrozenými, či získanými například při nádorových onemocněních, léčbě léky potlačujícími imunitu, těžké cukrovce, ledvinném selhání a dialýze.

"Také je disponujícím faktorem životní styl. Snáze dostanou zápal plic alkoholici, kuřáci, lidé trpící chronickým stresem či podvýživou," dodala Vašáková.

Vyčerpání a stres

Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a "chřipkové" onemocnění. Může se ovšem stát i to, že zápal plic nastoupí náhle, na zdravého člověka.

"Základním příznakem jsou teploty, pocení, kašel a schvácenost, někdy mohou být bolesti na prsou vázané na nádech, někdy může být vykašlávání krve. Podobné příznaky se však mohou objevit u nádoru plic, zánětu pohrudnice, tuberkulózy, plicní embolie a jiného zánětu v těle," upozornila primářka Martina Vašáková.

Správnou diagnózu obvykle prokáže rentgen hrudníku a krevní testy. Někteří pacienti si zápal plic zaměňují se zánětem průdušek.

"Zánět průdušek postihuje pouze stěnu větších průdušek, zatímco zápal plic postihuje i plicní sklípky. Proto je se zápalem plic spojeno více příznaků. Vedle kašle a vykašlávání jde často o dušnost a bolesti na postižené straně hrudníku. U zánětu průdušek bývají teploty jen lehce zvýšené, zatímco u zápalu plic mohou být vysoké," uvedl Jan Chlumský z Thomayerovy nemocnice.

V některých případech ovšem zápal plic horečky vůbec nedoprovázejí, a to především u nemocných s poruchou imunity, starých lidí a celkově vyčerpaných pacientů.

Otrava krve a smrt

Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.

"Léčba zápalu plic, složení druhů antibiotik, jejich kombinace a délka podávání závisí od typu zápalu plic. Některé běžné komunitní pneumonie mohou být vyléčeny do 14 dnů, z čehož antibiotika mohou být podávána v některých případech pouze týden," řekla iDNES.cz primářka Vašáková. Pacient se pak může vrátit k běžným fyzickým aktivitám přibližně po měsíci.

"Ale kupříkladu nosokomiální pneumonie či zápaly plic u nemocných s poruchou imunity, kde jsou původci třeba plísně, se léčí velmi dlouho a úspěch léčby, tedy vyléčení není vždy zaručeno," dodala Martina Vašáková.

Očkování proti některým původcům zápalu plic má podle ní smysl v rizikových populacích, například očkování proti pneumokoku u rizikových dětí a starých lidí v domovech sociální péče.