Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zamilovaní jsou blázni s poruchou emocí

  5:26aktualizováno  5:26
Podle psychologa Jeronýma Klimeše je zamilovanost porucha emocí a římský dramatik Plautus mluví o těch, kdo se zamilují, jako o bláznech. Přesto po tomhle stavu euforie a dočasné nepříčetnosti všichni toužíme, ať je nám patnáct nebo šedesát. Co se s námi vlastně děje, když nás trefí amorův šíp?
Zamilovanost je zvláštní stav duše i těla... (Ilustrační snímek)

Zamilovanost je zvláštní stav duše i těla... (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Možná ten pocit dobře znáte, možná ho právě prožíváte... Říká se tomu zamilovanost a projevuje se tím, že na nějakou dobu ztratíte soudnost, hýříte energií, vznášíte se nad zemí a při pohledu na svého vyvoleného či vyvolenou se vám podlamují kolena, srdce buší jak o život, nemáte najednou hlad, potíte se a v břiše cítíte takové podivné mravenčení.

"Zamilovanost je porucha emocí," prohlásil před pár lety na své přednášce v Chebu psycholog Jeroným Klimeš. Podle něj tato takzvaná konstanta zamilovanosti trvá obvykle tři až šest měsíců. "V tomto období by se zamilovaný jedinec neměl brát vážně, protože to je úplný mimoň," vysvětlil Klimeš, který doporučuje, aby lidé v tomto období nedělali žádná důležitá rozhodnutí.

Miluju čokoládu...

Toužíte po euforických pocitech, návalech energie a povznesené náladě a zamilovanost stále nepřichází? Dejte si čokoládu.

Sice vás nepozve na rande, nebude vám psát zamilované SMS, ani vám nebude říkat, jak jste úžasná, zato je přirozeným zdrojem fenyletylaminu, takže se po jejím požití můžete vznášet (skoro) stejně jako zamilovaní.

A navíc máte jistotu, že vás čokoláda nikdy nezklame, nezahne vám s kamarádkou a neprobrečíte kvůli ní celé noci...

Podle psychologa je dobré alespoň jeden rok vydržet, když jsou emoce v pořádku, člověk by totiž mohl zpětně litovat unáhleného rozhodnutí. "Obvyklá doba dostatečná pro poznání se navzájem jsou dva roky," dodává psycholog.

Je to jen chemie

Ačkoliv odedávna je symbolem lásky srdce, to nejdůležitější se podle vědců odehrává v mozku zamilovaného člověka. Ve chvíli, kdy se zamilujeme, dá se totiž do práce hned 12 mozkových center, jež začnou produkovat látky vyvolávající euforii jako dopamin, oxytocin, fenyletylamin, adrenalin a další.

"Když se zamilujete, je to podobné, jako byste užili drogu," říká Stephanie Ortigue ze Syrakuské univerzity, autorka studie ´Jak dlouho nám trvá, než se zamilujeme, a co při tom cítíme´.

Na tom, zda se zamilujeme, se ovšem podílí hned několik různých chemických procesů, kromě zmíněných hormonů hrají také roli feromony nebo třeba vůně našeho protějšku.

Zamilovat se...

Láska je asi nejčastějším námětem lidských hovorů, textů písní, filmových scénářů nebo románů. Když se zamilujeme, jako bychom ztratili sami sebe. Nasadíme si růžové brýle, skrz které se nám objekt našeho zájmu zdá božský, úžasný a dokonalý, i kdyby vypadal jako strašidlo nebo měl IQ tykve.

Pojďte si povídat do Kavárničky

Co je podle vás láska: stres nebo blaho? Povídáme se i tom také v Kavárničce. Přidejte se: zde.

Oněnka z Kavárničky

Jsme-li zamilovaní, můžeme se klidně tvářit, že nejsme, ostatní to na nás stejně poznají. Nevrlí bručouni si vesele prozpěvují, pragmatičtí muži se zastavují u výlohy květinářství a workoholičky hodiny tupě zírají do obrazovky se zasněným lehce idiotským výrazem. Jak říká americký spisovatel Anton Myrer: "Člověk dokáže před světem ukrýt všechno až na dvě věci: že je opilý a že je zamilovaný."

Láska na první pohled

Možná jste si mysleli, že zamilování je otázkou týdnů, v lepším případě dnů. Ale láska na první pohled skutečně existuje. K tomu, abychom "do toho vlítli", nám podle odborníků stačí necelá jedna sekunda.

Zamilovanost ale (bohužel, nebo bohudík) netrvá věčnost. Podle Jeronýma Klimeše začínáme tak po třech měsících střízlivět, vracíme se do reality, uvědomujeme si i partnerovy nedostatky a pozvolna přecházíme do stavu, kterému se říká láska nebo partnerství.

Láska na první pohled skutečně existuje. (ilustrační snímek)

Láska na první pohled skutečně existuje. (ilustrační snímek)

Ve vleku citů

Jsou lidé, kteří se nedovedou smířit s tím, že by už nikdy neměli prožít ty úžasné euforické pocity jako na začátku. Fungující, leč rutinní vztah jim najednou nestačí. Potřebují prostě ta podlamující se kolena a bušení srdce k životu. "Člověk má být zamilován. To je také důvod, proč se nemá ženit," prohlásil ostatně i spisovatel Oscar Wilde.

Takový člověk se pak ale může snadno ocitnout v roli citového štvance, který žije jakoby na houpačce. Jasně, bláznivě zamilovat se můžete třeba v důchodu, ale není náhodou láska ještě víc než zamilování? Zřejmě ano, což ostatně píšete i na naší facebookové stránce OnaDnes.cz.

Veronika například přiznává: "Už v tom lítám přes čtyři roky. Neměnila bych za nic na světě." A Petra souhlasí: "Zamilovanost jako taková po několika letech už pominula, teď už je to opravdová láska. Po devíti letech manželství můžu říct, že jsem stále šťastná a neměnila bych."

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.