Pětkrát nebo vícekrát týdně se pohádky před spaním dočká méně než třetina dětí ve věku dvou až osmi let v porovnání se třemi čtvrtinami jejich rodičů, když byli ve stejném věku. Pouze 16 procent dětí dostane pohádku na dobrou noc každý večer ve srovnání s více než třetinou z generace rodičů.
Autor průzkumu psycholog Aric Sigman tvrdí, že pokles vyprávění pohádek může mít velmi negativní dopady na celou generaci dětí, protože tento obyčej podporuje citové bezpečí, uvolnění a působí jako důležitý prostředek pro přenášení hodnot z jedné generace na následující.
"Rodiče by se měli znovu poučit o významu pohádek na dobrou noc. Posledních deset minut před tím, než dítě usne - čas na pohádku - je pravděpodobně nejdůležitější formou kvalitního času, který rodič může strávit se svým dítětem, protože ten se z pohledu dítěte jeví jako nejpohodovější," soudí psycholog.
Poslouchání pohádky podle Sigmana uzavírá den a navozuje spánek, který je "důležitý pro zdraví dítěte. Imunitní systém stejně jako hladina růstového hormonu jsou ovlivněny množstvím spánku, kterého se dítěti dostane," vysvětluje lékař.
Pohádky vyprávěné zpaměti, zejména ty podložené rodinnou historií, mohou v dítěti probudit základní schopnost naslouchat, pomáhají při rozšiřování pozornosti a rozvíjení fantazie. "Pohádka je výrazem ostatních hodnot a přesvědčení v rodině a ve společnosti obecně," říká psycholog.
Děti, kterým se pravidelně nevyprávějí pohádky, často vyplňují svůj čas mezi večeří a spánkem sledováním televize nebo hraním počítačových her - mnohdy zavřeny ve svém pokoji. Toto může být velice škodlivé, protože to nadměrně stimuluje mozek a oddaluje spánek. "Množství stimulace z multimédií, televize nebo počítačů, považuje nyní mnoho vědců za nepříliš dobré pro dítě," uvádí Sigman.
Výzkumu se zúčastnilo 84 rodičů se 150 dětmi ve věku mezi dvěma až osmi lety. Hlavní důvod, který rodiče uváděli, proč nevyprávějí dětem pohádky před spaním, byl nedostatek času, zvláště v rodinách s více než jedním potomkem nebo pouze s jedním rodičem.
Ze všech dotázaných se pracující ženy v rodinách se dvěma rodiči nejvíce snažily najít si čas na pravidelné vyprávění pohádek. Mnoho z nich si tak prý vynahrazuje čas strávený bez dětí během dne. K této skutečnosti podle Sigmana přispěla také vysoká úroveň organizačních schopností vyžadovaných od zaměstnaných matek.
U matek obecně panuje větší pravděpodobnost než u otců, že svým ratolestem přečtou nebo povyprávějí pohádku na dobrou noc. Mnoho otců navíc přiznalo, že při čtení příběhu usnuli, což se prý nepřihodilo žádné z dotázaných žen. Ty se však často cítily na "roztrhání", protože si přály strávit příjemný večer s partnerem a zároveň s dětmi. Takové starosti neměl žádný z dotázaných otců.
