Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékař Josef Jonáš: Už ani netušíme, co vlastně jíme

aktualizováno 
Podle Světové zdravotnické organizace souvisí více než tři čtvrtiny nemocí právě s jídlem, u poloviny je pak strava dokonce hlavním faktorem. Podle lékaře Josefa Jonáše, jednoho z nejznámějších českých badatelů v oblasti přírodní medicíny, ale často ani netušíme, co vlastně jíme. V rozhovoru pro týdeník Téma vysvětluje, proč nám mnohé ze základních potravin spíš škodí, než prospívají.

Lékař Josef Jonáš | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Co je podle vás hlavní problém dnešních potravin?
Že naprosto ztrácíme přehled o tom, jak a z čeho jsou vyrobené, jestli jsou zdraví prospěšné. Řídíme se jen tím, zda jsou chutné. Je fajn mít silný kuřecí vývar v kostce nebo v instantním pytlíku. Nezapomínejme ale, že jde o průmyslový výrobek. Univerzální chutí se výrobce zavděčí většině. Ale víme něco o surovinách, které masové šťávě dodávají její chuť?

Čtěte v pátečním týdeníku Téma

Proč člověk reaguje špatně na potraviny, které jíme od nepaměti? A na čem závisí, že někomu současná pšenice nebo „novodobé“ mléko vadí a jinému ne?

Více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku Téma.

Týdeník TÉMA

Na obale je ale přeci vždy uvedeno složení. Nad kvalitou potravin bdí stát. Nikdo by si nedovolil dávat do jídla přísady, které by mohly negativně ovlivňovat zdraví.
Jenže debata o jejich nezávadnosti je vedená chybně. Existují zkoušky, které mají testovat jedovatost určitých látek. Co nám říkají? Že určité množství těchto látek, konzumovaných po určitou dobu, nezpůsobuje žádný problém. Nikdo vám ale neřekne, jaký dopad to bude mít na náš organismus, pokud je budeme konzumovat desítky let nebo celý život. Vyzkoušet to nejde. A nikdo vám také neřekne, jestli na některé z nich nevzniká individuální nesnášenlivost. V takové statistice totiž jedinec celkem snadno zmizí.

Narážíte na závadnost některých éček?
Samozřejmě. Problém je, že náš organismus se nemůže smířit s jakoukoliv cizí látkou. Vždy se ji snaží vyloučit. Hlavními aktéry této obrany jsou fagocyty, buňky rozmístěné po celém těle, které vetřelce pohltí a tělo se jich pak zbaví například močí nebo potem.

A je po problému?
Bylo by. Jenže fagocyty toho mají na starosti víc. Likvidují i mikroorganismy, které na nás dnes a denně po miliardách útočí. Zneškodňují i přírodní látky, které sice nejsou škodlivé, ale do organismu nepatří, například pyly z rostlin a stromů. Je to obrovsky výkonný systém, který pracuje každou setinu vteřiny našeho života. Pokud by chvíli vynechal, skončíme v nemocnici. A stravou plnou cizorodých chemických látek tento systém zatěžujeme.

Autor:




ABB s.r.o.
Dělník v elektrotechnice a elektromechanik

ABB s.r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.