Přitom jí zdánlivě nic nechybí. Je jí pětadvacet let, studuje botaniku na vysoké škole, bydlí na kolejích...
Celé to začalo už před dvěma lety, když se seznámila s místním barmanem Markem. Začal vztah, který zprvu připomínal idylku. Společně jezdili na výlety, zpravidla na koncerty nebo festivaly, společně posedávali večer po barech. Často ho také Zuzka navštěvovala v baru, kde pracoval. Marek nebyl sice příliš vzdělaný, pochlubit se mohl pouze výučním listem a několika hrubkami v každé esemesce, kterou své milé poslal, ale na druhou stranu se k ní choval velmi hezky.
Opilý spával v parku
Jenže poměrně hodně a často pil. Mě to trklo do očí hned poté, co mě s ním Zuzka seznámila. Sama si však tento fakt uvědomila až později. Stávalo se, že byl třeba pětkrát do týdne totálně opilý. Kolikrát nedokázal ani dojít domů a spával pak různě po barech nebo na lavičkách v parku. Několikrát se nad ránem přišel "ukázat" i k nám na kolej.
To už si začala i moje spolubydlící Zuzka uvědomovat, že s jejím drahým to není úplně v pořádku a že se popíjení už asi jen těžko dá výmluvně říkat "občasná zábava".
Zuzka je inteligentní holka, proto se snažila všechno řešit v klidu, a o problému se několikrát s Markem bavila. Zkoušela to nárazově, takže ho třeba po probuzení upozorňovala na to, že se jí nelíbí stav, ve kterém usínal. Připomínala, že je to už moc často. Takové pokusy o domluvu skončily však pokaždé hádkou. Marek argumentoval tím, že dokud zvládá práci a nemá žádné dluhy, pak s alkoholiky nemá prý nic společného.
Zuzku to trápilo, ale nevzdávala se. Několikrát ho vzala do čajovny nebo pozvala k nám na pokoj na večeři, kde si s ním mezi čtyřma očima zkoušela promluvit. Opět na téma alkohol. Marek se ale debatám o pití vyhýbal, jak jen mohl. A pokud to nešlo, byl nevrlý, Zuzce nadával a vyhrožoval rozchodem.
Usínala s lahví vodky v náručí
Každá normální ženská by asi neváhala a dala mu sbohem. Jenže Zuzka byla zamilovaná až moc. A chtěla mu pomoci za každou cenu. Po neúspěšném rozhovoru, kdy se mu snažila domluvit a on obrátil vinu na ni, se občas psychicky zhroutila. Vracela se na pokoj ze společného rande a v očích se jí už mezi dveřmi leskly slzy. Na vlastní oči jsem viděla, jak se pro něho trápí. A jak je to Markovi jedno.
Když se Zuzka cítila úplně nejhůř, sáhla sama po alkoholu. Ze začátku jsem jí to schvalovala, protože si myslím, že jednou za čas zapít špatnou náladu nebo hádku s partnerem není ještě žádné zlo.
Vedle toho se ale pořád zoufale snažila svého miláčka ze spárů alkoholu vytáhnout. Přemýšlely jsem tedy společně, já a Zuzka, jak Marka jeho závislosti zbavit. Vymýšlely jsme různé jiné způsoby zábavy než sedět v baru. Zuzka ho brala jezdit na koně ke známým, několikrát ho přemluvila zajít do kina, dokonce jednou i do divadla. Samozřejmě, že tuto "nealkoholickou" zábavu platila pokaždé ona. Jinak by snad ani nešel. Ale dařilo se. Pokud trávili čas takto, cítila se Zuzka očividně lépe a šťastněji. Jenže večer nebo ve zkouškovém, když na Marka neměla tolik času, spadával do toho znovu a znovu. A zase se vracel nad ránem, zase se probouzel na lavičkách v parku.
Ji to trápilo a snad i díky tomu několik zkoušek vůbec nezvládla. Místo učebnic objímala v náručí po celé zkouškové lahev vína nebo vodky. Bydlela jsem s ní v jednom pokoji a přiznávám, že to nebyl hezký pohled vidět mladou chytrou studentku, jak se ničí kvůli někomu, jako je Marek. Navrhovala jsem, ať se na něho vykašle a najde si chlapa, který za to stojí. A který si jí bude vážit víc než nějaký alkoholik. Ani mé rady nepomohly.
Litry vína jako lék
Postupem času si Zuzčina problému všimlo více lidí. Její prospěch šel prudce dolů, hrozilo dokonce vyloučení ze školy. Konzumací alkoholu začala pomalu svého přítele dohánět. To už jsem se na to nevydržela dívat a rozhodla jsem se, že si sama promluvím s Markem. Přeci jenom jsem ho přes Zuzku také znala.
Vysvětlila jsem mu, že ho Zuzka skutečně miluje, že se pro něho trápí a neví si rady, jak ho závislosti zbavit. A co on na to? Tolik lhostejnosti sem snad nikdy neviděla. Řekl, že on jí má samozřejmě také rád, ale měnit svůj životní styl nehodlá. Pronesl dokonce, že ho k tomu nikdy nikdo nenutil a pokud ho prý Zuzka skutečně miluje, pak to po něm nebude chtít a bude prý ono občasné pití tolerovat. Snažila jsem se mu vysvětlit, že každý vnímá slovo "občas" asi jinak, ale to už nechtěl slyšet.
Později si však zřejmě všiml, že je jeho přítelkyně skutečně na dně a že má zřejmě sama také problém s pitím. Přišel jí třeba jednou navštívit k nám na koleje, ale tentokrát to nebylo jako dosud, když se on potácel po pokoji a ona střízlivýma očima bezmocně přihlížela. On sice měl tentokrát také něco vypito, ale ne tolik jako ona. Zuzka v té době už dokázala vypít litr a půl vína za večer.
Krátce na to se však stalo něco, dle mého názoru, nečekaného. Marek byl přijat jako číšník do jedné lepší restaurace. Našel si tam zřejmě i nové kamarády a s nimi začal chodit hrát bowling.
Je na tom závislá?!
V tomto okamžiku si mohla Zuzka oddychnout, neboť změna zaměstnání a nový kolektiv dokázal to, o co více než rok usilovala. Marek konzumaci alkoholických nápojů výrazně snížil.
Jenže Zuzka je na tom ještě dnes pořád stejně. Pije čím dál tím víc. V říjnu začíná škola a já vidím, že se z toho už nedostane. Teď bydlíme spolu na kolejích přes léto kvůli brigádám. Ona ale moc nepracuje a spíše jenom popíjí.
Navíc nedávno došlo mezi ní a Markem k jedné ostřejší hádce. On Zuzku označil za alkoholičku a vytkl jí, že celý jejich vztah zkazila. Prý neustálými poznámkami na téma pití. Nicméně chodí spolu tak nějak neslavně dál. Zuzka se očividně bojí vztah ukončit a já si ani moc nedovedu představit, jak by se s tím vyrovnávala. Chci jí pomoci, ale nevím, jak. Prosím poraďte mi:
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 20. září 2008. Anketa je uzavřena.
