Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za pásový opar mohou probuzené viry

aktualizováno 
- Pásový opar patří k onemocněním, o kterých člověk spíš slýchává, než aby se musel potýkat s jejich konkrétními následky. Zdeněk Fischer z Ústí nad Labem takové štěstí neměl. V létě před několika lety se na vlastní kůži přesvědčil, že je-li každé onemocnění nepříjemné, tak u pásového oparu to platí dvojnásob.

"Vyrazili jsme s partou na vodu," vzpomíná Zdeněk. "Počasí nebylo nic moc, takže když mi po třech dnech začalo být zle, vypadalo to spíš na nějakou rýmu."
Prochladnutí se však neprojevuje úpornými bolestmi pod žebry, které zkušený kormidelník cítil doslova při každém máchnutí pádlem. Ohři proto dojel se zaťatými zuby a říkal si, že to snad přejde. Leč po návratu domů bylo naopak ještě hůř.
"Na boku, který do té doby vlastně jenom bolel, se ze dne na den objevil široký pruh mokvajících puchýřů," popisuje Zdeněk. "Měl jsem samozřejmě strach - a velký, protože jsem absolutně netušil, oč jde."

Imunita s podmínkou
Pásový opar vyvolává stejný virus jako plané neštovice - herpesvirus varicella-zooster, náležející do skupiny herpetických virů. Během svého života se s ním setká většina populace, ale jen někteří lidé onemocní. Výsledkem prvního střetu mohou být plané neštovice - velice nakažlivé onemocnění, typické pro dětský věk. Ti, kteří je prodělali, jsou až na výjimky odolní proti opakovaným klinickým projevům nákazy.
Herpetické viry se však chovají zvláštně. Zůstanou v organismu, stáhnou se do mozkových nervů nebo senzitivních ganglií - citlivých nervových uzlíků podél páteře, a mohou dát po zbytek života pokoj. Někdy se však, většinou při oslabení imunitního systému, opět aktivují, vyvolají zánět nervu a podél příslušných nervových drah zaútočí na buňky pokožky. Důsledkem opakovaného setkání s virem planých neštovic bývá právě pásový opar.
"Tohle typické onemocnění dospělých lidí není sice tak nakažlivé jako neštovice," poznamenává Jiří Gruber, brněnský specialista na infekční nemoci, "vzhledem ke stejnému původci se mohou dospělí nakazit pásovým oparem od dětí s neštovicemi, a naopak děti se mohou infikovat od starších lidí s pásovými opary."

Bolavá památka
Pásový opar získal své označení ze dvou důvodů: jednak napadá pouze oblast zásobovanou postiženým nervem, která má většinou tvar pruhu, jednak se nejčastěji vyskytuje právě v oblasti pasu. Zdeněk byl tedy přímo učebnicovým příkladem pacienta. Virus se ovšem nenechá nijak omezovat, takže kromě mezižeberních nervů může postihnout trojklaný nerv. Pak zasáhne ostře ohraničený opar čelo, kštici nebo čelist, ale bohužel také oko či ucho.
Zvýšené teploty, únavy, zažívací potíže či bolesti hlavy, které provázejí počátky onemocnění, lze svést na řadu jiných. Více prozradí zdánlivě nevysvětlitelné palčivé bolesti, které pacient cítí v oblasti postiženého nervu. Na zarudlé pokožce v těch místech se většinou po několika dnech postupně vytvoří rozsáhlé skupiny puchýřků, jejichž čirý hnisavý obsah během několika dnů zkalí. Zhruba po týdnu začnou puchýřky zasychat a v průběhu dalších čtrnácti dnů se pomalu odlupují. Viditelné příznaky pásového oparu sice zmizí, ale bolesti, způsobené postižením nervu zůstávají.
"Když se náhodou objeví pásový opar u dětí, většinou jen svědí," poznamenává doktor Gruber, "ale dospělí a staří lidé nemohou kvůli úporným neuralgickým bolestem v noci spát a bojí se pohnout nebo zakašlat. Záněty trojklaného nervu, obrny lícních nervů či kruté bolesti přetrvávají řadů týdnů i měsíců, i když jsou puchýřky už dávno zahojené."
Lék, který by dokázal zabránit vzniku pásového oparu, neexistuje, a tak se léčí jen jeho následky. Puchýřky se přetírají dezinfekčními roztoky a tekutým pudrem, který vysušuje pokožku a tlumí svědění. Poté, co vyrážka zaschne do strupů, přijde čas mastí a léků s protizánětlivými účinky. Pokud však opar zasáhne velkou plochu, dá se hnisavým infekcím těžko zabránit a člověku zůstane doživotní vzpomínka v podobě jizev. Neméně důležité je však tlumení bolestí, které onemocnění doprovází. Kromě klasických léků se nabízí například akupunktura, elektroléčba či ozáření postižených nervových uzlin.

Takto vypadá ve skutečnosti pásový opar. Možná rizika nákazy lze snížit dodržováním základních hygienických pravidel při styku s nemocnými. Na rozdíl od neštovic se však pásový opar může u jednoho člověka opakovat, zpravidla opět při oslabení imunitního systému.

Autor:




Nejčtenější

Bylinkové kuřecí řízečky s rajčatovým salátem
Bylinkové řízky, plněný bagel, jablečné šátečky. Na výletě vyhládne

Pokud se chystáte na výlet do přírody, spojte ho s piknikem. Nebudete závislí na tom, jestli cestou potkáte použitelnou restauraci, a navíc si skvěle...  celý článek

V teplých měsících je pravidelná péče o nohy zcela zásadní.
Pěkné nohy na léto? Cesta k nim je jednodušší, než byste čekali

Pokud jste si zrovna uvědomili, že doba sandálů a sandálků se blíží, ale vaše nohy na to ještě nejsou tak docela připravené, nejste v tom sami. Naštěstí se to...  celý článek

Petra Hapková
Když táta slyšel můj hlas, uklidnil se, vzpomíná Petra Hapková

Zpívá šansony a pokračuje tak v otcově odkazu. Petra Hapková je dcerou miláčka národa, zesnulého hudebního génia, skladatele Petra Hapky a atraktivní herečky...  celý článek

Ilustrační fotografie
Sedm důvodů, proč je vám na omdlení

Dehydratace, hlad, těhotenství, úlek nebo i srdeční problémy – faktorů, které mohou vyvolat pocit na omdlení nebo samotné mdloby, existuje velké množství....  celý článek

Šéfkuchařka Jana Bilíková
Ženy mají v kuchyni cit pro detail a systém, říká šéfkuchařka Bilíková

Vystudovala práva, ale nakonec si místo taláru oblékla kuchařský rondon. Pracovala po celém světě ve vyhlášených restauracích, kde se tvrdě dělá i osmnáct...  celý článek

Další z rubriky

Díky kochleárnímu implantátu žije dnes Martin úplně normální život.
Pneumokoková meningitida mě připravila o sluch, pomohl mi implantát

Byly mi necelé tři roky, když jsem onemocněl pneumokokovou meningitidou. Nemoc si vybrala svou daň a já ohluchl, ale přežil jsem. Dnes funguji normálně a to i...  celý článek

Ilustrační fotografie
Neléčený vysoký tlak zvyšuje riziko infarktu i mrtvice, varuje kardiolog

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak, je jednou z nejčastějších kardiovaskulárních chorob. „Zanedbání či nedostatečná léčba mohou zvýšit riziko vzniku infarktu...  celý článek

Ilustrační fotografie
Sedm důvodů, proč je vám na omdlení

Dehydratace, hlad, těhotenství, úlek nebo i srdeční problémy – faktorů, které mohou vyvolat pocit na omdlení nebo samotné mdloby, existuje velké množství....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.