Otékající nohy dokážou znepříjemnit teplý letní den i lidem jinak zdravým. Zatímco u nemocných bývá příčinou špatná funkce žilního systému, u zdravých jsou to ploché nohy a nevhodná obuv. Řekl to Karel Bartík z oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce. Prvním krokem k nápravě je podle něj opatřit si boty s měkčí podrážkou a lepším odpružením nášlapu.
"Vhodná je obuv s plnou patou a špičkou a se silnou měkkou podrážkou. To však rozhodně neodpovídá tomu, co lidé v létě nejčastěji nosí," poznamenal.
Špatné postavení záprstních kostí v nevhodných botách podle odborníka způsobí, že místo našlapování na první a pátý prst, tedy vnitřní a zevní okraj nohy, našlapuje člověk na celou plochu chodidla. Napínání vazů spojujících prsty napříč působí bolestivě. Člověk mění styl chůze a omezuje pohyb některých svalů. Tím se mění oběhové poměry v noze a následně vzniká otok, popsal lékař.
Lidé, u nichž otoky přetrvávají i po výměně obuvi, by si podle něj měli opatřit do bot pomůcky z nabídky zdravotnických prodejen. Při mírném postižení klenby obtíže ustoupí. V těžších případech je nutno navštívit ortopeda, aby předepsal speciální vložky do bot zhotovené na míru, někdy je nutná i operace.
Bartík připomněl, že nejčastěji otékají nohy lidem s nadbytečným množstvím tuku v těle. Pohyb s tukovým břemenem vyžaduje větší svalovou práci, ale současně se filtruje voda z krevního oběhu do okolního prostoru, odkud se v důsledku nižšího prokrvení obtížně vstřebává. Voda se tak v nohou postupně hromadí a vznikají otoky. Riziko zvyšuje i chronická zácpa, otoky jsou časté v těhotenství.
Otokům lze podle Bartíka předcházet polohováním nohou. "Obrazně řečeno, dejte si nohy na stůl. Nestačí je položit jen na nízkou stoličku. Skutečně musí být pánev níže než kolena a kotníky, aby se mechanismus uplatnil," řekl. Proti otokům pomáhá také chůze, cvičení bez nadměrné zátěže a plavání.
