Vědci přinášejí stále nové důkazy o tom, jak znečištěný vzduch škodí lidskému zdraví. Už nejde jen o podrážděný krk, pálení očí, o únavu či malátnost.
Dopady znečištěného ovzduší jsou mnohem vážnější. Jako ve zmiňované Legerově ulici, kde jsou v některých ukazatelích překračovány hygienické limity až o stovky procent a kde se kvůli tomu zvýšila úmrtnost – na nádory plic nebo kardiovaskulární choroby – o desítky procent.
Týden smogu a mezi dětmi se šíří bronchitida
Výsledek celorepublikového výzkumu, který trval zhruba deset let, ukázal, že stačí týden smogu a mezi dětmi se bleskurychle šíří bronchitida.
"Je zcela nepochybné, že po týdnu trvajících vysokých koncentrací především polycyklických aromatických uhlovodíků se zvyšuje počet dětí od dvou do čtyř a půl roku, které onemocní bronchitidou. Ten rozdíl je až padesátiprocentní," řekl na semináři Akademie věd Miroslav Dostál ze společné laboratoře Ústavu experimentální medicíny a středočeské hygienické stanice, který výzkum vedl.
Brněnští vědci při jiném projektu zase zjistili, že někteří muži mohou být při zvýšeném znečištění ovzduší přechodně neplodní. Takové smogové situace přitom vznikají prakticky každý rok především v zimních měsících.
Rady* sledujte, zda se v okolí vašeho bydliště nezhoršují rozptylové podmínky a nezvyšují se koncentrace škodlivin * v době nepříznivých rozptylových podmínek větrejte jen krátkodobě * nesportujte v místech, kde je silný automobilový provoz * stravujte se zdravě a užívejte vitamíny s antioxidanty |
Vražedná kombinace: špinavý vzduch a cigarety
I to ukazuje, že utéct před znečištěným ovzduším je velmi těžké. Můžeme se třeba "schovat" v horách před tradičními zplodinami z automobilových výfuků, jako jsou třeba drobné částice prachu nebo rakovinotvorné látky. Už se ale nezbavíme třeba přízemního ozonu, který v roce 2007 ohrožoval 85 procent obyvatel.
I tak samozřejmě platí, že bydlení na Šumavě je zdravější než na pražském Smíchově nebo v Ostravě-Bartovicích, kde jsou nejvyšší koncentrace rakovinotvorných látek.
Jak se bránit?
Ovšem i v hodně zatížených oblastech se můžeme negativním dopadům znečištěného ovzduší aspoň částečně bránit. Jak?
Měli bychom v první řadě sledovat v médiích nebo na úřadech, jestli se v okolí našeho bydliště nezhoršují rozptylové podmínky a nezvyšují se koncentrace škodlivin.
Pokud ano, neměli bychom otevírat okna a nebo větrat jen krátce a rychle. Zároveň bychom měli omezit zvýšenou fyzickou námahu, dopřát si v takovém ovzduší pravidelný hodinový běh není příliš zdravé.
"Nejlepší je samozřejmě sportovat dále za městem, ale tam asi nikdo kvůli kondičnímu sportu nebude pořád jezdit. Takže je dobré aspoň běhat dál od frekventovaných ulic a v zimě i od míst, kde se topí v kamnech," doporučuje Radim Šrám ze společné laboratoře Ústavu experimentální medicíny a středočeské hygienické stanice.
A pak je tu především zdraví životní styl. Hygienici hovoří o tom, že se zdravý jídelníček a další zdravé návyky podílejí na lidském zdraví zhruba z jedné třetiny.
Kdo žije ve městě s rušnou automobilovou dopravou, těžkým průmyslem nebo ve čtvrti, kde se topí nekvalitním hnědým uhlím, a zároveň je kuřákem, vystavuje se mnohem většímu riziku.
Lidem ve špinavém ovzduší pomáhají vitaminy
Vědci zároveň doporučují lidem, aby do svého jídelníčku zařadili co nejvíce zdravé stravy, ovoce, zeleniny s vysokým obsahem vitaminů, hlavně vitaminu C.
U osob s vyšší hladinou vitaminů totiž při bádání zjistili, že mají mnohem méně poškozenou DNA. Takoví lidé mnohem lépe odolávají nebezpečným chorobám včetně rakoviny.
"Vitaminy hrají významnou ochrannou roli, určitě je dobré zařazovat na jídelníček zeleninu a ovoce," tvrdí Radim Šrám, který se vlivu znečištěného ovzduší na zdraví lidí věnuje dlouhodobě. V současnosti například jeho tým testuje skupinu městských strážníků v Praze a Karviné.
