Oční vady jsou často vrozené a věkem se pouze projevují. U malých dětí je obtížné je diagnostikovat, lékař však musí zkontrolovat, zda oči dítěte reagují správně na světlo a podněty.
První prohlídka očí probíhá ve čtyřech měsících a dále pak vždy po půl roce až do roku a půl. Od tří let lékař v rámci preventivní prohlídky testuje zrak každé dva roky. Při podezření na jakýkoliv problém odesílá dítě k odbornému očnímu lékaři.
Rodiče by si měli všímat, zda oči dítěte výrazně neslzí (to by mohlo signalizovat potíže s ucpaným slzným kanálkem) a zda nešilhá. Určitě neplatí, že do jedno nebo tří let je šilhání normální.
"Šilhání je vždy patologické a každé šilhající dítě musí být vždy odesláno ihned k očnímu lékaři," upozorňuje primář očního oddělení nemocnice v Kolíně Pavel Rezek. Příčinou může být špatná spolupráce okohybných svalů, výjimečně je na vině nádor.
Ze šilhání dítě nevyroste, pokud se s léčbou nezačne včas, může mu zůstat až do dospělosti. Větší pravděpodobnost vzniku šilhání je v rodinách, kde už se podobná vada objevila.
Dědičná je také krátkozrakost, zvláště když se vyskytne u obou rodičů, je velmi pravděpodobné, že brýle na dálku bude potřebovat i potomek. Často se poprvé projeví během školní docházky, někdy bývá označována jako školní krátkozrakost. Neznamená to však, že by oči dítěte poznamenalo čtení knih a sledování tabule, obvykle za to může rychlý růst dítěte, který způsobí zjednodušeně řečeno nepravidelné roztáhnutí oka.
Lehká krátkozrakost jde "krotit" pomocí brýlí a čoček, ustálí se obvykle kolem osmnáctého roku dítěte. Vysoká krátkozrakost je mnohem vážnější problém, protože může trvale poškodit oko, hrozí třeba odchlípnutí sítnice. Někdy vede až ke slepotě.
Po čtyřicítce se "zkracují ruce"
Většina lidí začne potřebovat brýle na čtení po čtyřicátém roce života, oko totiž ztrácí schopnost zaostřovat. Onemocnění se říká dalekozrakost, lidově také nemoc krátkých rukou – pozná se právě tak, že dotyčný musí oddálit noviny a knihu na délku celé paže, aby si mohl přečíst text.
Do dálky přitom i lidé po čtyřicítce vidí pořád dobře. Zrak se obvykle mírně zhoršuje až do věku mezi 55 až 60 lety. Je lepší si pořídit brýle (nebo čočky) než oči zbytečně namáhat, což může vést k častým bolestem hlavy.
Kolem padesátky hrozí diabetikům šedý zákal, je tedy vhodné nechat si změřit nitrooční tlak. Ostatní mají deset let čas. Kolem šedesátého roku života se zejména u kuřáků začíná objevovat věkem podmíněná makulární degenerace.
