Lidé někdy ani netuší, že mají vyšší krevní tlak

Lidé někdy ani netuší, že mají vyšší krevní tlak | foto: Profimedia.cz

Z lidí s vysokým tlakem se léčí jen necelá polovina

  • 29
V Česku má vysoký krevní tlak neboli hypertenzi 42 procent mužů a 31 procent žen ve věku od 25 do 64 let. Z těchto lidí se však léčí pouze necelá polovina mužů a 60 procent žen.

K ideálním hodnotám se vrátí jen 16 procent léčených mužů a čtvrtina léčených žen.

Situace na Slovensku je obdobná s jedinou výjimkou: krevní tlak Čechů středního věku je o něco vyšší, jak sdělil předseda Slovenské ligy proti hypertenzi Štefan Farský.

I když se podaří vysoký tlak stabilizovat, lékaři většinou pokračují v léčbě a předepisují pacientům léky nadále, byť sníženou dávku množství.

Podle Farského by se v takovém případě léčba měla ukončit, pokud ovšem pacient dokáže změnit dosavadní životní styl.

Vysoký krevní tlak je považován za "tichého" zabijáka. Urychluje kornatění tepen, ale dokud nenastanou komplikace, většina lidí si ani nevšimne, že se něco děje. Vysoký krevní tlak se nijak zvláštně neprojevuje. Prvním příznakem neléčené hypertenze může někdy být až infarkt nebo cévní mozková příhoda.

Význam léčby se často podceňuje, ačkoli vysoký krevní tlak může zvýšit riziko onemocnění srdce, ledvin,  očí nebo mozkové mrtvice.

Lidé často ani netuší, jaký tlak mají. Teprve velmi výrazné či náhlé zvýšení krevního tlaku se může projevit bolestmi hlavy, pocitem nepříjemného nebo nepravidelného bušení srdce a celkovou únavou.

Za normální se označuje tlak 130/80 milimetrů rtuťového sloupce, diabetici by však měli mít tlak o trochu nižší.

Za počátek vyššího tlaku se považuje hodnota nad 140/90 mm Hg, pokud byl naměřen v ordinaci lékaře či v
nemocnici, nebo nad 135/85 mm Hg, jestliže si ho člověk naměřil sám doma. Většinu pacientů totiž návštěva lékaře lehce rozruší a tlak jim zvedne.

Krevní tlak se během dne mění a i malý pohyb ho dokáže ovlivnit. Pacienti, kteří vědí, že jejich tlak není v pořádku, mohou pravidelným měřením zjistit, zda jim léčba pomáhá. Mohou také vypozorovat, za jakých okolností se jim tlak zvyšuje.

Lékaři ke zjišťování výše krevního tlaku používají zpravidla klasický rtuťový tlakoměr. U něj se při měření používá fonendoskop, kterým lékař poslouchá tep krve v žíle. Tato metoda byla vyvinuta už na počátku 20. století.

Modernější elektronické tlakoměry sledují tepové vlny a hodnotu tlaku vypočítávají. Spolu s tím, že je mohou ovlivnit srdeční arytmie, to jejich přesnost snižuje.

Na českém trhu se však nyní objevil tlakoměr, který používá obě metody a poskytuje přesné výsledky.

,