Ilustrační snímek

Ilustrační fotografie - Bezvědomí, kóma, lékař, pacient, nemocnice | foto: Profimedia.cz

Z kómatu se lze probrat i po řadě let. Co se zatím děje v mozku?

  • 11
Lidský mozek přijímá prostřednictvím smyslových orgánů během jedné sekundy nepředstavitelných 100 milionů informací, které zpracovává a vyhodnocuje. Mozek je navíc schopen i po závažném poškození určité regenerace. Navazuje zničené spoje novými.

Někoho možná překvapí, že pro to, co vlastně je vědomí, nemají vědci žádnou definici. Zjednodušeně snad lze říci, že ten, kdo je při vědomí, je schopen vnímat vlastní nervové a tělesné aktivity. A také aktivně reagovat na podněty zvnějšku.

Když velí plazí mozek

Po úrazu nebo jiném závažném poškození mozku může dojít k déletrvajícímu bezvědomí; při probrání se pak pacientovy přerušené paměťové funkce obnovují v opačném sledu. To znamená, že nejpozději si vybaví poslední událost, která se přihodila těsně před úrazem. Někdy si průběh posledních několika hodin před úrazem nevybaví nikdy.
 
Přední český neurolog František Koukolík píše v knize Já (O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování), že bezvědomí je jakýsi funkční mechanismus, kterým se organismus chrání před dalším působením stresujícího faktoru. Vyšší funkce se vypínají a "velení přebírá" mozkový kmen, který je vývojově nejstarší částí mozku.

Také se mu někdy říká "plazí mozek" a obsahuje síť nervových buněk, které s největší pravděpodobností umožňují organismu pracovat podle staré paměťové struktury, kdy zajišťuje automatické, vegetativní a nevědomé funkce.

V situaci, kdy je vážně ohrožen život, například v kómatu, se tak centrální nervový systém postará o činnost základních funkcí zachovávajících život, aby byl organismus schopen, pokud mu to bude umožněno, opět nabýt vědomí.

Stav bezvědomí není u všech pacientů stejný, někteří mohou mírně reagovat na silné podněty, jiní nejsou s to ani samostatně dýchat a tuto činnost za ně vykonávají přístroje. Zrovna tak bezvědomí trvá nestejně dlouho: od několika minut až po řadu let. Ani dlouhá doba, po niž je nemocný v bezvědomí, neznamená, že je stav pacienta trvalý. Nemocný se může probrat k vědomí i po řadě let.

Probuzení po 19 letech

Asi nejznámější případ, kdy se pacient dokázal probrat z dlouhého kómatu, je z americkém Arkansasu. Je to příběh Terryho Wallise, který měl jako dvacetiletý autonehodu, při níž jeho spolujezdec zemřel a on sám ztratil vědomí. Probral se po devatenácti letech.

První slova, která pronesl, byla: Mami, mléko a pepsi. Jeho slovní zásoba se však rychle zlepšila, a tak si například mohl promluvit se svou dospělou dcerou, narozenou jen několik dnů před jeho nehodou. Podle lékařů si Wallisův mozek uchoval navzdory dlouhé době v kómatu dost funkcí.
 
Podobný případ, byť ne s tak dobrým koncem, zažila i rodina další Američanky, paní Cristy Lili. Tato žena prodělala infarkt a mozkovou mrtvici a přes šest let ležela v bezvědomí. Poté znenadání odpověděla matce na pozdrav.

Zpočátku byla trochu dezorientovaná, myslela si například, že je rok 1986. Jinak si však normálně hrála s malými vnoučaty, která se narodila během jejího pobytu na lůžku, mluvila s příbuznými i normálně jedla. Po třech dnech však opět ztratila vědomí.

Podněty, které pomohou lidem probrat se znovu k vědomí, musí být silné a často bývají kuriózní. Tak je znám případ, kdy muže-rybáře "oživil" pach rybiny táhnoucí se za přítelem, který si z práce odskočil podívat se na kolegu.

Loni v prosinci zase proběhl sdělovacími prostředky případ z Číny, kde manžel probral svou ženu částečně k životu po deseti letech v bezvědomí po úrazu. Tento (snad) přívrženec tradiční medicíny jí prý "jemně okusoval prsty u nohou". Žena po tomto léčebném zákroku začala hýbat rukama a usmívat se. Další rehabilitace ji však ještě čeká.
 
Případ, kdy pacient zareagoval na nezvyklý podnět, mohl zprostředkovaně sledovat i autor tohoto článku. Devatenáctiletá dcera jeho známých ztratila po autonehodě na několik týdnů vědomí a její stav byl opravdu vážný.

Navzdory vší snaze na podněty zvenčí neodpovídala, až pak náhle zareagovala na větu vyslovenou německy. Nějakou dobu pak trvalo, než se jí vrátila znalost češtiny, do té doby se s ní rodiče a lékaři museli dorozumívat německy, tedy jazykem, který se učila ve škole a k němuž do té doby neměla žádný speciální vztah. Příběh má šťastný konec, dívka se úplně uzdravila. Důkazem budiž, že vystudovala vysokou školu.

Mozek se umí regenerovat

Tyto události ukazují, že i v těchto zdánlivě často beznadějných případech není třeba ztrácet naději. Mozek je totiž i po závažném poškození schopen určité regenerace, navázání zničených spojení novými. Na každý nový podnět reaguje vytvořením nových spojení mezi nervovými buňkami. Mozek, který je takto mentálně trénovaný, je pak o něco odolnější vůči vlivům poškození i stresů.

V tomto ohledu pomáhají i staré dobré křížovky nebo sudoku. V návodech, jak posílit schopnosti mozku a omezit projevy jeho stárnutí, se často doporučuje dělat věci jinak než obvykle. Například si čistit zuby levou rukou (v případě leváků pravou), nechodit do práce pokaždé stejnou cestou nebo používat jiné smysly než obvykle, třeba zkusit chodit doma potmě nebo se oblékat se zavřenými očima. Tím se vytvářejí nová spojení mezi neurony a posiluje se schopnost mozku odolávat poškození.

Příčiny kómatu

Nádor mozku – jeho růst způsobuje tlak uvnitř mozku. Pokud není léčen, upadá pacient do kómatu

Poranění mozku – nejčastěji při autonehodách nebo při sportu, po úderu do hlavy 

Po mrtvici – mozek poškodí krev z prasklé cévy a zároveň se často přeruší zásobování mozku kyslíkem

Při nedostatku kyslíku – například při otravě plynem nebo po dlouhém pobytu pod vodou. K podobnému stavu může dojít i po plicní embolii

Po předávkování drogami – včetně alkoholu nebo i léky

U nemocných cukrovkou kóma způsobují výkyvy hladiny cukru v krvi