Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po vysazení antikoncepce se cyklus zpravidelní do 3 měsíců, pomůžou bylinky

  4:04aktualizováno  4:04
Odhaduje se, že více než milion českých žen užívá hormonální antikoncepci. Jak postupovat ve chvíli, kdy se rozhodnou pro početí? A co když otěhotní během užívání antikoncepce? Na tyto a další otázky spojené s početím nám odpověděl gynekolog a své rady připojila i bylinkářka.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Hormonální antikoncepce se stala přirozenou součástí života mnoha žen. Po jejím vysazení však velká většina z nich zažívá problémy se správným nastartováním menstruačního cyklu. Štěstí přeje připraveným, tak se na své těhotenství nachystejte ještě před vysazením prášků.

Gestagenní nebo dvoufázová?

Zkušenosti žen

Srovnal se cyklus hned po vysazení? A za jak dlouho se zadařilo těhotenství? Přečtěte si zkušenosti žen v diskuzi Vysazení antikoncepce a otěhotnění na eMimino.cz

V první řadě je nutné si ujasnit, že prostředky hormonální antikoncepce se liší principem fungování i obsaženými chemickými látkami. Pokud žena užívá například čistě gestagenní antikoncepci ve formě injekce do svalu, která se aplikuje jednou za tři měsíce, vrací se jí plodnost velice pomalu, někdy i více než rok a půl. Naprostá většina žen ale dnes užívá kombinovanou hormonální antikoncepci, která obsahuje estrogenní a gestagenní složku. U těch bývá návrat plodnosti podstatně rychlejší, ale reakce organismu na vysazení hormonů je vždy velice individuální.

„V praxi se setkávám s tím, že asi 20 % žen po vysazení antikoncepce otěhotní mnohem snadněji a rychleji, než kdyby ji nikdy neužívaly. U ostatních to obvykle trvá jeden či dva cykly, než začnou vaječníky pravidelně a dobře pracovat tak, aby vyprodukovaly zralá a oplodnění schopná vajíčka. Mohou však nastat potíže s pravidelností cyklu a dozráváním vajíček, které jsou dlouhodobějšího charakteru,“ popisuje gynekolog Pavel Turčan.

Menstruace i bez dozrání vajíčka

Více než na užívání antikoncepce závisí schopnost početí na přirozeném nastavení ženského těla. Nejčastěji totiž potížemi trpí ženy, které měly stejné obtíže již před nasazením antikoncepce, nebo ty, které hormony začaly užívat již v pubertě či adolescenci a neměly tak vlastně šanci zjistit, jestli jejich vaječníky budou někdy správně fungovat. „Ženy se často mylně domnívají, že pokud se dostavuje krvácení, je vše v pořádku. Menstruace se však může dostavit i bez dozrání vajíčka,“ připomíná lékař Pavel Turčan.

Pokud si chce žena ověřit, zda její vaječníky skutečně pracují v pořádku, měla by podle něj na minimálně 2 až 3 měsíce antikoncepci vysadit a provádět měření bazální teploty, používat ovulační testy či absolvovat ultrazvukové vyšetření na gynekologii (více o testech plodnosti zde).

„Tak si žena potvrdí, zda u ní vůbec dochází k dozrávání vajíček. Pokud je v tomto ohledu vše v pořádku, pak by měla alespoň doplňovat kyselinu listovou. Bylo by vhodné ji užívat již minimálně 3 až 6 měsíců před vysazením antikoncepce. Po vysazení hormonů pak mohou na zpravidelnění cyklu pomoci přípravky s mateří kašičkou, například Sarapis mensis či přípravky s inositolem,“ doporučuje ženám toužícím po mateřství gynekolog.

A co si lékař myslí o obavách některých žen, že předchozí užívání antikoncepce může ohrozit zdraví dítěte? Podle něj není důvod k obavám ani ve chvíli, kdy žena otěhotní hormonům navzdory. „Ze zdravotního hlediska zde prakticky žádné riziko není. Naopak například u endometriózy či u žen s vysokou hladinou mužských pohlavních hormonů se antikoncepce předepisuje léčebně a lékař doporučí zkoušet početí ihned po vysazení. Je zde i vyšší pravděpodobnost, že se to povede,“ popisuje lékař.

Existuje tzv. obecné populační riziko vzniklých vrozených vad, které je asi 3,5 až 4 procenta. „Znamená to, že i když počnou dva naprosto zdraví lidé, neužívající žádné léky, mají asi 3,5 až 4% pravděpodobnost, že se jim narodí postižené dítě. Antikoncepce dle některých studií toto riziko nezvyšuje, dle jiných nepatrně, ale maximálně do půl procenta. Pokud žena otěhotní i přes užívání antikoncepce, což se občas stává, tak se v případě zájmu o zachování těhotenství pouze doporučuje přestat antikoncepci užívat. Ještě jsem se nikdy nesetkal s případem, že by některá z těchto nastávajících matek měla nějaké komplikace,“ uklidňuje budoucí rodiče zkušený gynekolog. 

Bylinkářka doporučuje břízu, med i koupele

Ve své praxi se nezřídka setkává s případy žen, které vysadily hormonální antikoncepci a nemohou otěhotnět, i bylinkářka Jarmila Podhorná: „Nejčastějším problémem u nich bývá nepravidelnost menstruačního cyklu po vysazení hormonů. K tomu jsou vhodné například tinktury z pupenů břízy, pýru, dubu či jasanu,můžete užívat také česnek či penízovku.

Existují také bylinky, které umí stimulovat tvorbu ženských hormonů. Mezi ty patří například ptačí jeřáb, lékořice, andělika, maliník nebo měsíček. Výtažky z těchto bylin je na našem trhu možné sehnat i ve speciálních medech. Opravdu komplexní očistu pak zajistí sedací koupel z měsíčku, řebříčku, kontryhele a přesličky,“ doporučuje bylinkářka ženám toužícím po těhotenství.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.