„Jako první se mi z dětství vybaví hádky rodičů. Prožíval jsem neskutečný stres, bušení srdce a bezmoc. Vzpomínám si na jednu scénu, kdy on po mně hodil nůž, který se zapíchl přede mnou. Ty nejsi vůbec můj, křičel na mě,“ vypráví David, který si s otcem v ničem nerozuměl.
„Vypadáš jako dobytek, jako prase, podívej se na sebe, proč myslíš, že jsi asi dostal trojku,“ napadl Davida otec slovně a časem i fyzicky.
„Jeden čas jsem jedl dva rohlíky denně a zhubl z 80 na 69 kilo. Když se pak naši rozváděli, byl jsem třeba čtyřikrát týdně v klubech, bavil jsem se s kamarády, žil od výplaty k výplatě a utrácel třeba i pět tisíc za noc a vůbec mě nezajímalo, co všechno se mohlo stát,“ říká David.
Jeho otec byl manipulativní sadista a agresor a bohužel se podepsal na synově budoucnosti. „David hledal azyl v barech a utápěl strach a stres v alkoholu a utrácel horentní sumy za kamarády a kupoval si lásku,“ vysvětluje koučka Petra.
Obecně za nízké sebevědomí může podle ní to, že chceme být jako ostatní, posuzujeme se podle druhých a připadáme si horší než ostatní. „Dost často jsme ochotni obětovat sami sebe a kupovat si lásku. Ztrácíme tak čas, energii a peníze.“
„Čekáš, že tě někdo bude litovat, ale na to dneska každej kašle,“ získal dnes David nadhled a už před lety se přihlásil do jedné reality show. „Prošel jsem jako náhradník, ale řekl jsem si, že touto cestou chci jít dál. Letos v září jsem natočil první reklamu, kde jsem dostal dokonce už hlavní roli.“
David začal sám na sobě pracovat a zadařilo se mu po pracovní i osobní stránce. S tím stoupá i jeho sebevědomí.
„Pocity nejistoty často vyplývají z nedostatečného sebeuvědomění. Dost dobře neznáme sami sebe - kolik máme síly a jaký talent v nás dřímá. Vnitřní jistotu můžeme nalézt, pokud v sobě najdeme individualitu,“ tvrdí koučka a dodává, že pomáhá, pokud dokážeme pozitivně ovlivňovat druhé prostřednictvím vlastní osobnosti.
Davidův příběh je jedním z mnoha
„Měla jsem klientku, která vyrůstala se sestrou v rodině, kde otec byl těžký schizofrenik. Při jedné z poruch nálad nutil dcery, by se dívaly na matku, jejíž hlavu položil na špalek a se sekyrou v ruce se domáhal vyznání lásky,“ popsala neuvěřitelné scény. Z dětství si do dospělého života odnesla traumata, poruchy nálad, neschopnost projevovat city, určitou emoční plochost. Léčí se a navštěvuje psychologa.
Také poruchy příjmu potravy, jako je bulimie a anorexie, bývají často důsledkem silného traumatu z dětství.
„Každý rodič má právo být naštvaný a mít špatnou náladu, ale pokud dojde na týraní a ponižování, je nezbytné řešit každou situaci individuálně. Zničený lidský život je příliš vysoká cena, kterou platí děti za své nezodpovědné a citově nevyrovnané rodiče,“ apeluje Petra.
