Přihlásily byste se do Výměny manželek? Hlasujte ZDE
Jedno je jisté - v každé domácnosti se po natáčení něco změnilo. Nic už nebylo jako před tím.
Do první i druhé řady Výměny manželek se hlásily stovky rodin. Pečlivě vybrané páry během natáčení pronásledoval ve dne v noci tříčlenný štáb: režisér obsluhující zároveň kameru, technik a produkční. V průměru se za deset dní natočilo na šedesát hodin materiálu, ve střižně se pak pracovalo dva týdny.
Výsledek sledovalo týden co týden na dva miliony diváků. V neděli 11. června vysílala Nova poslední díl.
Nejvíc trpěli muži
Manželé výměnu vlastní manželky snášeli leckdy dost těžce, i když se pro ně zdánlivě moc nezměnilo. Dál chodili do práce a večer na pivo.
Šok mnozí prožili už na úplném začátku. V devadesáti procentech případů se totiž do „Výměny“ přihlásila žena a svému muži to pak leckterá oznámila až pár dní předtím, než přijel štáb.
Někteří žárlili natolik, že už první večer volali své ženě, jaký je ten druhý, další jen tiše trpěli.
Dvaatřicetiletý Bořek, stavební technik a muzikant, se trápil tak, že ho po návratu jeho žena Monika nepoznávala. „Byl psychicky na dně, tak moc se mu po mně stýskalo. Od té doby by mi snesl modré z nebe.“
Ženám nejvíc chyběla vlastní domácnost a děti. Velmi brzy také zjistily, že to, co mají doma, je vlastně ze všeho nejlepší. Po návratu často prožívaly druhé líbánky.
V některých rodinách ale „Výměna“ málem způsobila rozvod.
Bude se pokračovat?
Zahodí teď Nova úspěšný projekt, nebo bude pokračovat? Vytáhne z ulice další hrdiny a ukáže divákům situace, které oni sami důvěrně znají? „Pořady tohoto typu chceme vysílat i nadále, jestli ale půjde o další řadu Výměny manželek nebo o nový pořad, to uvidíme,Ž říká mluvčí televize Veronika Šmítková.
Ve Spojených státech se v televizi vyměnili kromě manželek už i manželé a také měl velký úspěch pořad, kdy došlo na výměnu šéfů. A tak se možná už v září dočkáme toho, že přijdeme do firmy a místo zasmušilého unaveného vedoucího bude na jeho židli sedět usměvavá třicetiletá blondýnka.
To by se jejím podřízeným určitě líbilo mnohem víc než některým protagonistům z Výměny manželek.
Výměna číslo 1: Hollywoodský konec
Gabriela Erbenová zamířila z Prahy, kde nechala manžela a tři syny, do malé vesničky k Jičínu. Tam na ni čekala rodina Diany Půhoné. Kromě tříleté holčičky si musela Gabriela poradit s papoušky, užovkami a fretkami. Druhý díl druhé řady Výměny manželek se vysílal 10. dubna 2006.
Bramboráky byly moc bramborový, buchty moc sladký. Gabriela už začínala mít rodiny plné zuby. Všichni ji jen kritizovali, nic jim nebylo dost dobré a manžel Pavel byl buď v práci, nebo po večerech visel doma na internetu. Potřebují vědět, jak to chodí jinde, řekla si a přihlásila se do Výměny manželek. Pak Gabriele oznámili, že je vybraná, a jí zatrnulo. Synové a manžel neměli ani tušení. Přemluvila je až Pavlova sestra.
To manžel Diany Půhoné David byl v klidu. „Manželka je dobrodruh, ráda experimentuje, takže jsem se na ni vůbec nezlobil.“
Nevadilo mu natáčení ani kamery, strach začal mít až pár dní předtím, než se měl pořad vysílat. Co řeknou lidé? „Mile mě to překvapilo. Všem se to líbilo, prý jsme byli takoví, jak nás znají.“
Šokovaný byl naopak on sám. „Nikdy jsem nevěřil, když říkali, že pořád kouřím, ale pak jsem se viděl v každém záběru s cigaretou, a to mě dostalo. Od té doby se pokouším přestat.“
Se svou desetidenní manželkou Gabrielou našli společnou řeč poměrně snadno, ale na Davidovi bylo znát, že se mu stýská. „Diana mi chyběla čím dál víc. Poznal jsem, že svou ženu i po pěti letech miluju jako na začátku.“
Když Diana dorazila do Prahy, čekali na ni místo roztomilé tříleté holčičky dva kluci v pubertě a neposedný dvouletý Péťa. Přesto se rodina rychle přizpůsobila a Diana neměla s dětmi jediný konflikt.
Horší to bylo s vypůjčeným manželem. „Narazila jsem na suchara. Pavel byl uzavřený do sebe a první dny vůbec nemluvil. Na to já nejsem zvyklá. Doma si otevřeně povídáme o všem.“
Rozhodla se to změnit. Nejdřív se s ním začala bavit o práci, a když už ho trochu rozpovídala, zašla ještě dál. Pavel se nebránil, naopak. „Najednou jsem se přistihl, že s Dianou debatuju o věcech, o kterých jsem s vlastní ženou nemluvil už léta.“
Manželům Erbenovým se tak změnil život. I díky Dianě. Co se Pavlovi vrátila žena, chodí spolu každý večer na procházky a k počítači si doma sedne jen výjimečně. „Dokážeme se bavit o tom, co nás trápí a proč jsme smutní, a snažíme se žít i jeden pro druhého a nejen pro děti,“ vysvětlují společně.
Jestli to vydrží, ukáže prý čas, ale Gabriela tomu pomáhá. Přestala si dělat starosti s tím, jestli má doma pořád naklizeno, a snaží se zůstat nad věcí, když ji rozzlobí kluci.
„Přála bych to všem v manželství, aby si po nějaké době zkusili něco podobného jako my. Aby si uvědomili, co vlastně doma mají. Možná by pak klesla rozvodovost.“
Výměna číslo 2: Jogurtová story
Podnikatelka z Prahy Jitka Fedorková, matka tří dětí, si vyměnila rodinu s Janou Vlčkovou z Hrochova. Postarat se musela o nezaměstnaného „manžela“ Jana a pět dětí včetně dvouleté Karolíny. Tento díl první řady se vysílal v září 2005.
„Natáčeli jsme před rokem, ale pořád na to myslím,“ svěřuje se Jana Vlčková z Hrochova. „Pochopila jsem, že mám sice pět krásných zdravých dětí, ale že chci od života i trochu víc.“
Vždyť díky tomu, že se ocitla v dobře situované pražské rodině, mohla jít po pěti letech ke kadeřníkovi, na dobrou večeři, a hlavně si připadala jako na dovolené. „Starala jsem se vlastně jen o nejmladší Yvonku, obě starší děti už jsou velké, hned bych si to zopakovala.“
Jana Vlčková si hodlá co nejdřív najít práci. Už nechce počítat každou korunu a dětem odměřovat dobroty, aby žádné nepřišlo zkrátka.
Vzpomínáte? K večeři měly děti Vlčkových vypočtené i kousky chleba. „To byl pro mě šok,“ vypráví Jitka Fedorková z Prahy, která si s Janou na deset dní domácnost vyměnila. „Když se mě pak jeden z kluků zeptal, jestli si může vzít jogurt, rozbrečela jsem se. A když si to dneska pustím, pláču znovu a znovu.“
Právě scéna s jogurty mrzí Jitku nejvíc. „Nechtěla jsem, aby to tam vůbec bylo. S klukama jsem si moc rozuměla, i s náhradním manželem Honzou, jenže celý ten díl vyzněl tak, že jde vlastně o střet bohaté a chudé rodiny, ale tak to nebylo.“
Jitka Fedorková, která peníze nemusí počítat vůbec, však s příchodem domů ztratila mnohem víc než jen těch pár stovek, za které dětem Vlčkových nakoupila před odjezdem dárky a jídlo.
Pár týdnů po natáčení nastala v rodině Fedorkových vleklá krize. Manžel Zdeněk raději odjel do zahraničí a Jitka po pár týdnech přestala doufat, že se vůbec vrátí.
„Moc na Honzu žárlil, že jsme si tak rozuměli, když to byl podle něj takový moula. Navíc já přijela domů a chtěla najednou vyřešit spoustu věcí, které mně během těch pár dnů u Vlčkových došly,“ vysvětluje Jitka.
To, co na rodině Vlčkových Jitka obdivovala a co sama doma neměla, byla rodinná pospolitost a pohoda. „Neměli sice peníze, ale všechno dělali spolu. Večeřeli, vařili, povídali si. Já to chtěla taky tak, hned, ale to nešlo.“
Krize trvala až do zimy. „Dneska mi stačí, když Zdeněk zavolá, že už na mě doma čeká, protože to tady nikdy nebylo. Večeříme společně alespoň o víkendech a já pochopila, že má svoje mouchy, ale je to chlap, na kterého se můžu vždycky spolehnout.“ Zdeněk se taky nehodlá jen tak vzdát: „To manželství udržím. Jsme stejné povahy, možná nás to jednou zabije, ale já Jitku neopustím.“ Kvůli „Výměně“ se natrápil dost, to přiznává. Nemohl Honzu vystát a nechápal, že si s ním Jitka notuje. „Vždyť měl pět dětí, ale nedokázal si najít práci a uživit je, na druhou stranu měl na to, aby si každý večer zašel na pivo. To jsem nechápal.“
„Z manžela udělali opilce, co se nestará o děti, ale tak to vůbec není,“ kroutí hlavou Jana Vlčková. „Když jsem ho pak viděla kvůli tomu v televizi brečet, bylo mi ho líto.“
Honza své ženě dodnes nevyčetl ani slovo. „Naopak jsem si uvědomil, že mám svou ženu rád, a hodně nás to všechno sblížilo.“
S některými přáteli to dopadlo právě naopak. Janě leckdo neuvěřil, že o padesátitisícové odměně za natáčení neměla ani ponětí, a odsoudili ji, že šla do projektu jen kvůli penězům.
„Kdyby to byli opravdoví přátelé, tohle by se nestalo. Je fajn, že to dneska vím.“
Výměna číslo 3: Moniky, co převálcovaly hokejisty
Monika Běhounková z České Bělé, matka čtyř synů, si na deset dní vyzkoušela, jaké to je žít se správcem počítačové sítě a vychovávat dceru. Nastěhovala se do domácnosti Moniky Dobré ze Starého Sedla a nestačila se divit. Na starost dostala i leguána, tři psy a kočku. Šestý díl druhé řady Výměny manželek se vysílal 14. května 2006.
Bylo to při mistrovství světa v hokeji. Ten večer porazili ve strhující podívané čeští hokejisté Kanadu 6:4. Ale většina národa se dívala na program, kde běžela Výměna manželek.
„Už nechci být za služku!“ S tím Monika Běhounková odjela od svého muže Bořka a čtyř synů na druhý konec republiky. To její protihráčka, recepční Monika Dobrá, zase chtěla, aby její rodina pochopila, že je pro ně nepostradatelná.
Na Moniku Běhounkovou čekalo překvapení. Na deset dní si totiž mohla vyzkoušet, jaké to je mít dceru, po které vždycky toužila. „Nikolka! To je pro mě zážitek na celý život. Od Výměny mluvíme smanželem o adopci.“ Až půjde na podzim nejstarší syn Běhounkových na vysokou školu, dají hlavy dohromady a začnou počítat peníze. „Když to všechno utáhneme, jdeme do toho. Vzali bychom si tak desetiletou holčičku, to bych byla fakt šťastná.“
S třináctiletou Nikolou si rozuměla od první chvíle. Povídaly si, chodily spolu nakupovat a při loučení obě plakaly.
Ještě větší překvapení na Moniku čekalo po návratu domů. Její život se obrátil najsem ruby. Dřív musela syny desetkrát prosit, aby šli vynést koš. „Dneska kluci sami od sebe umyjí nádobí nebo pověsí prádlo, manžel jde a vytře. To by nikdy předtím neudělal.“
Svého muže Monika nepoznává, a nejen kvůli pomoci v domácnosti. „Bořek je velmi dominantní člověk, nic ho nerozhází, ale když jsem se vrátila, byl psychicky na dně. Tak moc se mu po mně stýskalo.“ Toho si všimli i kamarádi, kterým se už během natáčení občas v práci svěřil, že je mu bez Moniky dost mizerně. „Dřív mi ani neřekl, že mě má rád, dnes by mi snesl modré z nebe. Dokonce mi koupil štěňátko, po kterém jsem toužila už dávno.“
Vypadá to na šťastný konec, ale Bořek nemůže dodnes na „Výměnu“ zapomenout. Na další díly už se nedokázal dívat s tím, že tomu nevěří: „Oni si to stejně sestřihají tak, jak potřebují,“ tvrdí. Mrzí ho, že v televizi vypadal jako líný a pohodlný člověk. „On je ale pravý opak,“ hájí ho manželka. „Předělal celý barák, teď pomáhá na stavbě kamarádům, hodně času věnuje kapele, je to prostě živel.“
To manžel Moniky Dobré Robert je spokojený. Po dvou dnech „Výměny“ to byla Monika, kdo pochopil, že má doma to nejlepší, co si může přát. „Já to vím celých těch šestnáct let, co jsme spolu,“ mrkne na svoji ženu Robert. „Na rozdíl od ní jsem si nic dokazovat nepotřeboval, proto teď cítím velké zadostiučinění.“ Ale podruhé už by do něčeho takového nešel. „Ke konci už jsem byl pěkně vyřízený.“
Na obrazovce mu to slušelo. „Byl za úplnou hvězdu, každý ho jenom chválil,“ vypráví Monika Dobrá, „to já dopadla hůř. Dokonce mi domů přišel dopis, že mám navštívit psychiatra, protože nejsem normální, když umím jenom řvát.“
O tom, že rodina Běhounkových funguje a kluci mamince pomáhají, už slyšela. „Já jim to při odjezdu kladla na srdce, a tak si teď říkám, že to za trochu toho řevu v televizi stálo. Čert vem dopisy. V šedesáti se tomu budu jenom smát.“
Na co se lidé nejvíc dívali
Nova uvedla formát docusoap, pořad s reálnými lidmi a reálnými příběhy, u nás jako první. Které díly zaznamenaly divácký rekord? 2 431 000 diváků 17. dubna 2006 Maminka jedináčka se ocitla v rodině s osmi dětmi. 2 218 000 diváků 7. listopadu 2005 Denisa z Prahy výměnu předčasně ukončila a utekla domů před akčními čtyřčaty. 2 117 000 diváků 24. dubna 2006 Ateistka ze sídlištního panelového domu se nastěhovala do statku k silně věřící rodině.
