Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodič by měl být spíš zahradníkem než tesařem, vyzývá psycholožka

  0:19aktualizováno  0:19
Náš koncept vychovávání dětí je výmyslem posledních let a k ničemu nevede, tvrdí jedna z předních odbornic na dětský mozek psycholožka Alison Gopniková ve své nové knize Tesař a zahradník.
ilustrační sníme

ilustrační sníme | foto: Profimedia.cz

Alison Gopniková (61) vyučuje dětskou psychologii v kalifornském Berkley, je autorkou mnoha oceňovaných knih a také matkou a babičkou. Naše snaha o výchovu dětí z nich podle jejího názoru dělá vyděšené tvory, kazí vztah rodičů a dětí a stejně nesměřuje k tomu, v co rodiče doufají.

Autorita, nebo kamarád?

Přístup rodičů k výchově dětí je různý. Diskutují o něm i na eMimino.cz.

Snaha o vychovávání dětí a o zdokonalování dítěte pomocí našich rodičovských dovedností je přitom podle ní celkem nová záležitost. Anglický termín parenting se objevuje ve slovnících poprvé v roce 1958 a samotný koncept nepřinesl naší společnosti nic přínosného. „Nevylepšilo to život rodičů a dětí, v mnoha ohledech pravděpodobně došlo k opaku. Společně strávený čas je naplněn stresem, smutkem a vinou mnohem víc, než by měl být,“ řekla Gopniková pro Telegraph.

Dítě jako projekt rodičů

Gopniková přisuzuje zásadní změnu v přístupu k rodičovství v tom, jak se ve dvacátém století změnila naše společnost. Zatímco dříve byly běžné velké rodiny, kde starší děti již odmala pomáhaly s těmi mladšími, další generace trávily více času ve škole a v práci. Rodičovství pak pojaly jako další školní nebo pracovní úkol, ve kterém se snažily dosáhnout co nejlepších výsledků.

Problém je ale v tom, že od miminek a dětí můžete očekávat všechno možné, jenom ne předvídatelné chování. „Dopředu nikdy nevíte, jaké děti budou, a nevíte ani, jaký budete vy sám jako rodič. To je ve světě, kde jsme si zvykli na předvídání budoucích událostí, vlastně docela děsivé,“ upozorňuje Gopniková.

A přiznává, že ona sama stála u toho, když trend moderního rodičovství vznikl. Za posledních třicet let ona a její kolegové učinili mnoho objevů v tom, jak nahlížíme na dětský mozek a jeho schopnost učit se. Zatímco vědci byli fascinování plasticitou a dalšími schopnostmi mozku dětí, rodiče a někteří učitelé učinili z objevů závěr, že s učením a výchovou je třeba začít ještě dříve.

Zalévejte, ale nesnažte se dítě tvarovat

S tím ale Gopniková nesouhlasí. Ona sama navrhuje, že rodiče by měli pro děti fungovat spíše jako zahradníci, kteří jim obstarají nejnutnější potřeby a dále je nechají samostatně růst, než tesaři, kteří se snaží dítě vytvarovat přesně podle své představy. „Tesařské“ rodičovství totiž podle jejích závěrů vychovává z dětí bázlivé teenagery.

„Samozřejmě že ode mě se dá v mém věku očekávat, že budu mít vůči dnešním mladým lidem výhrady. Ta hlavní vůči generaci mileniálů je, že jsou opravdu plni strachu. Naše generace byla jejich přesným opakem: my jsme všichni byli až směšně arogantní a ochotni podstoupit spoustu rizik,“ myslí si psycholožka Gopniková, sama matka tří dospělých synů a nyní i babička.

Rodiče by se podle ní také měli přestat stresovat nad tím, jak přesně své dítě vychovávají - podle její analýzy dat totiž rozdíly v rodičovském přístupu (např. kde a jak dítě spí) nemají z dlouhodobého hlediska významný vliv na jejich osobnost a schopnosti. Co se naopak počítá, je, pokud necháte dítě samostatně si hrát, až již samo, nebo s kamarády. Hra je pro děti významným zdrojem informací o věcech, lidech a lidských vztazích a emocích. Předškoláky by pak rodiče měli hlavně zapojit do svých aktivit a nechat je „pomáhat“ - ať už je to nákup, vaření, nebo úklid.

Vtip je v tom, že se snažíte dítě zapojit do činností, které zajímají vás jako dospělého. „Nemusíte s ním vždycky dělat nějakou speciální rodičovskou aktivitu, tedy snažit se ho nějakým způsobem vzdělávat,“ doporučuje rodičům Gopniková.

A dodává, že na to, jak být dobrý rodič, zkrátka neexistuje žádný jednoduchý návod, ale méně je v tomto případě více. Přemítání nad tím, jestli by třeba jiný kroužek nebo jiná škola měly vliv na budoucí život dítěte, podle ní k rodičům patří a nevyhne se mu ani ona sama. Namísto utápění se v „kdyby“ však nabádá rodiče k tomu, aby si s dětmi více užili každý den a snažili se soustředit svou pozornost užitečnějším směrem.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.