Ona

Vůně může odhalit sklon k demenci

Citron, lilie a kůže patří mezi desítku vůní či pachů, které lze podle amerických vědců využít při zjišťování, zda má konkrétní člověk sklon k rozvoji demence. Dospěl k tomu tým badatelů z Kolumbijské univerzity.

On-line rozhovor s odborníkem na Alzheimerovu chorobu

Vědci prověřovali zdravotní stav 150 lidí s malým či středním poškozením poznávacích schopností (minimal/mild cognitive impairment - MCI). 

U lidí ohrožených rozvojem Alzheimerovy choroby zjistili jen velmi malou schopnost rozeznat deset specifických vůní - kromě tří již zmíněných jde ještě o aroma hřebíčku, mentolu, kouře, přírodního plynu, ananasu, mýdla a jahod.

Lékaři už dávno vědí, že pokud se u někoho rozvíjí demence, je třeba zkoumat, jak je na tom s čichem. Paměťové a genetické testy a skenování mozku umožňují získat představu, zda se jedná skutečně o demenci typu Alzheimerovy choroby. Včasná diagnóza je pro pacienta rozhodující, aby mohl podstoupit příslušnou léčbu a dostat odpovídající léky. 

Tým z Kolumbijské univerzity tedy nyní zjistil, jakou úlohu hrají při diagnostice Alzheimerovy demence určité vůně a pachy. Problémem však zůstává, že pacienty trpící poruchami paměti je velmi obtížné odlišit od lidí, u nichž paměť chátrá v souvislosti se stárnutím. Někteří lidé s poruchami paměti zůstanou zdraví, u jiných se v plné šíři rozvine demence. 

Americký tým se rozhodl pro tuto selekci využít testy vybraných deseti vůní, které se ukázaly jako nejvhodnější "značkovače". Vědci ověřovali čichové schopnosti dobrovolníků po dobu pěti let, a to jednou za rok.

Ukázalo se, že část lidí s MCI, u nichž se posléze rozvinula Alzheimerova choroba, prokázala v čichových testech značné nedostatky ve srovnání s dalšími "nositeli" MCI, kteří zůstali zdraví, a rovněž se skupinou zdravých seniorů.

Výsledky testů se do značné míry shodovaly i s výsledky jiných metod (ověřování paměťových schopností a počítačové snímání mozků). Podle vědců z toho vyplývá, že čichové testy by mohly přispět ke včasnému odhalení hrozby Alzheimerovy choroby u konkrétních lidí. 

Profesor Tim Jacob z britské Cardiffské univerzity sice vítá čichové testy jako dobrý nápad, připomíná ale, že je nutné kombinovat je s dalším ověřováním. Upozorňuje na různá úskalí, která mohou objektivitu čichových testů zkreslit.

Například rýma nebo i doba, kdy k testu dochází: třeba před jídlem je čich mnohem vyhraněnější a citlivější než po něm, poukazuje profesor Jacob.  Proto také odsuzuje "děsivou" skutečnost, že v USA si člověk může koupit v lékárně "čichovou" soupravu na zjištění Alzheimerovy choroby. 

Doktorka Susanne Sorensenová, která stojí v čele výzkumu britské Alzheimerovy společnosti, naopak vítá každý druh testů, jež prokazatelným způsobem, rychle a neinvazivní cestou odhalí nebezpečí dané nemoci.

,