Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skřivani žijí zdravěji, sovy budík dohání k depresím a alkoholu

aktualizováno 
Někdo se východem slunce kochá při snídani, jiný ho sleduje jako večerníček krátce před usnutím. A pak je také mnoho těch, kteří patří do jedné skupiny, ale potřebovali by být v té druhé.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Pokud jste se narodili „naprogramovaní“ jako takzvaní skřivani, takže ráno nemůžete dospat nového dne, je na místě gratulace. Svět a společnost, jak jsou nastaveny ve střední Evropě, vám přejí. Ráno stihnete vyvenčit psa nebo zajít do posilovny, do práce chodíte svěží a dopolední porady vás zastihnou v plné síle.

Skřivan

• Vnitřní „biologické hodiny“ se skřivanům předbíhají vůči vnějším podmínkám (světlu, času), takže vstávají brzy ráno, jejich tělesná i psychická výkonnost vrcholí dopoledne a večer chodí spát mezi 21. a 23. hodinou. 

• Skřivani mají celkově vyšší úroveň denní tělesné teploty. Maximální teplota se u nich objevuje dříve než u sov, naopak nejvíce klesá přibližně ve čtyři hodiny ráno.

• Po probuzení mají ranní ptáčata významně vyšší hladinu kortizolu (hormon, který zvyšuje pohotovost organismu při stresu, infekcích, velké námaze, hladovění apod.).

• Ranní typy podle výzkumů žijí zdravěji, méně pijí alkohol, častěji sportují a vyhýbají se kávě.

Jenže pak existuje ještě skupina, odhadem o málo početnější, která se s budíkem vyrovnává obtížně a první půlku dne stráví v mrákotném stavu.

Laici takovým lidem říkají lenoši nebo spáči, ale ve skutečnosti jsou to noční ptáci čili sovy, odborně řečeno mají vyhraněný večerní chronotyp. Za své nastavení přitom nemohou, narodili se tak.

„Z větší části je to vina takzvaných hodinových genů. Je velmi obtížné, často až nemožné převychovat takového člověka, i když si to rodiče či partner přejí,“ upozorňuje profesorka Soňa Nevšímalová, neuroložka a specialistka na spánkovou medicínu.

Jenže sov se v kanceláři nikdo neptá, zda nechtějí vést jednání večer, a ani škola či školka, kam vodí děti, se jejich životnímu rytmu nepřizpůsobí. Proto se musí každý den násilně budit a večer nutit do spánku.

„Pozdní začátek spánku, který řídí biologické hodiny, a vynucené probouzení může vést až k chronickému nevyspání a spánkovému dluhu,“ varuje profesorka psychologie Alena Plháková z Univerzity Palackého, která se věnuje výzkumu spánku a lidských chronotypů.

Ponocují a špatně spí. Co s tím?

Sova

• „Biologické hodiny“ sov se oproti vnějším podmínkám zpožďují, takže se probouzejí relativně pozdě, vstávání jim dělá potíže, nejlépe se cítí v pozdním odpoledni nebo večer a ke spánku se ukládají až dlouho v noci.

• Minimální tělesnou teplotu je u nich možné naměřit výrazně později, až kolem osmé hodiny. 

• Večerní typy bývají podle několika výzkumů celkově méně spokojené se svým životem, hůře se učí, ve větší míře kouří, pijí kávu a konzumují alkohol, méně sportují, více času tráví u počítače, dokonce mají podle lékařských statistik tendence k depresím a schizofrenii.

• Jiné průzkumy tvrdí, že lidé s vyšším IQ bývají častěji noční ptáci.

Pomoc tak přichází o víkendu, kdy si noční ptáci přispí. To však nic neřeší, protože v pondělí to začne nanovo.

„Někdy se pak hovoří o takzvané sociální pásmové nemoci, která zahrnuje negativní psychické a tělesné důsledky rozdílu mezi společenskými a biologickými hodinami,“ vysvětluje Plháková, která i ve vlastních výzkumech odhalila, že noční ptáci jsou se svým životem méně spokojení. „Příčinou může být právě dlouhodobý spánkový dluh a psychická zátěž.“

O tom, že jejich spánek je kratší a bývá i méně kvalitní, netřeba pochybovat. „Převážně adolescenti a mladí dospělí také častěji popíjejí alkohol, večer užívají sedativa a ráno stimulační látky,“ doplňuje Nevšímalová.

Přitom neexistuje způsob, jak vyhraněným sovám pomoci. Mohou si jen najít zaměstnání s klouzavou pracovní dobou a pro děti školu a školku s pozdějším začátkem.

Útěchou jim snad může být poznatek, že kolem padesátky se často a zřetelně mění spánkové preference a také sovám se začnou „vnitřní hodiny“ trochu předbíhat.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.