Šéfkuchař Václav Šulc sbíral zkušenosti ve vyhlášených restauracích doma i v cizině a teď předává, co dovede, lidem, pro které není vaření nudná povinnost, ale zábava, koníček nebo dokonce vášeň. Ve škole vaření Chefparade zasvěcuje začátečníky do tajů vaření a české kuchyně, učí, jak zajímavě připravit hovězí, jehněčí maso nebo sladkovodní ryby a dělí se o své znalosti italské a středomořské kuchyně.
"Hlavní je při vaření nespěchat, protože čas, který tomu jídlu dáte, se vám pak vrátí v jeho kvalitě," doporučuje Václav Šulc, který se od svého mediálně známějšího kuchařského kolegy Zdeňka Pohlreicha liší nejen věkem a bujností kštice, ale také verbálním projevem. Nekleje ani nehudruje. Když mluví o jídle, je to jako by mluvil o krásné ženě. Občas se zasní, chvílemi se mu v očích šibalsky zablýskne a když vyslovuje jména bylinek, je to jako by recitoval romantickou báseň. A co má Václav Šulc vlastně rád?
Itálii
"Na italské kuchyni mě baví, že když si koupíte rajče, tak i když ho uvaříte, pořád je to rajče," říká Václav Šulc."Italové dodržují strukturu potravin a ctí surovinu jako takovou. Navíc je italská kuchyně hodně pestrá. Když tu zemi projedete ze severu na jih, tak každých sto kilometrů budete jíst úplně něco jiného. Třeba v Bolzanu je kuchyně ovlivněná Rakouskem, v Padově byste si měli dát ryby, v Piemonte zase sýry a v Bologni si nejvíc užijete lanýže, bazamico nebo parmezán."
S Václavem Šulcem se můžete poradit zde |
Farmářské trhy
"Ideální je vařit z čerstvých surovin, které jsou k mání na trhu. Dostanete tam čerstvé mléko, skvělé maso, uzeniny, které se fakt udily, výborné sýry, chleba, co chutná dokonale i po třech dnech, čerstvé ovoce a zeleninu. Když zboží prodává člověk, který ho vyrábí, dostanete nádavkem ještě příběh. Naposledy jsem kupoval čerstvé bylinky a prodejce mi k nim řekl úplně všechno - podívejte, tady jsem to ustřihnul, udělal jsem novej roub, otrhávejte to tak a tak. A já si říkal: Páni, vždyť si kupuju jen rozmarýn... Ti lidi to prostě dělají srdcem."
Václav Šulc* kuchařské zkušenosti začal sbírat v Restaurantu Radisson SAS Alcron Praha |
Přirozenou krásu
"Mně se líbí, že když si koupíte českou papriku, tak je krásná, i když není dokonalá. Všechny ty holandský papriky jsou takový baňatý a krásný, ale když se nad tím zamyslíte, tak je to umělá krása. Je to jako když se podívám na modelku, která má dvacet plastických operací, tak je to nádherná ženská, ale přirozená krása to není."
Regionální produkci
"Myslím, že ta industrializace se někde musí zastavit. Máme tady banány z Hondurasu a pomeranče z Paraguaje, ale suroviny, které jsou tady tradiční, si už nedovedeme sami vyrobit. Kde jsou ty doby, kdy malovýrobci dokázali vyrobit něco, co zaujalo jejich region? Vznikaly olomoucké syrečky a hořické trubičky... Je to asi pozůstatek socialismu, že jsme se všichni strašně nanormovali. Mně se třeba moc líbí, že se teď rozmáhají malé pivovary. Přijedete do města a ochutnáte místní pivo. To má osobitost a krajový podtext."
Vaření s lidmi
"K nám do kurzů chodí tři sorty lidí: ty první to strašně baví a chtějí se učit něco nového, ti druzí nikdy nevařili, ale mají nějaký motiv, třeba "manžel by rád teplé večeře" nebo "budu se vdávat", a ti další nemají žádné konkrétní očekávání, protože účast na kurzu dostali jako dárek. A tyhle tři skupinky dají ten kurz dohromady, ti zapálení do toho vtáhnou ty ostatní a na nás je, aby si to všichni užili. Je to o tom, aby si ti lidé zavařili a něco se naučili a ne one man show, kdy kuchař za dvě hodiny vyplázne meníčko a jdeme všichni domu, ale že si vezmou tu mrkev, naškrábají si jí, uvaří a pak si jí taky snědí."
pár dobrých rad václava šulce(na všechno ostatní se můžete zeptat v poradně ZDE) 1. Nespěchejte. Když hodíte maso na studenou pánev, vyteče z něj všechna šťáva a bude po chuti. Zato když je vložíte na rozpálenou pánev, bude masíčko krásně křehké a šťavnaté. |
