Panenská blána nebo-li hymen je vlastně slizniční bariéra v poševním vchodu, vytváří něco jako ochranný val. Vytváří přirozenou bariéru, aspoň tedy částečnou, před vstupem mikroorganizmů do těla dívky nebo mladé ženy.
„Často jí bývá přisuzován význam i takzvané pohlavní čistoty, ale to už je pouze náš kulturní význam, který vyloženě nesouhlasí s fyziologickou funkcí tohoto orgánu,“ řekl iDNES.cz gynekolog a sexuolog Pavel Turčan. Domnívá se, že panenská blána je potřebná, ale jen do určitého věku.
„Navíc to, že má žena panenskou blánu, rozhodně nemusí znamenat pohlavní čistotu. V zemích, kde se hodně dbá na to, aby žena byla při svatbě panna, tedy aby měla neporušený hymen, si ženy, které předtím žily čilým pohlavním životem, buď nechávají udělat rekonstrukci chirurgickou cestou, anebo - aby si blánu zachovaly - praktikují anální pohlavní styk,“ poznamenal Turčan.
Připomněl, že protržení panenské blány může nastat i jinou cestou než pohlavním stykem. Někdy je to nutné z důvodu lékařského zákroku či operace, při úrazu, ale také při masturbaci nebo někdy i při hodině tělocviku.
Některé ženy mají podle Turčana dokonce tak velikou obavu z bolesti při protržení hymenu, že si jej nechají odstranit chirurgicky ještě před prvním pohlavním stykem.
Typy panenské blány
Panenská blána reaguje na hormonální hladiny ženských pohlavních hormonů estrogenů, stejně jako sliznice v pochvě. Dokonce je na ní podle doktora Turčana hormonální stav vidět ještě lépe, a to i pouhým okem. „Proto bývá někdy označována jako zrcadlo estrogenů,“ řekl gynekolog.
Typů panenské blány bývá několik. Základním tvarem je prstenčitý hymen (hymen anularis) s různě velkým otvorem uprostřed. V pubertě, když se začínají tvořit estrogeny, se blána postupně řasí a nabývá na tloušťce, mění se na takzvaný hymen fimbriatus.
Dalším základním typem je podle Turčana hymen semilunaris, který vypadá spíše jako poloměsíčitá chlopeň, podobná těm, které nacházíme v cévách. A pak je ještě hymen binocularis nebo septus, kdy je poševní vchod spíše přepažený překážkou.
„Proto se jí česky říká přepažená blána. Existuje také hymen cribriformis, česky dírkovaná, kdy panenská blána vypadá spíše jako sítko s několika menšími otvory,“ dodal Pavel Turčan.
Vliv hormonů
Hymen se mění právě pod vlivem estrogenů, tedy ženských pohlavních hormonů, které se začínají vytvářet v pubertě. Panenská blána, původně poměrně tenká sliznice, se postupně ztlušťuje a zvrásňuje. Podle vzhledu panenské blány lékaři dokonce často určují, v jakém stadiu vývoje se dívka nachází, jestli se u ní estrogeny již tvoří, či zatím nikoliv.
Na vzhledu hymenu se podle Pavla Turčana může někdy podepsat nejen to, jestli u dívky nějaká hormonální tvorba probíhá, ale i stav, kdy je značně nestabilní a objevuje se nepravidelné krvácení.
„Poznat to jde i na skladbě bakteriálního osídlení pochvy a poševního vchodu, ale mimo jiné může tato situace negativně ovlivnit i celou řadu dalších tělesných funkcí a orgánů. Proto je dobré někdy zpravidelnění cyklu podpořit. Nemusí to samozřejmě být hned hormonální léčba, často si vystačíme i s doplňky stravy, například typu Sarapis mensis,“ sdělil zkušený gynekolog.
Která žena méně krvácí
U některých typů panenské blány, jak už bylo řečeno, je možné zasunutí pohlavního údu bez protržení hymenu. „To je ovšem závislé nejen na velikosti otvoru v hymenu, ale i na tom, jak velikým nástrojem, hlavně co se týká průměru, byl obdarován muž, se kterým měla žena pohlavní styk,“ vysvětlil Turčan.
„Většinou se to ale povede, a je to doprovázeno různým stupněm pocitu bolesti a krvácením, které může mít opět různou intenzitu.“
Proč mají některé ženy to štěstí, že krvácejí nepatrně, a u některých je to přesně naopak? Podle Pavla Turčana to mimo jiné závisí i na tom, za jakých okolností žena o panenství přichází. Zda má první pohlavní styk s člověkem, který je jí blízký a do kterého je zamilovaná, nebo zda je sex jen na zkoušku s mužem, kterého moc nezná.
„Samozřejmě záleží také na tom, zda byla k sexu donucena, nebo si jej sama přála,“ konstatoval sexuolog Turčan, podle něhož hraje svou roli i psychické rozpoložení. „Pokud se žena již dopředu bojí, má z prvního sexu obavy, tak to významně snižuje práh bolestivosti. Pak je to pro ni samozřejmě více nepříjemné,“ řekl.
Intenzita krvácení závisí pochopitelně i na velikosti, tvaru a tloušťce panenské blány, na stupni jejího prokrvení a také na místě, ve kterém blána zrovna praskne. „Je to hodně individuální,“ dodal Turčan.
Příliš pružná blána
Asi nejvýznamnějším problémem s panenskou blánou může být stav, když je hodně pevná, nebo pružná. Zasunutí penisu se proto nedaří, respektive se blána chová jako guma, takže pohlavní úd sice může do pochvy, ale hymen nepraskne - jen se roztáhne a po styku opět trochu smrskne.
„Oba tyto případy jsou většinou spojené se značnou bolestivostí. Proto ve chvíli, kdy se perforace nedaří, nebo je styk hodně bolestivý, je nejlepší co nejdříve zajít za odborníky a nechat si panenskou blánu chirurgicky narušit, či odstranit,“ doporučil gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.
Tím se podle něj předejde mnoha komplikacím, které mohou výrazně ovlivnit partnerský vztah a sexuální život ženy.
„Pokud se totiž obava z bolesti při sexu zafixuje, je někdy velice obtížné se jí následně zbavit,“ dodal Turčan.
