Viník: asi chemie

- Když jeden z našich předních psychiatrů, profesor Cyril Höschl, hodnotil kdysi informovanost zdejší lékařské obce o světovém bádání na poli schizofrenie v časech socialistických, konstatoval, že byla zkreslena "mnohonásobným opisováním do 'úvodů', výtahů a skript.

Stalo se pak, že asistenti slovutného Učení Karlova věděli pouze to, co bylo ve skriptech, docenti věděli, kde jsou ta skripta, a profesoři zas, kde jsou ti docenti". Hovoří-li nicméně psychiatři o příčinách této nemoci nyní, vypomáhají si slovy snad, asi, možná... Není to už projev mezer ve vzdělání, ale vědeckého tápání.
"Jako u všech psychóz, i u schizofrenie neprobíhají některé chemické pochody v mozku tak, jak by měly," konstatuje profesor Jan Libiger. "Jedna z teorií vycházela z faktu, že mozek těchto pacientů produkuje více dopaminu - látky, která slouží k přenosu informací mezi nervovými buňkami. To vede k tomu, že mozková kůra nestačí třídit, zpracovávat a ukládat prožitky a vjemy pacienta, a tak vzniká myšlenkový chaos. Tak prosté to ale není, o čemž svědčí to, že kromě léků regulujících přísun dopaminu už existují jiné, stejně účinné, ale s méně vedlejšími účinky, jež zároveň ovlivňují jiný přenašeč informace mezi nervovými buňkami - serotonin."
Zato o vlivu dědičnosti pochyb není. Studie prokázaly, že je-li nemocný jeden rodič, je riziko pro dítě desetiprocentní, v případě obou rodičů až padesátiprocentní. Dědičná však není nemoc sama, pouze náchylnost k ní. K tomu, aby se rozvinula, přispívá těžký průběh porodu či závažné onemocnění v dětství, špatná výživa nebo rodinné poměry. Roznětkou bývá stresová situace, s níž si člověk s takovou dispozicí nedokáže poradit. Může jí být smrt blízkého právě tak jako přestěhování, rozchod s dívkou či zdánlivě běžná hádka s nadřízeným...

 

Duše v číslech

V psychiatrických ambulancích České republiky se v roce 1996 léčilo na 315 000 pacientů.
typ onemocnění - počet pacientů
neurotické poruchy - 111 785
afektivní poruchy - 47 545
schizofrenie - 34 685
organické duševní poruchy (demence)  - 25 713
poruchy vyvolané alkoholem - 24 030
vývojové poruchy v dětství a dospívání - 23 544
mentální retardace - 16 270
sexuální poruchy  - 1274

Co schizofrenie narušuje

Chování
- nemocný se zničehonic rozčílí, rozesměje, rozpláče
- "hulvátsky" neděkuje ani neprosí
- nedává najevo jakékoli city vůči druhým, tváří se zcela lhostejně
- jedná pod vlivem bludů (nikam nechodí, protože je sledován, odmítá jíst, neboť jídlo je otrávené...)

Nálada
- nemocný má smíšení emoce: touží po něčem, a zároveň z toho má strach, má někoho rád, a současně ho nenávidí, ničím si není jistý
- emoce jsou nevyrovnané, nepřiléhavé k situaci, někdy jich je mnoho, jindy jako by nemocný ztratil všechen cit

Myšlení
- nemocnému se myšlenky pletou natolik, že mluví zmateně, bez souvislostí, někdy přestane mluvit vůbec
- někdy má pocit, že se mu do hlavy dostaly myšlenky někoho cizího, kterých se nemůže zbavit
- trpí nesmyslnými bludy (zasedly si na něj úřady, zavinil neštěstí, někdo ho pronásleduje...)
Vnímání
- halucinace sluchové (takzvané hlasy), zrakové, čichové, taktilní (pocit pálení kůže, mravenčení, štípání), chuťové
Vůle
- nemocný ji může zcela ztratit, takže není schopen nic plánovat a dělat, o něco se postarat či zařídit
- bývá nerozhodný, nejistý
- někdy má pocit, že vlastní vůli nahradila nějaká cizí a on se měnil v loutku či robota
Pozornost
- nemocný není schopen se soustředit na jakékoli podněty z okolí (hovor, televize, provoz na silnici...) ani na organizování všedních činností (mytí, příprava jídla, naplánování nákupu...)

Mozek schizofrenika nestačí třídit, zpracovávat a ukládat prožitky a vjemy, a tak vzniká myšlenkový chaos.