Farářka Petra Šáchová | foto: Archiv Petry Šáchové

Věřící si mě doma vystavovali v plavkách, říká farářka

  • 112
Téměř 30 let živilo Petru Šáchovou krásné tělo, ačkoliv duše celá ta léta patřila bohu. "Alespoň jsem zviditelnila církev. Věřící znali biskupa a mě," směje se dnes farářka, která se v roce 1970 zúčastnila Miss Československo.

Začnu zřejmě dost otřepanou otázku: Jak vás napadlo stát se farářkou?
Na to jsem odpovídala už snad tisíckrát a znovu říkám, že nevím. Už v dětství jsem si pokládala otázky o smyslu života, jestli má cenu tady být šedesát nebo osmdesát let a pak konec. To mi připadalo nějak málo, narodit se, zemřít a nic tu po sobě nezanechat. Pročítala jsem všemožné knihy, potom jsem se dostala mezi katolíky. Pak jsem ale objevila československou církev, kde přijímali i ženy. Chodila jsem k nim chvíli a po nějaké době jsem mohla studovat. Dalo by se tedy říct, že od devatenácti let jsem začala víru brát vážně, předtím to bylo spíš takové hledání se.

Jak se na studium teologie tvářili vaši rodiče, když oni sami vás k víře nevedli?
Řekla bych, že moji rodiče jsou z generace, u které komunistický režim víru potlačil. Spíš moji prarodiče byli věřící. Studovat jsem začala v roce 1969 po pražském jaru. Začaly prověrky a oni sami měli kvůli mně nepříjemnosti v zaměstnání. Ale viděli, že to myslím vážně, a tak se nedalo nic dělat.

Vy sama jste neuvažovala o žádné jiné profesi?
Dlouho jsem se živila jako manekýna a objevila se v několika drobných filmových rolích. Jenže světská sláva, polní tráva! V oboru panovala rivalita, občas se objevila závist. Pokud bych si měla znovu vybírat profesi, tak znovu teologii.

 
"Znovu bych volila teologii," říká smíchovská farářka.

Jak jste se dostala k profesi manekýnky?
Ještě než jsem začala studovat na vysoké škole, chodili jsme s přáteli do klubu vysokoškoláků Vltava, kde se objevovali i studenti FAMU, kteří nás čas od času obsazovali do reklam nebo jako křoví u filmu. S kamarádkou jsme se pak spolu přihlásily do Miss Československo 1970. Po soutěži mi začali volat z různých podniků. Já jsem toho taky spoustu prošvihla, protože to pro mě nebylo prvořadé. Nabízeli mi role a já na to zapomněla, nebo jsem na ten konkurz prostě nešla. Modeling ani herectví jsem nebrala tak vážně jako některé kolegyně.

Přesto jste v showbyznysu zůstala bezmála 30 let!
Byly jsme s holkama dobrá parta. Jely jsme třeba osm hodin autobusem někam na přehlídku a po ní zase zpátky do Prahy a ještě jsme si šly někam sednout, abychom si vše dopovídaly.

O dnešním světě modelingu se říká, že v něm figurují drogy, divoký noční život, podrazy... Bylo to tak i za vás?
Občas určitě. Jako jsou dnes hokejisti a fotbalisti, tenkrát byla móda muzikantů. K tomu takové ty divočejší večírky patří. Vyskytly se i takové podrazy, že se vám někdo podíval do diáře a šel na váš konkurz. Ale pracovalo nás tu všehovšudy dvacet manekýn, a ta skupina byla dvacet let stejná. Začínaly jsme spolu jako mladé holky a končily jako parta pětatřicetiletých žen a matek.

Nevadilo během vašeho studia, že si přivyděláváte jako modelka?
Na fakultě jsme měli úžasného děkana, který se k tomu postavil jako k jakékoliv jiné brigádě. Později bych si troufla tvrdit, že za to byli rádi, protože jsem dostávala husitskou církev alespoň trochu do povědomí veřejnosti. Pamatuji si na jednoho faráře, který říkal, že všichni znají biskupa a Petru (smích). Rozhodně si nemyslím, že to bylo na závadu, i věřící to přijímali hezky. Někteří, když viděli svoji paní farářku v časopise, tak si obrázky vystřihávali a dávali si je doma za sklo.


Modelka a farářka

Neměla jste kvůli své profesi problémy se Státní bezpečností?
Na to také došlo asi kolem 80. roku, syn akorát začal chodit do školy. Státní bezpečnost se mě snažila zpracovat ke spolupráci a já jsem tvrdošíjně odmítala, tak mi začali vyhrožovat, že mi seberou ditě nebo že do mě "náhodou" narazí auto. Vyvrcholilo to tím, že mi sebrali státní souhlas v roce 1981.

Jaké to pro vás bylo období?
Byla jsem strašně nešťastná. Bohužel mě nepodržela ani naše církev, protože v tu dobu jsme měli takové představenstvo, které mělo ze Státní bezpečnosti strach, a celkově se mi zdálo, že se jim lehce podřizovali. V této situaci od všeho dali ruce pryč a nechali mě v tom samotnou.

Zajímáte se o politiku?
Do politiky jsem tady na Smíchově částečně nucená, ale to není nic pro mě. Spíš se snažím zachovat si odstup, abych se nedostala do konfliktu. Do politiky bych jít nemohla, protože o mě platí - co na srdci, to na jazyku (smích).

Projekt prezidentka.cz, který se snaží prosadit ženy do politiky, vás dává za vzor. Kdo by podle vás byl ideálním prezidentským kandidátem nebo kandidátkou?
Jakákoliv žena by byla ideální prezidentkou. Je na čase si vyzkoušet vládu, v níž budou mít ženy větší vliv.

Petra Šáchová se narodila v roce 1950 v Praze. Vystudovala Husitskou teologickou fakultu UK a nastoupila do týdeníku Český zápas. V únoru 1976 byla vysvěcena na farářku a slouží na farách. Výjimkou byl rok 1980, kdy přišla o státní souhlas k výkonu duchovenské služby. Sloužila na faře v Přerově nad Labem, Praze Michli (bez nároku na plat), v Kladně a nyní na pražském Smíchově. Petra Šachová je vdaná a má již dospělého syna Dominika, který taktéž vystudoval teologii.