Velikonoční zvyky

- Pomlázka, zdobení kraslic, koledy - kdo by nevěděl, co všechno patří k velikonocům! Malování vajec prý začalo už tehdy, když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě a přišli do jednoho statku, kde poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla v celém stavení ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla ke kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a jím nakrmila pocestné. Když odešli chtěla smést pohozené skořápky, jenže byly zlaté. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných...

POMLÁZKA
O stáří velikonoční pomlázky a její po staletí nezměněné podobně svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera, žijícího ve 14.století, že se manželé a milenci v pondělí a úterý velikonoční šlehají metlami, tepají i rukou. Ospalé i lenivé prý časně z rána házejí do vody nebo alespoň polévají.
Kolem toho, kdo umí plést pomlázku (žílu, korbáč, tatar, dynovačku,šlehačku či metlu), se vždy sešlo dost malých hochů, kteří se ji chtěli naučit plést. Do pomlázky se vplétala buď červená stuhu, nebo červená nit. Pomlázky se pletly různě velké, od malých, které se nosily stočené v kapse, přes středně velké, s nimiž se chodilo na koledu, až po téměř dva metry velké, tzv. obřadní. Na tyto pomlázky dívky a hospodyně zavěšovaly vyšívané stuhy.

ZDOBENÍ KRASLIC
Lidová legenda z Blešna u Hradce Králové vysvětluje vznik tradice malování vajíček: Když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě, přišlido jednoho statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla v celém stavení ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla kekurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a jím nakrmila pocestné. Když odešli chtěla smést pohozené skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato už neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.

NĚKTERÉ TECHNIKY ZDOBENÍ KRASLIC
barvení v cibulových slupkách
Cibulové slupky dáme do hrnce se studenou vodou, do té vložíme čistá vejce a vaříme je deset minut. Obarvená vejce vyjmeme na suchý kousek látky, necháme oschnout a potřeme kůží ze slaniny.
vyškrabování vajec
Nejprve vejce uvaříme a vložíme je do požadovaného odstínu barvy.Obarvená vyjmeme a dáme oschnout. Na suché vejce opatrně vyškrabujeme hrotem nože, špičkou pilníku či žiletkou vzor, který si předem nakreslíme na papír. Při vyškrabování můžeme i stínovat.
vejce zdobená slámou
Uvařená, čistá vejce obarvíme na požadovaný tón. Slámu, nejlépe zječmene, připravíme tak, že ji po délce rozřízneme ostrým nožem nebožiletkou, pak ji namočíme a opatrně přes hedvábný papír přežehlíme. Zestébel stříháme různé tvary a ty na vejce nalepíme klovatinou. Lepidlo nanášíme štětečkem nebo špendlíkem. Každý kousek slámy pinzetou přeneseme na vejce a přitiskneme měkkým hadříkem.
malovaná vejce
Štětec namočíme do temperové barvy a otiskujeme ho na vejce v různých barevných k sobě ladících tónech.

KOLEDY
K barvení vajec a šlehání se váže mnoho říkanek a koled - tady jsou některé z nich:
Hody, hody doprovody,
dejte vajíčko červený!
Nedáte-li červený,
dejte aspoň bílý,
šak vám slepička
snese zase jiný...  (... z Čech)

Pani kmotra, slyšte chásku,přicházíme na pomlázku,
opentlené žilky máme,
kdo nám nedá uhlídáme!
Pani kmotra,nemeškejte
barevná vajíčka dejte...  (... z Moravy)

Na Chodsku i na Boleslavsku vyšlehal hospodář všechnu čeládku i rodinu,aby nebyli líní: 

    Dynovačka se čepejří,
    ať mi má Andula nevěří,
    poženeme se do dveří,
    a ze dveří do kuchyně,
    a z kuchyně šup do síně:
    budeme se šlehat upřímně.

Z časopisu Velikonoce a knihy Církevní rok a lidové obyčeje