Velikonoční kaktus rozkvete i bez koledy

- Proti mazancům, pomlázkám a zajíčkům má velikonoční kaktus jednu výhodu: hlídá si příchod jarních svátků sám a nikdy nezapomene, že už se blíží. "I když nejsou blízce příbuzní, podobá se velikonoční kaktus na první pohled vánočnímu. Jeho červené nebo oranžovočervené květy jsou však pravidelné, na rozdíl od těch, které rozkvétají v prosinci. A i v době, kdy právě nekvetou, můžete oba bratrance rozeznat: velikonoční kaktus má zelené články listů obroubené nápadným červeným lemem," popisuje Jaroslav Ullmann, kurátor sbírky kaktusů a sukulentů Botanické zahrady Univerzity Karlovy.

Ačkoliv by to bylo stylovější, nepochází velikonoční kaktus z Velikonočního ostrova, nýbrž z Brazílie, ze státu Santa Catarina. Neroste v pouštích, jak by se na kaktus slušelo, ale na stinnějších místech, v pralesích - často i v korunách stromů. Proto mu i doma vyberte stanoviště, kam se neopírá prudké slunce, a nenechte jej - zejména v době květu - přeschnout.

Po odkvětu nechte rostlinu tři až čtyři týdny odpočinout na chladnějším místě a s minimální zálivkou. Potom ji pošlete na rekreaci do zahrady, nejlépe v závěsné nádobě do větví stromu, a až do doby, než nasadí poupata, jí jednou měsíčně přilepšete plným hnojivem.

V době nasazení poupat - to už bude kaktus dávno doma - potřebuje dostatek draslíku, který je důležitý pro vývoj květů. Ale hlavně: žádný pohyb. Stačí jen otočit květináčem, a budete se o velikonocích muset obejít jen se zajíčky a kraslicemi.