Jednou z příčin šíření viru HIV je nechráněný sex.

Jednou z příčin šíření viru HIV je nechráněný sex. | foto: Reuters

Vědci našli molekulu, která by mohla chránit před AIDS

  • 40
Američtí vědci možná našli nový způsob, jak bojovat s nemocí AIDS. Zjistili totiž, že jedna z molekul v lidském těle chrání životně důležité buňky imunitního systému před takzvanou "buněčnou sebevraždou", ke které dochází při nákaze virem HIV.

Nově objevená molekula, která se nazývá interleukin 7, by tak mohla pomoci při přirozené ochraně těla u nemocných lidí. O studii amerického Národního zdravotnického institutu (NHI) informovala agentura Reuters. 

Vědec Paolo Lusso a jeho kolegové z institutu pro výzkum alergií a infekčních nemocí v NHI zkoumali, jestli interleukin 7 umí odvracet zkázu takzvaných T-buněk (druh bílých krvinek), které jsou důležité pro imunitní systém. Podle Lusse není ale jisté, že léčba zahrnující interleukin 7 zabere u všech lidí nakažených virem HIV. 

"Myslím si však, že jdeme správným směrem. Začínáme si totiž být vědomi, že stávající léčba léky sama o sobě nestačí na to, aby byla pacientovi navrácena celá imunita. Začínáme proto zjišťovat přinejmenším další metody," řekl Lusso.

Virus HIV útočí na obranyschopnost těla. Ukrývá se v některých T-buňkách a jak nemoc postupuje, páchají tyto buňky "buněčnou sebevraždu". Díky tomu se pak snižuje schopnost těla potýkat se s infekcemi a některými druhy rakoviny.

Schopnost interleukinu 7 zabránit buňkám zemřít testovali vědci na krevních vzorcích pacientů. Vzorky s interleukinem 7 vykazovaly nižší úmrtnost T-buněk. Účinky molekuly se ale lišily vzorek od vzorku, a to v závislosti na stádiu nemoci.

Podle Lussa současné léky proti AIDS sice nemoc zpomalují, ale poškození imunitního systému přetrvává i roky po léčbě. Vědci by proto chtěli nalézt nové způsoby, jak tomu zabránit a jak docílit toho, aby imunitní systém pracoval správně i u nakažených lidí.

Lussův tým chce studovat účinky interleukinu 7 ještě na opicích, které jsou nakažené opičím ekvivalentem AIDS.

,