Život ve stresu
Slyšíte to ze všech stran, ale možná si dostatečně neuvědomujete, jak obrovský vliv má stres na váš život a mimo jiné i na vaši imunitu. Žijete v nefunkčním vztahu, máte mimořádně náročné zaměstnání, nebo řešíte neustálé konflikty ve svém okolí? Možná právě to je příčina vašich nekonečných onemocnění a zdravotních problémů.
Celá řada studií už potvrdila, že oslabený imunitní systém a stres spolu úzce souvisí. Autoři výzkumu z roku 2012 například tvrdí, že pokud je tělo vystaveno krátkodobému stresu, zmobilizuje síly a je připraveno na boj (například i s infekcí), ale dlouhodobý stres má přesně opačný účinek. Neustálá aktivita imunitního systému, ke které ho nutí permanentní stres, vede postupně k jeho výraznému oslabení.
Odborníci navíc upozorňují na to, že i hormon kortizol, který se při stresu vyplavuje, aktivitu imunitního systému tlumí a podporuje zánětlivé procesy v těle. Pokud tedy řešíte finanční problémy nebo neuspokojivé vztahy, máte v chřipkové sezoně mnohem větší pravděpodobnost, že onemocníte.
Výzkum z roku 1998 přímo potvrdil, že čím většímu stresu jste vystaveni, tím vyšší je pravděpodobnost, že se u vás rozvine chřipka nebo nachlazení při vystavení adekvátním virům. Už jeden měsíc stresu chřipkové riziko zdvojnásobí. U půlročního stresu už je riziko čtyřnásobné.
Znečištěný vzduch
Se znečištěným životním prostředím a smogem sami jen těžko něco uděláte, ale pokud máte možnost přesunout se v chřipkové sezoně do přírody, udělejte to. Odborníci totiž zjistili, že znečištěný vzduch průběh chřipky a nachlazení zhoršuje a bez nadsázky se budete cítit dvakrát hůř než ti, kteří stůňou ve zdravém životním prostředí. Smog totiž podporuje zánětlivé procesy v organismu a zhoršuje průběh onemocnění.
Když jsou buňky imunitního systému konfrontovány se znečištěným vzduchem, produkují cytokiny, chemikálie způsobující zánět, který zase vede k produkci hlenů či otoku sliznic.
Nejvíc se ale znečištěný vzduch „podepíše“ na vašich dětech. Výzkum z roku 2009 dokazuje, že děti ve věku do dvou let, které jsou vystaveny smogu a znečištěnému ovzduší, trpí mnohem víc záněty dýchacích cest a astmatem.
Cukr
Když zkombinujete málo světla a krátící se dny s ohavným počasím, nejspíš vám z toho vyjde neovladatelná chuť na čokoládu, nebo jiné sladkosti. Jedna z hypotéz tvrdí, že je tomu tak proto, že naši prapředci měli zimu spojenou s hladem, a pokud k tomu měli příležitost, dělali si tukové zásoby, aby zvýšili svou šanci na přežití.
Další odborníci však tvrdí, že se nejedná pouze o jeskynní přežitek, ale na vině je údajně hladina hormonu melatoninu, která v zimě výrazně narůstá (jde o souvislost s ubývajícím světlem) a mimo jiné také ovlivňuje chuť k jídlu.
Ať už je však naše zimní posedlost sladkostmi způsobena čímkoli, faktem zůstává, že cukr má na imunitní systém přímo likvidační vliv. Už sto gramů cukru (což se rovná jednomu litru coly) stačí k tomu, aby se schopnost našich bílých krvinek bojovat s vetřelci zmenšila o čtyřicet procent. Tento efekt začíná už půl hodiny po požití a trvá přibližně pět hodin.
Nedostatek přátel
Zakládáte si na tom, že nikoho nepotřebujete a žijete víceméně poustevnickým stylem života? Potom počítejte s tím, že každá viróza, která aktuálně poletí kolem, se u vás nějaký čas zdrží a bude vám dělat společnost. I když vás to nejspíš nikdy nenapadlo, vaši blízcí i vaši přátelé vám zvedají, kromě nálady, i aktivitu imunitního systému.
Podle odborníků má váš aktivní společenský život a spousta přátel na imunitní systém podobný vliv, jako kdybyste se celý život vyhýbali cigaretám. Při výzkumu, který provedli v roce 2009, se ukázalo, že ti lidé, kteří mají hodně přátel, jsou proti virům odolnější a jejich imunitní systém se s nimi lépe vypořádá.
Potvrdil to i výzkum vědců z Carnegie Mellon University, který zkoumal vzorky slin studentů očkovaných proti chřipce. Ukázalo se, že ti studenti, kteří mají hodně přátel a žijí aktivním společenským životem, reagují na chřipkové viry mnohem lépe než jejich izolovaní a osamělí vrstevníci.
Nedostatek spánku
Jde sice o doporučení, které se lépe říká, než uskutečňuje v praxi, ale stejně se pokuste v chřipkové sezoně více spát. Bez dostatečné délky kvalitního spánku nedáváte svému imunitnímu systému šanci na to, aby se zregeneroval a fungoval tak, jak má.
Studie z letošního roku dokázala, že lidé, kteří se potýkají s nedostatkem spánku, mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že onemocní chřipkou nebo nachlazením. Pokud spíte dlouhodobě méně než sedm hodin (přičemž podle statistik spí méně než šest hodin celá třetina dospělých), máte čtyřiapůlkrát větší pravděpodobnost, že vás skolí některé z těchto virových onemocnění. Uvědomte si však, že nezáleží pouze na počtu hodin, které strávíte v posteli, ale i na kvalitě spánku.
