Šaty
Klasikou mezi svatebními šaty je dnes korzet s rozšířenou nebo nabíranou sukní, úzká linie korzetu se také prodlužuje k bokům a níže a objem sukně se zmenšuje.
Vyloženým hitem letošní sezony by pak měl být empírový nebo antický střih z lehkých materiálů doplněný broží. Ke zdobení se používají křišťály Swarovski, zpět se vracejí závoje.
Už také není neobvyklé, že se nevěsta vdává v barevných šatech – na veletrhu byla k vidění oranžová, žlutá, růžová nebo fialková. České nevěsty také začínají překonávat svou pověrčivost a oblékají se i do modré. U bílých šatů je moderní vysoký lesk, oživit se dají také barevnou stuhou v pase. Materiály pro letošní sezonu jsou lehoučké (šifon, mušelín a organza), ale loňský zahraniční trend černo-bílých šatů, se u nás neujal.
Boty se nosí převážně s hranatou špičkou a na pásek, nechybí na nich zdobení korálky nebo krajkou. Místo kloboučků přicházejí do módy slunečníky, které dodávají modelu romantičtější nádech.
Ženich
Pro ženichy je stále nejobvyklejším oděvem oblek s vestou a kravatou nebo motýlkem. Podle vystavovatelů z půjčovny pánských obleků je nejdůležitější, aby byl ženich barevně sladěný s nevěstou. Pokud má bílé šaty, může zvolit černou nebo šedou. Lze kombinovat i tmavší odstín obleku se světlejší vestou. Pokud má nevěsta šaty v odstínu šampaňského, pak je ideální hnědá barva, s růžovými šaty může ženit zvolit světlejší odstín růžové na košili či kravatě.
Prstýnky
U snubních prstýnků je moderní přimíchávání části červeného zlata, čímž získá prsten (například jeho lemování) narůžovělý odstín, který se hodí i pro muže. Novinkou letošního roku jsou skládací prsteny. Jsou složené ze dvou prstenů – jednoho ze žlutého a jednoho z bílého zlata, z nichž na jednom je kámen a může sloužit jako zásnubní. Prsteny se dají buď přiložit k sobě a doplňují se, nebo přímo zapadnou do sebe.
Dort
Podle cukrářů a cukrářek vystavujících na veletrhu jsou stále oblíbené dorty s typickými figurkami ženicha a nevěsty, které byly k vidění ve spoustě provedení od medvídků až po nevěstu s nadváhou. Mnoho párů však touží po pravém opaku – po dortech jednodušších, méně zdobených, bez konstrukce držící pět pater.
Dorty už také nejsou jenom kulaté, ale i hranaté. Mnoho nevěst si přeje, aby dort ladil s jejich šaty, najdou se ale i takové, co dávají přednost chuti před vzhledem a dort mají klidně celý čokoládový.
V červnu až srpnu si snoubenci objednávají spíše ovocné dorty a celkově lehčí kombinace s menším množstvím krému. Oblibu si získávají také dorty složené ze dvou nebo tří pater, z nichž spodní patra jsou složena z drobných jednotlivých již naporcovaných dortíků, které se rozdají. Pouze pro novomanžele zůstane nahoře kousek k tradičnímu rozkrájení.
Účes
Svatební účesy se hlavně podřizují stylu nevěsty a stylu svatby. Jsou možné výčesy, ale i volně rozpuštěné vlasy. Rozhodne-li se nevěsta pro výčes, jeho tvar by měl kopírovat tvar obličeje a i v neobvyklém účesu by se nevěsta měla cítit přirozeně.
Při dnešních možnostech profesionálních přípravků vznikají účesy, které jsou nejen krásné, ale i pohodlné. Na zkoušku líčení a účesu je vhodné s sebou přinést fotografii šatů, případně i závoj. Trendem je zapracování velkých živých květů do zvlněných vlasů nebo do vypracovaného výčesu.
Kytice
I u svatebních kytic platí, že záleží především na osobním vkusu nevěsty. Kytice jsou "in" spíše menší a lehčí, aby nevěstu při obřadu neobtěžovaly. Barevnost se dá ladit k šatům, stále se pak drží loňský trend bílo-zelených kytic a letos nastupuje růžovofialová barva.
Nevěsty si oblíbily spíše jarní květy, stejně jako tulipány a kombinaci exotického a lučního kvítí. Podle floristek se nevěstám líbí spíše jednodušší pugéty a také si přejí, aby voněly. Objednávejte květiny u profesionálů, kde mají s vazbami dostatečné zkušenosti.
Kytice by měla v nezměněném stavu vydržet 24 hodin. Stejně jako účes by měla odpovídat stylu svatby i nevěsty a musí být pohodlná na držení. I když je svatební kytice nejdůležitější, nesmí se zapomenout ani na ostatní výzdobu, která k velkému dni patří. Jedná se o kytice pro maminky, výzdobu svatebních vozů, květinovou dekoraci na svatební tabuli a v neposlední řadě korsáž pro ženicha.
Místo fotoalb si svatebčané často objednávají svatební knihy, v nichž jsou fotografie na jednotlivých stránkách.
Říká se, že příprava průměrné svatby s přibližně třiceti svatebčany vyžaduje až 250 hodin práce. Aby snoubenci na svatební den vzpomínali rádi a mohli si ho vychutnat, aby se jeden na druhého mohli soustředit, je třeba všechno pečlivě naplánovat. Připravit svůj společný nový začátek.
Ceny
Mnoho párů věnuje na svatby desítky i stovky tisíc korun. Svatby se konají na hradech a zámcích, stejně jako na tropických ostrovech, které připomínají ráj na zemi. Ani církevní sňatky nejsou hudbou minulosti, stejně jako svatby v altánech a besídkách nebo pod širým nebem. Od toho se samozřejmě odvíjejí také ceny.
Orientačně však můžeme uvést, že s malou svatbou se můžete vejít do 50 tisíc, naopak velká začíná zhruba na 150 tisících korunách.
MALÁ SVATBA PRO 20 LIDÍ | CENA V KČ |
prstýnky | 10 000 |
matrika | 1 000 |
svatební šaty (oba půjčení) | 15 000 |
fotograf (jen obřad) | 4 500 |
květiny jen nevěsta + ženich | 3 000 |
slavnostní oběd (pro 20 lidí) | 7 000 |
svatební oznámení (30 kusů) | 1 200 |
Jak se vdávaly naše mámy
Před dvaceti lety byla situace zcela jiná. Půjčovny šatů neexistovaly, každý se musel snažit sám. Zručné dívky hledaly inspiraci v časopise Burda, který se k nám vozil jako jediný zahraniční zdroj módy. Kdo tuto šanci neměl, musel si vystačit se socialistickou konfekcí.
Nebyly žádné konfety na svatební tabuli, květinová výzdoba si vystačila se svatební kyticí ve váze a za nejbáječnější místo pro obřad byla považována Staroměstská radnice, kterou si ovšem nemohl každý dovolit, jelikož čekací doba byla minimálně devět měsíců a to bylo často pro mnohé nevěsty pozdě.
Dívky se líčily samy, popřípadě v 5 hodin ráno ve svatební den běžely ke kadeřníkovi, který jim na hlavě vytvořil helmu, v níž se bály pohnout hlavou, nebo se kadeřnice pokusila o lokny, které - ještě než došlo k obřadu - vzaly za své.
Trocha historieIndividuální a monogamní manželství se v Evropě prosadilo v období raného středověku a o jeho uplatnění v Čechách se zasloužil kníže Břetislav. Na konci 12. století uznala církev manželský svazek za jednu ze sedmi svátostí. Nejprve se jednalo hlavně o rozšíření majetku a plození dětí, sňatek po dlouhá století nebyl spojován s city. Teprve mezi dvěma světovými válkami se začalo na manželství pohlížet jako na logické vyvrcholení lásky, která se ve svazku manželském měla rozvíjet. Svatby přežily i v dalším tisíciletí - a co více, jsou "in" a navzdory názorům, že manželství je pochybnou institucí spějící k zániku, svatby nevymírají, jejich počet naopak stále roste. |