Možná neměl slavný psycholog Sigmund Freud kdysi ve své ordinaci investovat do lehátka, ale do sporáku, a nerozkrývat u pacientů jejich Oidipův či Elektřin komplex, ale uvařit s nimi poctivý rakouský tafelspitz. Divil by se, jak dobře naladění by od něj odcházeli.
Jenže Freud nejspíš nikdy vařečku v ruce nedržel, a tím pádem nemohl tušit, jak perfektní psychoterapie vaření je. Zbavuje stresu a starostí, navozuje pocit štěstí, stmeluje lidi. Někomu dokonce pomohlo přestát rozchod, propuštění z práce a rodinné tragédie.
Královna bílého sexu
Nigela Lawson je slavná britská autorka kuchařek a hvězda televizních show, které se přezdívá Queen of Food Porn (Královna bílého sexu). O vaření mluví totiž tak vášnivě, že i když servíruje obyčejnou rozpečenou ciabattu pokapanou olivovým olejem, derou se vám do koutků sliny jak nad šťavnatým steakem. Tahle usměvavá brunetka přiznává, že právě vaření jí nejvíc pomohlo v dobách, kdy jí zemřela na rakovinu maminka, sestra a pak i první manžel.
To už je ale moc smutný příběh a my chceme mluvit o vaření jako o zábavě. Našlo by tedy uplatnění v psychologických ordinacích? "Vaření by se dalo využít jako podpůrný prostředek u lidí, kteří pořád o něčem přemýšlí, kombinují, plánují, ale skutek utek. Je to dobrý trénink na to něco opravdu vytvářet," říká psycholožka Katarína Filasová z Centra zvyšování psychické odolnosti.
"U vaření je důležité, že jde o spojení příjemného s užitečným. Takovou kombinaci nabízí minimum aktivit. Ale pokud má člověk opravdu psychické problémy, vařením je nevyléčí," dodává.
Vaření jako vášeň
Vaření dělá lidi šťastnějšími. Tedy ne všechny, jsou i tací, kteří pobyt v kuchyni považují za nutné zlo a svět by podle nich byl krásnější, kdyby hlad mohli řešit amarounovou pastou. Mnohem víc je ale těch, kteří si rádi vychutnají povedené jídlo, jsou tvořiví - a vaření je tak pro ně vášní.
FoodblogeřiJak vypadá vášeň pro vaření, pochopíte, když zavítáte na blogy o jídle. Stačí pár kliků, pohledů na obrázky a máte chuť vtrhnout do kuchyně. www.cuketka.cz - Nejznámější český foodblog v roce 2006 založil Martin Kuciel - prý neměl na internetu co číst. Za tu dobu pro své čtenáře objevil řadu zapomenutých/ opomíjených surovin, nakazil je vášní pro momofuku (jestli jste tuhle úpravu bůčku nezkusili, rychle to dožeňte). V roce 2010 založil scuk.cz, kde se hodnotí restaurace. kackazvykacka.blogspot.com - Za Kačkou Žvýkačkou se skrývá právnička Klára Donathová z Prahy, která v minulosti pracovala také jako foodkritička pro Lidové noviny. Na jejích stránkách najdete recepty na slané, sladké, recenze na restaurace, jejichž čtení si užijete, protože Klára píše blog s nadhledem a vtipně. luciedvorakova.blogspot.cz - Lucie Dvořáková alias Chez Lucie je známá především díky svým makronkám a cheesecakům. Variací na ně i dalších dezertů najdete na jejích stránkách spousty. Navíc je jednou z těch, které se zúčastňují výzev The Daring Baker´s, tak u ní můžete nastudovat, co všechno už musela upéct. www.kitchenette.cz - Markéta Pavleje vám dokáže, že zdravé vaření znamená dobré. "Nemusíme jíst maso každý den, je skvělé, když děti naučíte jíst luštěniny, ovesné vločky, quinou, čerstvé ovoce a zeleninu, dopřejete jim mlsání v podobě celozrnných sušenek slazených přirozenými sacharidy, jako je agáve sirup, javorový sirup nebo med," píše na blogu. blog.veruska.cz - Na blogu dvojnásobné maminky Věry Strnadové najdete mimo jiné recepty na příkrmy pro nejmenší děti, tipy na rodinné recepty i jak vařit bez lepku či bio. Maminky její blog rozhodně coby inspiraci ocení. |
Novodobé kuchařky a kuchaři jsou ochotni za dobrým kouskem hovězího cestovat přes půlku města, sobotní rána tráví na farmářských trzích, pro kamarády pořádají iks-chodové večeře, nejlepší dárek pro ně je kurz vaření, jejich knihovně dominují kuchařky, pročítají food blogy, objevují nové restaurace a dovolenou plánují podle toho, zda je daná oblast vyhlášená sušenou šunkou nebo v ní stojí nějaká michelinská restaurace.
Všimněte si, kolik pořadů o jídle běží v televizi, jak se z jídla stalo jedno z nejoblíbenějších konverzačních témat. Češi se zamilovali do domácího vaření. Proč je tomu tak? Vaření je kreativní činnost, vidíte výsledek, kterým uděláte radost svým blízkým.
Z přetechnizovaného virtuálního světa, kde všechno musí být hned, se vracíme k poctivé práci, která nejde uspěchat. Tvoříte, kombinujete, dáváte dohromady barvy a chutě, ze syrového nic naservírujete jídlo, na kterém si pochutnáte s těmi, které máte rádi a je vám s nimi dobře. Znáte lépe strávený čas?
Od čísel k hrncům
Nechme ale o vaření raději mluvit ty, kteří mu opravdu propadli. Dokonce až tak, že kvůli němu dali sbohem své profesi. "Vaření beru jako umění. Je to jako s hudbou. Máte pár not - ingrediencí a uměním je poskládat z nich symfonii pro chuťové buňky. Je to o zhmotnění fantazie, o náladě," popisuje Lenka Požárová, která byla před lety úspěšnou daňovou poradkyní, ale práce jí brala energii.
"O víkendech jsem relaxovala vařením. Dětinsky jsem odmítala jít po procházce do restaurace, protože jsem se nutně chtěla realizovat v kuchyni. V tom mi vaření pomáhalo." Nakonec Lence Požárové došlo, že jsou jí bližší hrnce než daňová lejstra, a dnes je autorkou osmnácti kuchařek, na farmářských trzích prodává pečené dobroty či svá vyhlášená dýňová másla a marmelády.
Plním si své sny
Její příběh je hodně podobný životnímu obratu Jana Havase. Ten je živoucím důkazem, že vaření rozhodně není ženskou doménou. Jan inklinoval k vaření odmala, nejraději na něm má, že ho emocionálně propojuje se strávníky.
"Díky vaření prožívám jedinečný pocit sebenaplnění. Baví mě vařit, protože dostávám od svých strávníků jedinečnou zpětnou reakci, mám rád, když mohu o své hosty pečovat," vysvětluje Jan Havas, který si dlouhá léta budoval kariéru v reklamě a digitální komunikaci.
Čím dál častěji si ale uvědomoval, že pocit naplnění z práce nepociťuje v kanceláři, ale v kuchyni. Zapsal se do dálkového studia do gastronomické a hotelové školy.
"Když se o dva roky později řešil prodej mého podílu v digitální agentuře, rozhodl jsem se pro změnu. Měl jsem dost budování kariéry a chtěl jsem si splnit své sny. Přes kamarády jsem se spojil se Zdeňkem Pohlreichem a domluvil si praxi v jeho restauraci Café Imperial. Po deseti letech práce u počítače jsem se oblékl do rondonu a čtrnáct hodin denně pracoval s nožem v kuchyni," popisuje Havas.
Po dalším měsíci ho kamarád poprosil o výpomoc ve svém grill baru, kde se mu rozpadal kuchařský tým. Havas ho dal dohromady a sám se v něm stal zástupcem šéfkuchaře. Dostal chuť do vlastní restaurace, ale brzy pochopil, že bez slušného finančního zázemí by to byl hazard. Teď rok dochází do výrobny uzenin k vyhlášenému pražskému řezníkovi Františkovi Kšánovi mladšímu.
"Chtěl jsem se zorientovat v kvalitě surovin, jejich původu a zpracování. Tak se učím pracovat s masem jako řezník," říká Jan Havas, který sní o tom, že jednou se mu povede zrealizovat dokonalou síť lokálních chovatelů, pěstitelů a zpracovatelů surovin, která usnadní prožít vlastní kulinární sen i ostatním.
Kuchařky patří v Česku k nejprodávanějším knihám. Vaření baví ženy i muže (Ilustrační snímek)
Kuchařská výzva
Už vás svrbí ruce, jen nevíte, jak se pro vaření nadchnout? Nebojte se výzev, zkoušejte nové recepty, používejte nové suroviny, listujte časopisy o vaření. Mimochodem, už tahle činnost je relaxací. Artdirektorka Ony Dnes Anita Ponešová sbírá veškeré české časopisy o vaření od prvního vydání.
Poctivě si je archivuje a na začátku každého měsíce si vyndá všechna čísla z daného období a užívá si listování jimi. "Když mi přijde nové číslo, oddaluju chvíli, kdy ho otevřu, abych si to co nejvíc užila," vypráví.
Pokud jste soutěživý typ, mohly by na vás zabrat kuchařské výzvy. Ty se zrodily před sedmi lety v hlavách dvou amerických blogerek Lisy a Ivonne, které se rozhodly, že spolu budou soutěžit.
Nadhodily si úkol - upéct sušenky biscotti a chytlo je to tak, že každý měsíc si daly novou výzvu. Dnes s nimi soutěží na webu daringkitchen.com tisíce amatérských kuchařů (mezi nimi i dost Češek a Čechů), a to v kategoriích pečení a vaření.
Nebo si založte vlastní blog, kde se internetovým fanouškům pochlubíte svými úspěchy (občas i neúspěchy). Fenomén českých foodblogerů odstartoval před sedmi lety Martin Kuciel alias pan Cuketka. Jeho blog s recepty a recenzemi restaurací se stal během chvíle tak populární, že milované jídlo se mu stalo obživou.
Oblíbené jsou i Zápisky Kačky Žvýkačky, kde své zážitky z vaření a restaurací vtipně glosuje právnička Klára Donathová. Zajímá mě, jestli opravdu nemá chvíle, kdy ji vaření nebaví.
"Nevybavuji si, že bych byla někdy tak utahaná nebo otrávená, že by mě vaření nebavilo. Možná je to tím, že mám štěstí na strávníky, kteří mé jídlo ocení. A možná mám prostě radost z vaření v krvi," vysvětluje Klára, která si připravuje i vlastní rohlíky a jogurt. "Nevařím z povinnosti, když mám času míň, připravím těstoviny za půl hodiny, když víc, klidně čtyři hodiny vařím hovězí na víně."
Proč má tolik jejích vrstevníků tak rádo vaření, si vysvětluje tím, že mají jiné možnosti než jejich rodiče a prarodiče. "Seženete takřka jakékoliv suroviny, na internetu najdete jakékoliv recepty, je dostupná spousta kuchařek. Dřív se předávaly recepty psané přes kopírák a vařilo se z toho, co se dalo se štěstím koupit. Těžko by máma šla k řezníkovi s tím, že chce vyzrálou květovou špičku na tafelspitz. Já ano, nebo můžu jet do Vídně a dát si tafelspitz u Plachutty," říká blogerka.
Restaurace v bytě
Díky vaření se můžete stát i restauratérkou. Ve světě jsou populární bytové restaurace, pomalu se začínají objevovat i u nás. Jednu bytovou restauraci, Na Faře, provozuje novinářka Darina Křivánková.
Jejich princip je jednoduchý - jednou za čas vyvěsíte menu (na facebooku, blogu), počkáte, až se vám přihlásí požadovaný počet lidí, a pak se zavřete na celý den do kuchyně, abyste večer své hosty pohostili. Na tomhle podnikání nezbohatnete, vaření musíte opravdu milovat, když se budete takhle namáhat často kvůli neznámým lidem, ale i o tom vaření je - poznáváte stále nové lidi.
A teď nakoupit surovinySledujte, kde jsou suroviny pro vaše vaření v akci nebo slevě - AkcniCeny.cz |
Také Lenka Požárová pořádá ve svém bytě kurzy vaření, kterým říká dýchánky. "Jsou v hodně intimním počtu, potkává se na nich většinou parta nadšenců, které baví se dělit o zkušenosti. Jídlo stírá rozdíly a sbližuje lidi. Mám to vyzkoušené, protože díky mým kuchařkám a produktům, které nabízím na farmářském trhu, jsem se seznámila se spoustou lidí a někteří se stali mými velmi dobrými kamarády. I lásku takto můžete potkat," říká.
Poslední otázka je jasná: Tak co nachystáte dnes k večeři?
