"Nárůst klientů související s Vánoci zaznamenáváme až po svátcích. Vždy je to o nenaplněném očekávání," vysvětluje psycholožka Křížková. Tlak konzumní společnosti je podle ní obrovský. Všude je nám vnucována jakási povrchní, vnější dokonalost jako záruka štěstí a jako ta nejvyšší možná kvalita života. Když tedy těžce pracujeme na tom, abychom takové "dokonalosti" dosáhli a následně zjistíme, že nám očekávané štěstí nepřinesla, přichází frustrace.
Jak se zklamání vyhnout?
Musíme slevit ze svých nároků, ze svého očekávání.
antidepresivaVánočnímu stresu se lze vyhnout také přírodními antidepresivy, které můžeme zařadit do našeho jídelníčku. Výbornou antistresovou látkou z řad minerálů je hořčík. Ten můžeme získat z ořechů, luštěnin, fíků nebo z čokolády. Mezi vitaminy má stejnou funkci B1, který kromě ořechů a luštěnin obsahují také banány nebo kvasnice, a vitamin E, který najdete v rostlinných olejích a semenech. Z bylinek pak zaručeně zabírá třezalka tečkovaná, heřmánek nebo kozlík lékařský. Unikátní léčivou rostlinou je ženšen, který má všestranně kladné účinky na náš organismus. |
Kdysi to bylo naprosto přirozené právě v tomto období. Naprogramovala nás tak sama příroda. Vánoce lze srovnat i s nějakou předkřesťanskou tradicí, která byla spojena s tím, že konec roku znamenal uzavírání hospodářského roku. Brzo se stmívalo, lidé byli brzo doma, nebylo moc práce na poli a byl čas se věnovat životu doma: udělat velký úklid, navštívit sousedy… Byla to doba rozjímání, zastavení se. Přitom šlo o přirozený běh života v souladu s přírodou. Tuto přirozenou potřebu v sobě máme stále. Se současným životem je ale neslučitelná. My naopak konec roku máme spojený s obrovským stresem. V práci máme uzávěrky, vše chceme stihnout dodělat, abychom od Nového roku začali s čistým stolem. Řešením je přizpůsobit se rytmu doby.
O Vánocích graduje potřeba obdarovávat. Opět jako na povel. Je to v pořádku?
Pro naši společnost je typické, že když se něco nedaří na duchovní úrovni, tak se to snažíme kompenzovat materiálnem. Proto lidé nakupují ve velkém. Na samotné potřebě obdarovávat samozřejmě není nic špatného, ale když se tak děje jen kvůli vnějšímu tlaku, někteří lidé se snadno můžou dostat do problémů.
Jak předejít až skoro výčitkám, když nekoupíme blízkým, na rozdíl od nich, nic drahého?
Ideální je domlouvat se dopředu, říct si, že obdarovávání na Vánoce má vlastně symbolickou funkci. Lásku k bližnímu můžeme vyjádřit i symbolickou maličkostí.
Vracíme se k rituálům. Je to stále přirozené?
To, že víme, co přijde, nám dává do tohoto světa, který je plný nejistot, nějakou přehlednost. Rituály nás uzemňují a upokojují. Dávají nám řád, který potřebujeme. V případě předškolního dítěte jde třeba o pocit: "Uf, dopadlo to zase tak, že ta Červená Karkulka vyskočila z břicha toho zlého vlka, to jsem si oddychla."
Jak si Vánoce užít jinak?
To je dost individuální. Rozhodně nemusíme lpět na vnějších povinnostech spojených s těmito svátky, které nás jen dostávají do koloběhu. Nemusíme dělat velký úklid ani péct dvacet druhů cukroví. V případě, že chceme mít celý byt uklizený, můžeme si úklid zaplatit, to samé s cukrovím. Není-li to v našich možnostech, můžeme si tyto úkoly rozdělit do delšího časového období, abychom vše stíhali i beze spěchu. Anebo třeba neslavit Vánoce vůbec. Spousta lidí odjíždí do zahraničí, kde jsou z dosahu přezdobených výloh, koled a výhodných předvánočních slev. Jiní si berou schválně v práci služby. V poslední době narůstá trend trávit Vánoce někde, kde je člověk potřebný. Třeba v dětských domovech. Těch cest je samozřejmě víc a jde o to, co komu vyhovuje.
