Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vánoční blog: Byl Štědrý den

  2:00aktualizováno  2:00
Lesklou desku křídla klavíru pokryl tatínek balícím papírem, na který později Ježíšek postaví zářící stromek. Ptal jsem se maminky, jak ho tam dostane, když je to malé miminko, a maminka se usmála a pak řekla, že Ježíšek umí zázraky.
V jídelně bylo slavnostně prostřeno... (Ilustrační snímek)

V jídelně bylo slavnostně prostřeno... (Ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Po obědě jsem žadonil na mamince, aby mi dala ochutnat něco z těch dobrot, co chystala na večer, ale tatínek řekl, že je půst a že bych neviděl zlaté prasátko, a vzal mě na procházku po městě.

Starší brácha Míla a maminka se tvářili tajuplně a zamkli se v obývacím pokoji. Když jsem řekl tatínkovi, že se bojím, aby je tam Ježíšek nenašel a nelekl se - pak by nám nedal dárky a utekl by - tatínek se smál a řekl, že Ježíšek chodí až večer a to už maminka musí být v kuchyni a dělat večeři.

A šli jsme do kostela podívat se na jesličky s jezulátkem, bylo tam hodně lidí a hodně dětí a všichni se chovali tak nějak jinak než jindy, vážněji a slavnostně, a i pan farář, který nás kluky vždycky z kostela vyháněl, byl dneska moc vlídný, laskavý a hodný.

Když jsme vyšli z kostela, tatínek se podíval na hodinky a prohlásil, že je mu zima, ale domů ještě jít nemůžeme, tak jsme šli k Doušům, kam si mě v neděli tatínek posílá pro pivo, ale tatínek si dnes dal svařené víno a mně přinesl pan Douša čaj, takový sladký a dobrý, jako dělá maminka ráno k snídani, když zrovna nemá doma granko. Seděl jsem u stolu vedle tatínka a připadal jsem si jako dospělý a velký.

A pak jsme šli domů, byla už tma a bílé vločky sněhu tiše padaly kolem pouličních lamp, náhle bylo takové zvláštní ticho a náš dům svítil do ulice všemi okny, jen to okno z obýváku bylo temné… A doma bylo všechno slavnostně nazdobené, Míla měl bílou košili a kalhoty, co nosil do školy, a maminka měla přes hezké modré šaty ještě zástěru, protože smažila řízky z kapra.

Smála se, když vyprávěla, jak Míla kapra v koupelně zabíjel, jak byl celý zmáčený a jak tu nebohou rybu honil po podlaze. Bylo mi kapříka líto, ale pak Míla přinesl na novinách bílou kapří "duši" a vyzval mě, abych na ni dupnul, že to bouchne. Položil to na plech u kamen a já jsem dupnul a ono to bouchlo a všichni kolem se smáli a tleskali a já byl středem pozornosti a hrdina a bylo mi fajn.

Pak už nás maminka nahnala do koupelny, umýt se k večeři. V jídelně bylo slavnostně prostřeno, vytáhli dokonce talíře se zlacenými okraji, jaké jsou celý rok nepoužívané až vzadu v kredenci, aby se nepotloukly, a uprostřed stolu hořely svíce ve čtyřramenném svícnu. Tatínek odběhl do ložnice a vrátil se v bílé košili s kravatou a v saku, kterému se jinak celý rok pečlivě vyhýbal. Mně maminka ještě v koupelně vydrhla obličej a načesala vlasy, takže jsem vypadal jako blbec Vejražka z druhé B, ale dneska mi to ani moc nevadilo.

A pak už se podávala mámina vánoční rybí polévka. Maminka se narodila v Bosně a zná několik balkánských jídel, jako je třeba sarma nebo právě rybí polévka, která je úplně jiná, než se jinak u nás rybí polévka vaří. Mohu se po ní utlouci a nebýt netrpělivosti, abychom už byli u stromečku, dal bych si ještě jeden talíř.

Rybu s bramborovým salátem jsme museli jíst opatrně a otec rozsvítil velké stropní světlo. Loni spolkl kost a musel jít na pohotovost, od té doby je opatrný. Zapíjel tu dobrotu pivem a žertoval, že "ryba musí plavat", a maminka podotkla, že "ale ne v pivu". Také jsem dostal trochu piva, ale bylo to hořké, nevím, co na tom tatínkovi tolik chutná.

A pak se bráška Míla nenápadně vytratil, že prý si musí odskočit a zmizel v předsíni. Bylo mi divné, že je dlouho pryč a bál jsem se, aby nepropásl Ježíška, až přijde. Taky že jo! Z obýváku se ozval jasný hlas zvonku a já jsem vyskočil od stolu a hnal se ke dveřím jak neřízená střela. "Pomalu, pomalu!" smál se otec. "Vždyť Ježíška polekáš a uteče!" Tak jsem šel s rodiči pomalu a zvolna a Míla se najednou tiše objevil za námi, a tak jsme otevřeli obě křídla dveří do obývacího pokoje všichni společně.

A na klavíru svítil a zářil všemi barvami stromek, zář svíček se odrážela v lesklých koulích a řetězech, na několika větvích prskaly prskavky a gramofon hrál Českou mši vánoční, kterou napsal Jan Jakub Ryba. Kolem stromku byly položeny kolejničky a po nich jezdil elektrický vláček, po kterém jsem toužil celý rok, pod klavírem pak celá hromada balíčků, zabalených v krásných barevných papírech a nové kolo, po kterém se chtěl Míla hned nadšeně vrhnout, ale tatínek ho napomenul.

Vypnul gramofon a všichni jsme zpívali Nesem vám noviny a Narodil se Kristus pán, a já jsem se smál, protože Míla, který stál hned vedle mě, nemá hudební sluch a zpíval hrozně falešně… Pak jsem já jako nejmladší člen rodiny bral balíčky, četl jména a odevzdával obdarovaným. Všichni jsme byli ve zvláštní náladě, usměvaví a dojatí, děkovali jsme si navzájem a všichni dohromady Ježíškovi a já jsem si nadšeně hrál s vláčkem, i když nové hodinky, brusle a kniha o Vinnetouovi mě také lákaly…

A potom už tatínek rozsvítil velký lustr, otevřel lahev vína a domácí vaječný koňak bez alkoholu pro mě a pro Mílu (který by ovšem nejraději letěl ven vyzkoušet nové kolo) a u velkého rodinného stolu jsme si dlouho povídali a hráli žolíky. Na televizi si nikdo ani nevzpomněl.

Později jsem se nenápadně vkradl do kuchyně a potají snědl ještě jednu porci kapra se salátem. Zlaté prasátko jsem sice neviděl, ale salát zbožňuji… Byl Štědrý večer.

Další blogy Pavla Kopáčka najdete ZDE.

Autor:




Nejčtenější

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl: Svět bude potřebovat lidi, kteří se umějí a chtějí učit

Umět se učit, kritické myšlení, kreativita, flexibilita, ale i empatie a laskavost – to jsou klíčové dovednosti ideálního pracovníka příštích let. Alespoň to...  celý článek

Sport na čerstvém vzduchu a s přáteli je nejlepší způsob, jak si užít léto.
Léto v pohybu: Sportovní outfity a doplňky, kterým neodoláte

Krásné letní počasí přímo vybízí k venkovním sportovním aktivitám. Návštěvu fitness center proto odložte, až se ochladí, a prázdniny využijte ke sportům, které...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Ilustrační fotografie
Letní lásky? Pozor na pohlavně přenosné nemoci, které způsobují neplodnost

Ze vzrušující známosti na jednu noc se může stejně tak vyklubat i závažný zdravotní problém v podobě pohlavní nemoci s potenciální hrozbou neplodnosti. Než se...  celý článek

Další z rubriky

Sedět jen doma? Kdepak, stále víc seniorů i na Vysočině bude aktivních.
Ve stáří nebude jen hůř. Osm pozitiv, která nás s věkem čekají

Bude už jen hůř, hekáme s přibývajícím věkem. I když žijeme pořád stejně, najednou nás bolí záda, koleno, kyčel a písmenka u návodů jsou čím dál rozmazanější....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Veroniky: Přítel je jak zpomalený film, do všeho ho tlačím

S přítelem Tomášem žiju už rok. On je naprosto spokojený, já naštvaná, otrávená a znechucená. Takhle jsem si náš společný život nepředstavovala. Všechno je na...  celý článek

(Ilustrační snímek)
UKÁZKA Z KNIHY: Ženy by teď měly muže podržet, tvrdí psycholog Zimbardo

„Na rozdíl od žen a jejich emancipačních hnutí se muži nikdy nezformovali, aby zaktualizovali svou roli ve společnosti,“ píše psycholog Philip Zimbardo ve své...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Glamour líčení jednoduše: Výrazného líčení se nemusíte bát
Glamour líčení jednoduše: Výrazného líčení se nemusíte bát

Glamour makeup je výrazný styl líčení. Používá se většinou při focení a má za cíl podtrhnout ženskou krásu a přitažlivost. Proč si ale tohle vše nedopřát i kdyk... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.