Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Valentina Těreškovová: hrdinka do značné míry náhodná

  0:45aktualizováno  0:45
„Hej, nebe, smekni klobouk!“ pronesla Valentina Těreškovová v červnu 1963 v kabině jednomístné kosmické lodi před svým letem do vesmíru. Start jí vyšel skvěle. Záhy z výšky zdravila sovětské ženy i Nikitu Chruščova. Právě se stala desátým člověkem a první ženou v kosmu, jenže brzy jí to bylo jedno.

Pro tuto fotografii byla přivolená maskérka – na stylizované oficiální fotografie má Těreškovová namalované rty a zvýrazněné obočí a oči | foto: RIA Novosti

„Ten chleba je hrozně suchý, raději bych jedla černý,“ začaly její nářky, které provázely celý třídenní let. „Bolí mě koleno a nemůžu srovnat nohu tak, aby bolest přestala. Tlačí mě popruh.“ A dokonce: „Chtěla bych domů, stáhněte mě na přistání!“

Žena století

• Valentina Vladimirovna Těreškovová se narodila 6. března 1937 v rolnické rodině ve vesnici Bolšoje Maslenikovo.

• Poprvé skočila s padákem 21. května 1959, o tři roky později ji přijali do oddílu kosmonautů, kde byla až do roku 1969. Až po svém letu do vesmíru vystudovala Vojenskou leteckou inženýrskou akademii.

• V lodi Vostok 6 odstartovala 16. června 1963. Let trval 70 hodin a 50 minut.

• V roce 2000 byla v Londýně titulována Ženou století. Roku 1995 dostala jako první žena v Rusku hodnost generálmajora letectva. O dva roky později odešla do penze.

• Napsala memoáry a dokonce libreto k opeře. Ruský režisér Jeršov chce její příběh zfilmovat.

Žena s volacím heslem Čajka (Racek), již právě obdivoval celý svět, nervovala řídicí středisko. Ruční ovládání kosmické kabiny bylo nad její síly. Hroutila se. Její psychiku srážely problémy se špatně naprogramovanou automatikou, která zabezpečuje přistání lodi. Ty byly naštěstí ze Země brzy odstraněny. Hlavní konstruktér Sergej Koroljov se chytal za hlavu: „Co tam ta baba vyvádí? Že jsem ty ženský prosazoval! Už nikdy!“

Tak prý ve skutečnosti probíhal oslavovaný let první ženy do vesmíru, jak jej popisují novináři Karel Pacner nebo Stanislav Kužel. Valentině bylo zle, bolela ji nateklá hlava, měla strach, byla unavená, zvracela a usínala i v době, kdy měla plnit jednoduché experimenty. Dnes v Institutu historie a techniky Ruské akademie věd převažuje názor, že se nervově zhroutila. Ale přežila. A stala se legendou.

První bude sovětská žena!

Bylo jich pět. Pět adeptek na let do kosmu. Otázka letu ženy do vesmíru sice padla hned po úspěchu Jurije Gagarina, ale Sovětům se do toho zpočátku moc nechtělo. Jenže na druhou stranu nemohli nechat prvenství nějaké Američance.

A tak v SSSR začali vybírat mladé pilotky a parašutistky: maximální věk 30 let, výška do 170 cm, hmotnost do 70 kg. Fyzicky, psychicky a hlavně ideologicky fit.

Do nejužšího výběru se dostala i Valentina Těreškovová. Přestože byla fyzicky velmi zdatná, z pěti kandidátek měla za sebou nejméně seskoků, o vzdělání nemluvě. Do školy začala chodit až v devíti letech a absolvovala pouze textilní učiliště. K parašutismu se připletla ze zájmu. Když jí byly tři roky, její otec traktorista odešel bojovat do rusko-finské války a stal se nezvěstným. Matka se s třemi dětmi odstěhovala k babičce do Jaroslavli, kde našla práci v textilce. Tam ji v sedmnácti následovala i Valentina, která po šichtě vyrážela zapáleně na letiště, kde se přihlásila do výsadkářského kroužku.

Fotogalerie

Oproti ostatním pilotkám měla jednu velkou přednost: výborný kádrový profil. Dělnice z rolnické rodiny, vzor sovětské ženy. Co chcete více? „Chci sloužit Komsomolu a rodné Komunistické straně,“ odpověděla na otázku, co je smyslem jejího života. Není divu, že nadchla všemocného Chruščova, prvního tajemníka Ústředního výboru KSSS, a získala si jeho silnou podporu.

Spekuluje se i o tom, že ji vybrali, protože byla ze všech adeptek nejhezčí. Rozhodně se jí nedalo upřít charizma. Uměla vzbuzovat sympatie davu, což se jí hodilo během postkosmické kariéry. Její let ve Vostoku 6 byl totiž prvním i posledním zároveň.

Hlavní je přežít

Po 48 obletech Země nakonec přece jen úspěšně navedla loď před přistáním a katapultovala se z kabiny ve výšce sedmi kilometrů. Přitom však začátečnicky zapomněla zaklonit hlavu, a tak to odnesla silnou podlitinou na tváři a modřinou na čele, které se později maskéři snažili při oficiálních akcích skrýt. K prosáklým fotografiím s modřinami nabízela hned několik vysvětlení. Jedním z nich bylo i to, že se umazala od jahod, na které dostala po přistání chuť.

Na druhou stranu mohla dopadnout hůře. Když se po třech kilometrech volného pádu snášela už jen na padáku, zjistila, že je pod ní jezero. V těžkém skafandru se padák nedal řídit a na vodě by se v něm těžko udržela. Ale měla štěstí, vítr ji odvál na pevninu. Všechny problémy náhle jako by nebyly.

Stala se hrdinkou a čekal ji celý svět. První zastávkou oslnivého turné byla Praha. Nová kapitánka letectva a předsedkyně svazu žen sbírala jedno ocenění za druhým. Měla teď tolik funkcí a tak nabitý program, že už na další let do kosmu nebyl nikdy čas. Nebyla to náhoda. Ženy ve vesmíru měly po její premiéře na dlouho utrum.

Valentinu zaměstnalo i mateřství. Jen čtyři měsíce po triumfálním letu se vdala za kolegu Andriana Nikolajeva. I tento krok byl pravděpodobně politicky motivovaný a svým způsobem šlo o vědecký experiment. Když se jim 8. června 1964 narodila dcera Jelena, byla prvním dítětem, jehož oba rodiče létali v kosmu. Žádné jiné děcko asi lékaři nesledovali tak pozorně. Když vyrostla, stala se Jelena lékařkou.

Valentina se po necelých sedmnácti letech rozvedla a vzala si lékaře Julije Šapošnikova, který zemřel v roce 1999.

Těreškovová je dodnes politicky aktivní jako členka vládní strany Jednotné Rusko, poslankyně Státní dumy a místopředsedkyně jejího zahraničního výboru. A ať byly okolnosti jejího letu jakékoli, uznání si zaslouží. Včetně pocty od astronomů, kteří po ní pojmenovali kráter na odvrácené straně Měsíce.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.