Ilustrační snímek

Ilustrační fotografie - žena, ústa | foto: Profimedia.cz

Vady na kráse, které signalizují vážné zdravotní potíže

  • 11
Nepříjemný pach z úst, nadměrné pocení, špatná pleť. Mnohdy jsou to jen kosmetické vady, ovšem někdy tyto nepříjemnosti ukazují na vážné choroby, například leukémii nebo žaludeční vředy.

Zápach z úst

Zápach z úst je velmi nepříjemná záležitost, která trápí mnoho lidí. Řešením je samozřejmě mít stále po ruce mentolové bonbóny, žvýkačky nebo kartáček se zubní pastou, ale potíží se špatným dechem se můžete zbavit i nastálo.

"Zápach z úst je problémem velké části populace, jehož příčina zpravidla pramení přímo v dutině ústní," říká Ilona Pavelková, dentální hygienistka z kliniky Asklepion. "Na vině mohou být kazivá ložiska tvrdých zubních tkání, nevhodné protetické práce jako korunky či můstky, v horším případě chronická paradentóza."

Podle Pavelkové jsou za nepříjemný zápach z úst odpovědné bakterie, což souvisí s nedostatečnou péčí o ústa. Pokud je však stav chrupu a dásní v pořádku, může být příčinou obtíží onemocnění horních cest dýchacích nebo trávicího traktu.

Dentální hygienistka doporučuje všem, které trápí nevábný dech, důkladnou stomatologickou prohlídku, při níž dostanou informace o možnostech úpravy chrupu.

"Pokud vyšetření prokáže zánětlivé onemocnění dásní, jsou pacienti posláni ke specialistovi, který se zabývá prevencí a léčbou onemocnění v ústní dutině. V ordinaci dentálního hygienisty také odborník vyšetří závěsný aparát, odstraní zubní kámen a samozřejmě také ukáže, jak správnou techniku a používání pomůcek v péči o zuby a dásně."

Neprokáže-li se problém v ústech, dostane pacient doporučení na vyšetření dalšími odborníky na oddělení ORL nebo gastroenterologie.

Ilustrační foto

Zhoršená pleť

Kožní změny jsou prakticky vždy zrcadlem zdravotního stavu organismu.

"Většina vnitřních chorob na sebe může upozornit nějakým projevem na kůži, ale na druhou stranu existují i čistě kožní onemocnění, která nejsou vnitřním ani zevním prostředím ovlivněná," říká kožní lékařka Silvie Rafčíková z Centra estetické medicíny.

Pleť může ovlivnit především stres, ale může to být i organické onemocnění prokázané lékařským vyšetřením.

"Na kožním lékařství je zajímavé, že se nedá omezit jen na studium kůže. Dermatolog musí být i poměrně dobrý internista a také velmi dobrý psycholog," dodává dermatoložka.

Nejčastěji si podle ní pacienti stěžují na potíže s mastnou pletí. V tomto případě hrají velkou roli hormony, a to u žen i mužů.

"Stav kůže neovlivňuje pouze hladina hormonů v krvi, ale také množství receptorů v mazových žlázách na obličeji či vlasech. Výsledkem vysoké hladiny hormonů je pak mastná pokožka obličeje a promaštěné vlasy," vysvětluje Rafčíková.

Mastnou pleť a pokožku hlavy může také způsobit nedostatek vitaminu B. Suchou, bledou a dehydrovanou pokožku, která se lehce odlupuje, nejčastěji způsobují látky vdechované při aktivním i pasivním kouření. Kvůli nim se stáhnou povrchové cévky v obličeji, což má za následek nedostatek živin. Pleť proto vypadá nezdravě.

"Tento stav může být zapříčiněn například i anémií nebo špatnou krvetvorbou, jaterními chorobami nebo žaludečními vředy. Jsou ale i závažnější příčiny jako zhoubné nádory a jejich metastázy nebo leukemie. Vážné kožní problémy vyžadují konzultaci s lékařem," zdůrazňuje Rafčíková.

Poměrně častým kožním onemocněním je ekzém. Většinou ho způsobuje genetická porucha tvorby mazu (atopický ekzém) nebo vnější vlivy, třeba stres, infekce, chřipka a poruchy imunity.

"Psychika hraje důležitou roli i u čistě kožních onemocnění jako je lupenka, lichen, kopřivka či prurigo," dodává Rafčíková.

Kvalita pleti se dá do velké míry ovlivnit výživou. Nedostatek vitaminu A způsobuje suchou kůži, chybějící vitamin B záněty rtů a jazyka, "koutky" a odlupování pokožky. Nedostatek vitaminu C a K znamená, že se vám snáze dělají modřiny, jste náchylní na zánět dásní nebo na drobné krvácení do nehtových lůžek.

Další kapitolou jsou poruchy tukového metabolismu, které se mohou projevovat jako bělavé uzlíčky nebo tukové usazeniny kolem očí. Tyto projevy mohou signalizovat rozsáhlá poškození cévního systému usazenými tuky, což může mít za následek infarkt, mozkovou příhodu nebo cukrovku. Takoví lidé by měli vždy navštívit lékaře.

Svědění kůže pak může upozorňovat jednak na tzv. "psychogenní pruritus", který je podmíněný psychickým stavem pacienta, ale nemá žádnou objektivní příčinu. Svědění může ale doprovázet i závažná vnitřní onemocnění, například leukemii.

Ilustrační fotografie

Pocení

Mnozí lidé se také potýkají s nadměrným pocením a nepříjemně zapáchajícím podpaždím.

"Pocení je přirozený děj, kterým organismus reguluje svou teplotu. Díky němu se tělo nepřehřívá ani při náročné svalové práci, ani za extrémně teplého počasí. Zvýšenou produkci potu způsobuje také stres a emočně vypjaté situace," vysvětluje lékařka Markéta Majerová z kliniky Asklepion.

Pot, který produkují potní žlázy, je přitom čirou tekutinou bez zápachu. Teprve vlivem bakterií dochází k rozkladu potu a vzniku nepříjemného pachu.

"Hlavní je samozřejmě pravidelná hygiena. Doporučuji také vzdušné oblečení z přírodních materiálů, přičemž je dobré ho častěji měnit. Antiperspiranty mohou omezit činnost potních žláz, protože stahují povrchovou vrstvu pokožky a tím omezují tvorbu potu. Zároveň obsahují i bakteriální přísady," vysvětluje Majerová.

Doplňuje, že důležité je také složení stravy. Některé aromatické silice, jako je česnek, kari nebo cibule, totiž pocení ještě o něco zvýší. Stejný důsledek může mít i kofein nebo nikotin.

Nadměrné pocení však může být i varovným signálem, že trpíte nějakým onemocněním, například zvýšenou funkcí štítné žlázy, chronickou infekcí nebo maligním onemocněním. Pocení doprovází také horečky, období menopauzy nebo nadváhu.

"Pokud nepomáhají žádná preventivní opatření a pocení komplikuje každodenní život, je načase vyhledat odborníka z oboru dermatologie," doporučuje Majerová. Účinným lékem je přitom botulotoxin, který je známý především v souvislosti s bojem proti vráskám.

Látka se ve velmi malých dávkách aplikuje tenkou jehličkou do problematické oblasti, a zabrání tak převodu vzruchů z nervových vláken na potní žlázky. Výsledkem je, že žlázky přestanou pot produkovat. Ačkoliv je to velmi účinný způsob léčby, zhruba po deseti měsících je třeba ho zopakovat.