V Česku provedli lékaři do konce loňského roku celkem 8763 transplantací. Ilustrační foto.

V Česku provedli lékaři do konce loňského roku celkem 8763 transplantací. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

V transplantacích jsme na špici, dárců je však málo

  • 10
Transplantační medicína je v České republice na špičkové úrovni. Přesto někdy pacienti čekají na operaci dlouho. Důvod? Orgánů je nedostatek. Tento problém však trápí všechny země.

Dlouhých čtyřicet let uplynulo od doby, kdy čeští lékaři poprvé člověku transplantovali náhradní orgán. Byla to ledvina, kterou nemocný dostal od své matky a žil s ní ještě celé tři roky. - více zde

Dnes pacienti přežívají ještě mnohem déle. A už dávno se netransplantují pouze ledviny, byť zůstávají zdaleka nejčastější orgánovou transplantací.

Ledvin je nejvíce
Pro srovnání, do konce loňského roku lékaři v České republice transplantovali celkem 8763 orgánů, z toho bylo 6859 ledvin, 849 srdcí, 694 jater, 283 slinivek a 78 plic.

Zajímavá jsou také čísla dokládající, jak dlouho pacienti s náhradními orgány žijí: rekordmankou je pacientka s ledvinou, která tu náhradní nosí v těle již 34 let, rekordem u srdce je v Česku 22 let, u kombinace ledvina a slinivka 20 let, játra slouží jednomu pacientovi 22 let a samostatně voperovaná slinivka již sedm let.

Právě v transplantování slinivek je Česká republika na absolutní světové špičce: v přepočtu na počet obyvatel se jich tu loni provedlo vůbec nejvíce na světě, v počtu transplantací ledvin jsme třetí a v transplantacích srdce čtvrtí.

Zdejší pacienti tak mají mnohem vyšší šanci dočkat se zákroku než mnozí obyvatelé zemí Evropské unie, kde se v přepočtu na počet obyvatel provádí zákroků o hodně méně.

Slinivku voperovali lékaři letos v září už třístému českému pacientovi - nemocní ji často dostávají zároveň s ledvinou, typickým pacientem je diabetik se selháním ledvin.

"Transplantace slinivky a ledvin výrazně zlepšuje kvalitu života. Díky náhradní léčbě na ni může pacient čekat - na rozdíl od transplantace srdce, jater nebo plic. Ty život zachraňují, ale je nutné najít vhodného dárce," doplnil ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny Štefan Vítko.

Kolik lidí čeká
Ne čekacích listinách je zhruba tisícovka Čechů, zdaleka nejvíce jich čeká právě na ledviny. Bohužel, čekací doby jsou delší, než by bylo vhodné - dárcovských orgánů je málo.

"Tohle je společný problém pro všechny transplantační programy, byť u některých orgánů je to patrné více, u některých méně," říká lékař Pavel Trunečka z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Lékaři jsou však omezeni tím, kolik orgánů se jim podaří získat od zemřelých a v případě ledvin či jater i od živých dárců.

I tak se čekací doba oproti minulosti zkracuje. Například na ledvinu ještě v roce 2000 čekali nemocní v průměru 13 měsíců, letos už je to jen devět.

Čí orgány lze použít?
Transplantační zákon pokračuje v zavedené tradici takzvaného předpokládaného souhlasu: "Každý, kdo během svého života nevyjádří nesouhlas s tím, že by mu byly případně po jeho smrti odebrány orgány k transplantaci, může být dárcem," vysvětluje lékař Pavel Trunečka.

Jména lidí, kteří jsou proti tomu, jsou zavedena ve speciálním registru, do kterého se člověka dostane, pokud vyplní formulář buď prostřednictvím svého lékaře, nebo jej nechá notářsky ověřit.

Lékaři odebírající orgány zemřelých lidí vždy ověřují, zda dotyčný dárcovství neodmítl. "A i tehdy, když tam člověk zapsaný není, přihlížíme k přání rodiny zemřelého," doplnil Trunečka.

V případě dospělých lidí sice rodina nemá právo rozhodovat za ně, nicméně lékaři její názor respektují, protože jinak by mohly vznikat emocionálně i eticky složité situace.

Každý, kdo se kdy během života do tohoto registru nechal zapsat, může kdykoli své rozhodnutí změnit, případně tam může nechat zapsaný pouze některý orgán - může například odmítnout darování srdce s tím, že v případě dalších orgánů, jako jsou ledviny, játra či slinivka, nemá námitek.

Fakta o transplantacích

Transplantovat lze čím dál více částí lidského těla, ale běžně se zatím provádějí operace některých základních orgánů: nemocní lidé mohou od dárců dostat srdce, ledvinu, plíce, játra nebo slinivku

Čeští pacienti 
• na listině čeká na orgány od dárců asi tisíc lidí 
• nejvíce z nich, zhruba 700, čeká na ledvinu 
• na nové srdce čeká asi osm desítek lidí 
• ledviny a játra lze získat i od živých dárců, ledviny jsou totiž párový orgán a u jater zase stačí jen část 
• orgány mohou lékaři odebrat jen člověku, u kterého byla nade vši pochybnost prokázána mozková smrt 
• lidé, kteří nechtějí, aby jejich orgány po smrti lékaři případně použili k transplantacím, se musí nechat zaregistrovat v takzvaném registru odmítačů

Složitý zákrok 
• transplantace je poměrně náročný chirurgický zákrok, je třeba hlídat také kompatibilitu orgánů a počítat s imunitní reakcí 
• v případě orgánových transplantací je nutné u příjemců doživotně potlačovat imunitu, aby jejich tělo nový orgán přijalo 
• orgán, který se transplantuje, se nazývá štěp, někdy se používá ve spojení orgánový štěp třeba v případě jater, z nichž se transplantuje pouze část 
• při transplantacích je důležitá kompatibilita nebo slučitelnost mezi dárcem a příjemcem; naprostá kompatibilita je možná jen u jednovaječných dvojčat

Jiné možnosti
V popáleninové medicíně a plastické chirurgii se transplantuje i kůže, většinou vypěstovaná ze štěpu odebraného od pacienta na nepoškozeném místě těla. V rámci korektivní medicíny se transplantují vlasy. Budoucnost může patřit i orgánům umělým - vědci vyvíjejí umělé srdce. Už nyní existuje přístroj, který umožňuje pacientovi přežít dobu od selhání jeho vlastního orgánu do transplantace.