"Víme, že ve světě se uskutečnilo tři sta operací s umělou rohovkou. Nemocnice se tak řadí ke špičkovým pracovištím v oboru ve světě," uvedl ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger.
Umělé rohovky netransplantují ani přední oční kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
"Profesor Rozsíval je kapacitou, která táhne českou ophtalmologii. Jsem přesvědčen, že takovou operaci dělají v Hradci Králové jako první," potvrzuje primář Břetislav Brožek z Fakultní nemocnice Bulovka.
První operace umělé rohovky byly velmi náročná. Jeden z prvních dvou pacientů už prodělal několik zákroků s rohovkou od zemřelých dárců, ale žádná se neujala.
"Za implantaci umělé rohovky jsem vděčný. I když mě ještě teď ukrutně bolí hlava. Měl jsem už tři transplantáty od dárců, ale nechytly se. Navíc jsem měl oko úplně rozdrcené, takže to nebyla jen klasická operace," říká Miroslav Nesvadba z Liberce.
Těžký úraz očí utrpěl, když mu bylo 25 let. Na Silvestra mu vybuchla přímo v rukou výbušnina. "Ohořelo mi celé tělo, neslyšel jsem, neviděl," říká pacient, který od té doby podstoupil devětadvacet zákroků.
Podobný zákrok nemůže podstoupit každý, kdo by o něj měl zájem. "Je určen především pro ty pacienty, kteří nejsou vhodní pro použití standardního transplantátu lidské rohovky od zemřelých," sdělil Rozsíval.
Přednosta oční kliniky Pavel Rozsíval svůj premiérový zákrok provedl už loni v září ve spolupráci se Schlosspark Klinik v Berlíně. Tehdy byl prvním lékařem, který umělou tkáň místo rohovky touto metodou voperoval českému pacientovi.
Operace má dvě fáze. "Rohovka se rozdělí na dvě vrstvy, do kapsy mezi nimi se vloží umělá 'sukně' rohovky. Ta se nechá do oka vrůst. Po třech měsících se může odstranit její povrch. Podmínkou je, aby pacient byl nekuřák a nenavštěvoval zakouřené bary, jinak by se mu rohovka zakalila," vysvětlil Rozsíval.
Ještě umělá duhovka
Kromě toho, že se Fakultní nemocnici podařilo stát se průkopnickým pracovištěm, získal Rozsíval ještě nabídku spolupracovat na studii o implantaci umělé duhovky, což je ve světě ojedinělý implantát německého specialisty Hanse Reinharda Kocha z Bonnu.
Rozsíval má být koordinátorem této studie v České republice a zřejmě prvním, kdo tuto operaci u nás uskuteční.
"První zákrok bych mohl provést do roka. Profesor Koch je ale se školením opatrný, přece jen si tak vychovává konkurenci. Sám tyto operace provádí pro celé Německo. Operace by měla pomoci lidem po úrazech, třeba světloplachým," řekl letos v březnu Rozsíval.
|
Byl jsem slepý a zase vidím, říká pacient Před rokem zažil Karel Höfler téměř biblické podobenství o slepci, jenž zázrakem prohlédl. Po pětadvaceti letech, co při úrazu přišel o zrak, zase viděl. Nakladatel z Teplic byl prvním pacientem, kterému přednosta oční kliniky hradecké fakultní nemocnice Pavel Rozsíval implantoval umělou rohovku. Operace proběhla pod přísným dohledem v berlínské Schlospark Klinik. "Cítím se dobře, mojí budoucností byla bílá hůl. Vidím na blízko, čtu, koukám na televizi. Přestože jsem už dlouhá léta v důchodu, normálně pracuji. Před čtrnácti dny jsem se vrátil z Afriky," pochvaluje sis odstupem necelého roku Höfler. Na okamžik, kdy po dlouhé době opět prohlédl, nezapomene. "Před Vánoci jsem se vracel po operaci v Hradci a zastavil se s kolegou u benzinové pumpy. Odhrnul jsem z oka gázu a žasl jsem, kolik mu od chvíle, kdy jsem ho viděl naposledy, přibylo vrásek," líčí muž. O první transplantace rohovky se lékaři pokoušeli už před dvěma sty lety. "Tehdy se uvažovalo o sklíčku ve stříbrném rámečku, ale samozřejmě to nefungovalo. První úspěšná transplantace lidské rohovky na světě se povedla před sto lety v Olomouci," popisuje Rozsíval. |
