Dítě, nemluvně, novorozenec - ilustrační foto

Dítě, nemluvně, novorozenec - ilustrační foto - Dítě, nemluvně, novorozenec - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

V Česku se rodí jen velmi málo postižených dětí

  • 286
Péče o děti byla výstavní skříní komunistického zdravotnictví. Po šestnácti letech od revoluce je Česko stále díky propracovaným programům v péči o těhotné na světové špičce. V porodnicích přijde na svět jen velmi málo postižených dětí. Má to však i stinnou stránku.

Dobré výsledky jsou vykoupeny tím, že ženy se postiženého dítěte vzdají mnohdy dřív, než by se mohlo narodit.

"U nás existuje výborný screening genetických vad. Testy, kterými projde každá těhotná žena, umí včas zachytit téměř všechny vážné vady, jako je třeba Downův syndrom či rozštěp páteře," popisuje Lukáš Rob, přednosta gynekologie v pražské nemocnici Motol.

"Ženě vysvětlíme, co dítě i ji čeká. Řada z nich se pak rozhodne těhotenství ukončit," vysvětluje lékař.

Lékaři: Zjistíme téměř všechno
"Umíme říct i to, zda dítěti můžeme pomoci. Dá se předpovědět, že dítě se srdeční vadou má osmdesátiprocentní šanci, že se po operaci uzdraví. Nebo že u jiného dítěte je ta šance jen pětiprocentní. Nikoho ale k potratu nenutíme, rozhodnutí je jen na ženě," dodává.

Jenže spolu s tím také existuje riziko - byť jakkoliv malé - že žena, která se rozhodne pro potrat, se vzdá zdravého dítěte. Své o tom ví osmatřicetiletá Vladimíra z Prahy.

Před osmi lety jí gynekolog na základě krevních testů a ultrazvuku suše oznámil, že její dítě má genetickou vadu a že bude lepší, když půjde na potrat.

"Ještě předtím mě chtěl poslat na test plodové vody, aby bylo opravdu jisté, že dítě je postižené. Když jsem to odmítla stejně jako potrat, díval se na mě jako na blázna a musela jsem podepsat papír, že si uvědomuju všechna rizika," vypráví matka tří dětí.

"Byly to hrozné měsíce, ale mé rozhodnutí bylo správné. Natálka se narodila zdravá a je naprosto v pořádku. Děsí mě pomyšlení, kolik je asi podobných případů, které skončily potratem," říká žena.

Lukáš Rob však oponuje: "Dřív se to mohlo stát, ale v posledních letech nepamatuju žádný případ, kdy by vyšetření plodu po potratu ukázalo, že dítě se mohlo narodit zdravé."

Na statistiku má velký vliv počet ateistů v Česku. "Určitě se v těch číslech hodně odráží i to, že patříme mezi ateistické země," říká Zdeněk Hájek z pražské gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře.

"Nevěřící žena se snadněji rozhoduje pro potrat ve chvíli, kdy ví, že dítě, které se jí narodí, bude znamenat definitivní konec její kariéry, její vztah s velkou pravděpodobností skončí rozvodem a dítě bude potřebovat její intenzivní čtyřiadvacetihodinovou péči na to, aby ve dvaceti letech dosáhlo úrovně mozku šestiletého dítěte," říká lékař.

Nejen víra je příčinou, proč se i v tak vyspělých státech, jako je Island či Irsko, rodí průměrně o sedm postižených dětí z tisíce narozených víc než u nás. "Ne ve všech státech jsou pojišťovny ochotné platit drahé plošné testování genetických vad,tak jako je tomu u nás," uzavírá Lukáš Rob.

,