Zdravotníci s ekology to považují za jednu z nejvýznamnějších zpráv o zlepšování životního prostředí, a tedy i zdraví lidí.
Jeden z autorů výzkumu, geolog Tomáš Navrátil, říká, že na prudkém úbytku olova se nejvíce podílí pokles prodeje olovnatých benzinů, snížení emisí z tepelných elektráren a útlum zpracování olovnatých rud.
Studii Geologického ústavu o ubývání olova v přírodě přikládá značný význam i nezávislý ekolog Ivan Dejmal.
"Olovo je totiž jedna z nejhroznějších látek, jejíž přítomnost v krvi narušuje mentální vývoj dětí. Lehce se váže na prach, takže jsme ho léta dýchali. Pronikalo i do povrchových půd, takže jsme ho - sice v malých dávkách, ale hodně dlouho - i jedli," vysvětluje.
Geolog Navrátil se ve své zprávě odvolává na studie Evropské unie, podle nichž existuje přímá souvislost mezi poklesem olova v atmosféře a jeho citelným úbytkem v krvi lidí.
Olovo i další těžké kovy narušují nervový systém, spouštějí degenerativní změny, způsobují dýchací potíže vyúsťující v otoky plic a značný vliv mají i na sterilitu mužů. Jejich neplodnost přerůstá v poslední době ve vážný problém.
Primář Vladimír Kubíček, jenž se zabývá mužskou plodností, říká, že zatím neexistují výzkumy sexuologů, které by zkoumaly souvislost mezi znatelným úbytkem olova v přírodě a plodností mužů.
"Olovo ale bezpochyby poškozuje tvorbu spermií. To je neoddiskutovatelné. Doufám tedy, že i znepokojivý trend ve vzrůstající neplodnosti mužů (asi 15 procent Čechů je sterilních - pozn. autora) se začne postupně zpomalovat," tvrdí primář Kubíček.
Prudký úbytek olova v životním prostředí je podle lékaře příznivou zprávou zejména pro dnešní čtyř- či pětileté chlapce, kteří se narodili do již "bezolovnatého prostředí".
"Plodnost dospívajících anebo těch, kteří prožili větší část života s olovem, to ovšem podle mne příliš neovlivní," odhaduje primář.
Špatnou zprávou nicméně je, že v půdě se olovo obvykle váže na výživnou organickou hmotu. Navrátil proto varuje, že olovo se tudíž stále akumuluje zejména v lesích.
"Lesníci by na to neměli zapomínat. Když totiž vykácejí les a vytvoří holiny, olovo 'odteče' a znovu se tak dostane do potravinového řetězce," varuje vědec.
