Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OnaDnes.cz

  • Pátek 29. srpna 2014. Evelína

Už se nechci nikomu líbit, říká herec David Matásek

  5:08,  aktualizováno  8:09
Herec David Matásek jakoby byl třikrát. Část lidí v něm nikdy nepřestane vidět donchuána Kendyho z Básníků, další si ho spojí s kontroverzní skupinou Orlík. Tomu třetímu Matáskovi je 47 let, miluje divadlo, stará se o dvě malé děti, jezdí po Praze na skútru a trpí současnou politickou situací.

Herec David Matásek při rozhovoru pro OnaDnes.cz | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

vizitka

* David Matásek se narodil na sv. Valentýna roku 1963 v Praze, kde žije i dnes, konkrétně na Žižkově.

* Tatínek je scénograf, maminka se věnuje grafice.

* Má o devět let mladší bratry dvojčata. Oba pracují u divadla, jeden je divadelní produkční, druhý muzikant.

* Jeho první manželka byla Eva Turnová, basistka skupiny Plastic people of the universe.

* S novinářkou a dramaturgyní Simonou Matáskovou má devatenáctiletou dceru Lindu.

* Se současnou ženou Kateřinou vychovává čtyřletou Marušku a půlročního Benjamina.

* Vystudoval pražskou konzervatoř, kterou absolvoval v roce 1984. Ještě na škole si poprvé zahrál Kendyho v populární filmové pentalogii Básníků.

* V roce 1988 ho Daniel Landa přivedl do skupiny Orlík, která je dodnes známá především pro svoje rasistické texty a skinheadskou image. Vydali dvě alba, kterých se prodalo asi 200 tisíc. V roce 1992 ohlásili konec kariéry údajně i proto, že se na jejich koncertech hajlovalo.

* V současnosti hraje například hlavní roli ve hře Martina Komárka Starý nácek v Roxy nebo v představení Jaromír Jágr, Kladeňák v Divadle Kladno.

* Je stálým členem Národního divadla.

* Natočil tři úpěšné seriály: Redakce, Letiště a naposledy Přešlapy.

Co říkáte na nového ministra kultury Jiřího Bessera z TOP 09? Umělcům je trnem v oku...
Otřesný. To je teď moje největší bolest. Tady nejde o deset procent, které chtějí sebrat státním zaměstnancům, tedy i mně, tady jde o to, co si čeští politici myslí o živém umění, malířích, sochařích, o umění ve veřejném prostoru. Jsme na tom snad nejhůř z celé Evropy. Zubař a inline hokejista je ministrem kultury! Přitom TOP 09 jsme volil, ale obávám se, že je teď největší brzda. Kalousek nemůže být ve vládě, která má v programu boj s korupcí, když je sám tak zahnojený.

A proč jste tu stranu volil?
Říkal jsem si, že než modrej trychtýř na peníze, tak to radši tohle. Levicové strany volit nikdy nebudu, i když umělci by asi měli být levicově založeni. Ale naše levice je prostě absurdistán, to jsou populisti.

Vypadáte, jakoby vaše trpělivost přetekla právě nedávno...
Dvacet let jsem si říkal, že jsou určitě důležitější věci než je kultura. Je tu vzdělávání, nemocné babičky, zdravotnictví, silnice. Musíme se dostat nějak nahoru. Budu hrát a držet hubu a krok. Jenže pak se dozvím, že nějaký most stál tři miliardy a říkám si: Kur.., už dost. V kultuře pořád jenom slyšíme: A není to nějaký drahý? Ale my si taky chceme už konečně dělat věci po svém.

Proč si myslíte, že to nejde?
Je to náladou ve společnosti. Když řeknete nějaké firmě nebo podnikateli: (servilním hlasem) Dobrý den, my bychom chtěli dělat divadlo, tak se na vás dívá, jako jestli nemáte lepru: Divadlo? Dá se to léčit? A když vám tenhle ministr řekne, že chodí za kulturou do Karlína a na Broadway, tak, ačkoliv proti tomu nic nemám, protože jsem taky krákoral v muzikálu, s uměním bych to nespojoval. A veřejnoprávní televize? Vždyť je to tady zase jako za socíku! Když umělci chtějí pracovat, narazí na Janečkovi boys a musí buď hledat skuliny, anebo jít jinam. Proč máme pořád uhýbat, abychom se někomu zalíbili? Já už na to fakt kašlu. Už se nechci nikomu líbit.

Ani ženám? Dvakrát jste se rozvedl. Jak snášíte změny v partnerství?
Takhle jsem si to nepředstavoval, to říkám na rovinu. Jsem výrazně monogamní typ, i když na to asi nevypadám. Vy se smějete a asi si myslíte, že si dělám srandu...

Herec David Matásek při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Ne, kdepak. Tomu se říká sériový monogamista.
Tak tenhle sport mi nedělá dobře. Představoval jsem si, že budu mít jednu ženu.

Současná manželka je o 16 let mladší. Jak vnímáte trend věkově nevyrovnaných partnerství?
(Chvíli mlčí). Je mi nepříjemné nejen to, že jsem považován za součást toho trendu, ale i ten trend samotný. Na druhou stranu, no a co. I dřív si starci, jako například Charlie Chaplin, pořizovali děti s mladýma holka. Ale nemyslím si, že je to zdravé. Především proto, že děti mají pak dědečky místo tatínků. I když zase, jak říkal můj otec, který je s mámou od devatenácti do dneška: Není nad to udělat si vlastního vnoučka (smích).

Poradil byste ženám, které jsou tolik let vdané, jak si manžela udržet?
Důležitý je respekt a nějaká blízkost a pak svoboda, ale to jsou takové rady tety Bláži...

...pokračujte.
Pokud to není alkohol nebo násilí, tak by chlapi měli mít svoje koníčky a ženské by je měly respektovat. A naopak. Roli hraje i vzhled. Když ke starému ješitnému chlápkovi přijde mladá krásná holka a řekne: Jé, pane, vy jste ale bohatej a šikovnej, tak je většinou ztracený.

Máte půlročního syna Benjamina. Jaké to je mít konečně kluka?
Kecal bych, že mě to netěší, ale někteří fotrové syna prožívají, já úplně ne. Jsem spíš zaskočený, že je to jiné.

V čem je to jiné?
Holčičky jsou poddajné, měkké, hodné. Je požehnání být tatínkem dcery, protože nikdo vás už nebude tak bezmezně milovat a obdivovat jako dcera. Syn je spíš partner, i když nevím, jestli se to dá v půl roce říct. Je strašně fixovaný na maminku, což by člověk řekl, že je u dětí normální, ale jemu může upadnout hlava, když maminka někde promluví.

Jak přijaly brášku vaše dcery?
Ta mladší jako vetřelce. Přece jen byla nějakou dobu číslo jedna. Sice říkala, že se na něj těší, ale to ještě nevěděla, co ji čeká. Občas říká: Mami, tak už ho polož a pojď si se mnou hrát. Ale že by ho tajně dusila rohlíkem nebo štípala, to jsem si nevšiml. Možná, že to přijde, až ji začne štvát pořádně. Starší dcera je v pohodě. Teď nemá čas, ale Marušku nám často hlídala.

Přemýšlel jste, co byste Benjaminovi rád předal?
Myslím, že výchova syna je hrozně komplikovaná. Jsem ze tří kluků a nevím, jestli bych přejímal modely, které jsem zažil. Autorita otce by měla být důležitá, ale spíš jako vzor. Ne jako deka, která je dusí. Třeba u prérijních Siuxů o výchově chlapce rozhodne šaman. Některého pak vezmou lukem po lejtku, když zlobí a druhý si může dělat, co chce. Z těch "volných" jsou potom náčelníci, válečníci a hlavy kmene a ti druzí zase balí stany, loví potravu. Jsou z nich podřízení, beta samci.

S beta samci máte problém?
Neříkám, že jsou méně důležití. Mně se víc líbí skandinávská výchova, která dává dítěti víc prostoru. Nesouvisí to ani s fyzickými tresty, facka je kolikrát dobrá, ale spíš s tlakem na dítě. Člověk by mu neměl říkat, jak něco dělá blbě a vnucovat mu, aby to dělal stejně jako já.

Herec David Matásek při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Nebyli jsme náckové, ale skinheadi

Vaší dceři Lindě je 19 let. Sám jste ve věku o málo starším měl hodně vyhraněné názory. Pozorujete něco podobného i u ní?
Tahle generace je nějaká jiná. Možná jsou mezi nimi i pankáči nebo výrazné osobnosti, ale jsou v menšině. Ostatní jsou mainstream. Pěstujou mama hotely, zatímco my si mohli pronajmout byt za tři, čtyři tisíce. Oni to teď mají těžší.

Připadá vám, že mladí nejsou dost samostatní?
Myslím, že s rodičema málo bojujou. Trošku bych si představoval, že se nebudou bát spálit. Na druhou stranu mám teď třeba v divadle kolegy, kteří jsou hodně mladí, přišli rovnou ze školy a průbojní a sebevědomí jsou někdy až až. Ale nejsou drsný. Chtějí se mít dobře, což mě fascinuje. To za nás vůbec nebylo, my chtěli zlobit.

Jak dlouho vám zlobení vydrželo?
No, dost, až už to byla trochu ostuda. Ale myslím, že do narození první dcery.

Nemáte strach, že se Linda chytne třeba špatných kamarádů nebo drog?
Vůbec ne, tahle generace to má tak, že feťák je pro ně, jako byl pro nás kdysi alkoholik - člověk politováníhodný. Zatímco před deseti, patnácti roky byl hrdina. Linda samozřejmě zapaří, dokáže se úplně zbláznit, ale má se ráda. Ale když jsme u těch závislostí, tak u ní vede Facebook. K Vánocům dostala od maminky iPhone s připojením na internet a za měsíc prosurfovala 20 tisíc.

Vy sám jste drogy vyzkoušel?
Kouřil jsem trávu i hašiš, ale nedělá mi to dobře. Omdlívám, usínám a zvracím. Jednou jsme zkusili zelené koláčky, a to jsem měl i stihomam. Vrhal jsem se do škarpy v domnění, že mě stíhá Interpol a zodpovědně jsem byl schopen řídit až za dvacet hodin. Takže nic pro mě.

Kus mládí jste prožil jako kytarista kontroverzní skupiny Orlík. Smířil jste se s tím, že se téhle minulosti už nezbavíte?
Neudělal jsem nic, za co bych se měl stydět. Nebyli jsme náckové, ale skinheadi. A postoj a třeba i móda oldschoolových skinheadů mě baví do dneška.

Jak byste od sebe skinheads a neonacisty odlišil? Vy jste třeba také zpívali rasistické texty.
Protože jsme si mysleli, že to k tomu patří. U nácků je důležitá ideologie a ta je špatně. Nemají dost rozumu, nebo jim nedocházejí nějaké souvislosti.

Na koncertech Orlíku se ale i hajlovalo.
No jasně. A my jsme to vypnuli a pořadatelé nám řekli, že už se teda nebude hajlovat. Bylo to někdy úplně trapný a směšný. Psal se rok 90 - 91 a mohlo se všechno. Proto to taky rychle skončilo, jinak bychom ještě tak dvě desky vydali. Ale potom všem bychom v tom stejně nezůstali. V tom Dana (Landu - pozn.red.) znám a sebe taky.

Herec David Matásek při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Cítíte nějakou odpovědnost za to, jakou náladu vaše hudba šíří?
Dneska bych to tak už neudělal. Ale fakt si myslíte, že si nějaký kluk pustí Orlíky a pak si oholí hlavu a jde kopat do lidí? Vždyť ta hudba i texty jsou tak naivní. To přece lidi nemůžou brát vážně.

A co když berou?
Nechápu, co v tom je za sílu. Muzika je úplně jednoduchá a primitivní, texty blbý. Vždyť my jsme na nic pořádně neuměli hrát! Jestli je to tou energií? Protože na druhou stranu, když Orlík slyším po dvaceti letech, tak mi vstávají chlupy.

Co na Orlíka Davida říkali bratři?
Jeden brácha byl tehdy těžkým punkerem a s kamarádem Papežem ze skupiny Moimir Papalescu & the Nihilists na nás chtěli spáchat atentát zápalnýma lahvema na koncertě v Pardubicích. Ale nějak to nevyšlo, nebo je ochranka nepustila dovnitř. Řekl mi to až po letech. Už jsme se o tom potom nikdy nebavili, takzvaně to leží.

Nehádali jste se tehdy?
Znali mě a říkali mi: Proč to děláš, když takovej nejsi? Tobě nevaděj ty lidi, co jsou na to nabalený? Jasně že vadili. Ale samozřejmě, že je asi omamnější a zábavnější vydat se cestou zla a pekla.

A jak to vnímali rodiče?
No, nadšení asi nebyli. Ani nevím, jestli někdy přišli na koncert. Asi ne. Ale táta nám dělal obal druhé desky. Takže byl rád, že dostal tu důvěru a myslím, že se mu to povedlo.

Dostáváte ještě tantiémy?
Každý rok mi přijdou asi tři tisíce korun.

Co byste řekl Lindě, kdyby chtěla vstoupit do Dělnické strany?
Ať se na to vykašle. Zlobit se může, ale nesmí se z toho dělat celoživotní program.

Vaše texty byly namířeny hlavně proti Romům. Přemýšlíte, jak by se dala romská problematika řešit?
Moc jsem se od té doby nezměnil. Jestli jsem nebyl nácek tenkrát, tak nejsem ani dneska. A jestli mi něco vadilo, třeba vysírkovství, tak to mi vadí i dneska. Nejsem expert na sociální tématiku, ale myslím, že se problémy jen medializují. Jezdím pravidelně přes Matiční ulici a vypadá to tam strašně. To je válka. Jak to, že se tam pořád nic neděje?

Herec David Matásek při rozhovoru pro OnaDnes.cz
Herec David Matásek při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Matásek je Jarda Jágr

V pražském experimentálním prostoru Roxy vystupujete jako norský spisovatel Knut Hamsun ve hře Starý nácek. Nabízí se paralela mezi vaší minulostí a Hamsunovými sympatiemi k Hitlerovi...
Starý nácek nemá s mou minulostí nic společného, kromě nevyužitého mediálně vděčného titulku: Matásek je Starý nácek! Nácek je o tragédii zbloudilé geniální duše, o posledním účtování s vlastním svědomím před smrtí a to mě zajímá.

V kladenském divadle zase hrajete Jaromíra Jágra. Představení spojuje zábavu pro masy, jako je hokej, s filosofií. K čemu máte blíž?
Nemůžu říct, že jsem mudroslav, který se nedívá na hokej. Já třeba brečím u atletiky, pláčeme se ženou, když Norka vyhraje oštěp. Ne, že porazila Špotákovou, ale nám se líbí, když někdo vyhraje. S filosofií jsem se setkal hlavně kvůli práci.

A do třetice: v televizi běží třetí řada seriálu Přešlapy. Vy hrajete úspěšného bohatého manažera. Jaký máte vztah k penězům?
Doba je taková, že se životní úroveň hodně dává najevo, ale mně jsou snobové trochu nepříjemní. Asi jsem ze staré školy. Dřív se nesmělo moc vyčnívat. Když mělo dítě žvejkačky nebo trička z Německa, tak se vychloubalo, ale dospělí se toho báli. Možná jsem tak vychovaný.

A za co má cenu utrácet?
Třeba naši jsou takoví ekologové. I když si táta vydělá dost peněz, jedí málo, žijí úsporně a peníze pak utrácejí za něco, co není vidět. Třeba si pronajmou loď a jedou po Anglii, což je mi bližší, než si koupit napapaný auto a jezdit s ním po Žižkově.

Docela málo hrajete ve filmu, naopak jste velmi úspěšný v televizi a v divadle. Jste s tímhle poměrem spokojený?
Na svoji pořádnou filmovou roli čekám. Snad to neskončí u Kendyho (smích).

Přál jste si někdy hodně nějakou roli?
Chtěl jsem točit film Tobruk. Napsal jsem Vaškovi Marhoulovi a on mi řekl, že chce herce, kterého nikdo nezná, aby byl film autentický. Chápu ho a myslím, že obsazení bylo skvělé, ale z nějaký piety k těm chlapům, kteří tam byli, jsem v tom chtěl hrát. Aspoň malou roli.

Když jste ho zmínil, kdy vás začala štvát postava Kendyho z Básníků?
Měl jsem s ním problém, když jsem chtěl, aby mě diváci brali i jako divadelního herce. Ale už jsem s tím smířený. Vždyť jsem měl tehdy vlastně šílenou kliku. Ještě na škole jsem natočil něco, co je do dneška známé, film pro pamětníky. Mohl jsem být vynikající herec někde na oblasti, ale díky Básníkům jsem vešel lidem do povědomí

Herec David Matásek při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Očima autorky

Sedmačtyřicetiletý David Matásek už tolik nepřipomíná rebela v kanadách, který kdysi plnil koncerty holohlavými fanoušky. Hrany se obrousily, stejně jako starost o nějakou image. Na rozhovor přijel na bílé vespě a působil trošku přešle. Neměl kocovinu, to děti byly nemocné. O dětech se baví rád. Jako nejstarší bratr na chvilku zavzpomínal na dospívání se svými sourozenci-dvojčaty a jak je, když jim bylo třináct let, vzal přes dvoje hranice do Polska na rockový festival. Povzdechl si, že se žádný rozhovor bez Orlíku (nebo Kendyho) neobejde, raději by se bavil třeba o přírodě nebo obrazech, ale sám se s tím stydí začít. A tak tentokrát se prý snažil jít alespoň co nejvíc do hloubky, "abychom se někam dostali." Posuďte sami.

Autoři:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.