Otoky nohou mohou být známkou vážného onemocnění (ilustrační fotografie)

Otoky nohou mohou být známkou vážného onemocnění (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Už mám zase nohy jako konve… Může to být onemocnění žil

  • 30
Míváte pocity unavených, těžkých nohou? Jakmile se oteplí, přicházíte večer domů a zjišťujete, že máte pořádně oteklé nohy kolem kotníků? Může to být začátek chronického žilního onemocnění.

To může s postupujícím časem znamenat velmi vážné problémy, které budete jen obtížně řešit. Neváhejte a s prvními příznaky určitě vyhledejte lékaře, který vám může předepsat opravdu účinné a bezpečné léky.

Je to vlastně civilizační nemoc, méně se hýbeme, býváme obézní a spíše stojíme či sedíme na jednom místě. Chronické žilní onemocnění zahrnuje všechny dlouhodobé změny na žilním systému, od počátečních až po těžké pozdní projevy.

Pokročilé poruchy tohoto systému, které zahrnují otoky, kožní změny a bércové vředy žilního původu, jsou potom nazývány chronickou žilní nedostatečností. Termín chronické žilní onemocnění je tedy nadřazen pojmu chronická žilní nedostatečnost, který je vyhrazen pro nejtěžší projevy.

Potíže mají častěji ženy

Příznaky chronického žilního onemocnění trpí ohromná skupina lidí, asi dvakrát více žen. Podle některých statistik je mezi šedesátiletými postižen každý druhý. První příznaky se ale mohou objevovat už na prahu dospělosti. Podobně jako u jiných chorob, i zde existují důležité rizikové faktory.

"Významnou roli hraje dědičnost, žilní stěna je v takových případech méně pružná, tlaku krve klade slabší odpor a je propustnější. Nejprve jsou postiženy žíly s větším průsvitem, později nejtenčí žilky kapiláry. Často se první známky chronického žilního onemocnění objevují v těhotenství, především kvůli hormonálním změnám na počátku gravidity, které mění kvalitu žilní stěny," říká profesorka Alena Pospíšilová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Brno-Bohunice.

S návštěvou lékaře neváhejte

Výskyt prvních obtíží mívá typicky sezónní charakter. Koncem jara a v létě bývá tepleji, žilní stěny nejsou tak napnuté, uvolňují se a tlaku krve kladou výrazně menší odpor.

"Pacienti si stěžují na nepříjemné tlaky, bolesti a únavu nohou. Kolem kotníků a v dolní třetině bérce mívají otoky. Trápí je pocit ‘těžkých nohou‘, napětí, pálení, stěžují si, že je mají nohy ‘jako konve‘. Začnou se jim zařezávat ponožky, nevejdou se do těsnějších bot," popisuje Pospíšilová.

poraďte se na babinci

s ostatními čtenářkami

Každému sice po celodenním stání nebo po dlouhé cestě letadlem trochu otékají nohy, to není nic divného. Jenže v tomto případě jsou otoky mnohem častější a vyskytují se i při dříve bezproblémových aktivitách.

"Lékaře je třeba navštívit hned při prvních příznacích, tedy na samém začátku choroby, kdy ještě nejsou na nohách patrné žádné zjevné známky žilního onemocnění. Právě takoví nemocní zasluhují zvýšenou pozornost, protože musíme odlišit jiné, potenciálně velmi závažné choroby ledvin či srdce. I když jsou méně časté a méně pravděpodobné," doporučila Pospíšilová.

Prevence na prvním místě

S postupujícím onemocněním se krev později začne městnat v žilách povrchového systému, ty se pozvolna rozšiřují a mohou prosvítat přes kůži. Nejlehčí variantou jsou "metličky" (neboli flebektázie), povrchové drobné žilky. Už v této době bychom ale měli podle profesorky Pospíšilové zajít k lékaři.

"Chronické žilní onemocnění je dlouhodobý a trvalý proces, který se bohužel pozvolna zrychluje. Kromě různých typů křečových žil, otoků a pigmentací má i další klinické projevy. Například bércový ekzém či opakovaný zánět povrchových žil, vyúsťující až v bércový vřed, který je výsledkem těžké destrukce kožní a podkožní tkáně," upozorňuje lékařka.

"Čím dříve s tím, v tomto případě vlastně preventivně, ‘začneme něco dělat‘, tím lépe pro budoucnost. Máme šanci významně tím oddálit nástup vážnějších obtíží," dodala Pospíšilová.

Povrchové drobné žilky neboli flebektázie

Metličky - povrchové drobné žilky neboli flebektázie

V létě jsou punčochy nepříjemné

Léčba se liší podle stupně onemocnění. V raných stadiích jsou ještě v rámci "preventivní" podpůrné terapie prakticky vždy doporučovány kompresní punčochy, které by se měly nosit přes den, hlavně při dlouhém stání.

Mohou být lýtkové či stehenní. Jejich společným úkolem je podporovat návrat žilní krve k srdci pomocí jejich déletrvající komprese. Jejich nasazení je ale často limitováno počasím, v teplých měsících jednoduše nejsou příjemné.

"Svým pacientům doporučuji, aby stále užívali léčiva, která jsem jim předepsala, a kompresní punčochy nosili tak dlouho, dokud to je únosné. S nástupem letních měsíců je obvykle odkládají a pokračují jen s léky," konstatovala Pospíšilová.

Dodala, že nejlepší jsou takzvaná venofarmaka, která by měla především zvyšovat pružnost a pevnost žilní stěny a potlačovat zánět.

Chronické žilní onemocnění

Obecně platí, že chronické žilní onemocnění se svými závažnými důsledky, například poruchami prokrvení a bércovými žilními vředy se špatným hojením, je choroba velmi častá, chronická a bohužel se s délkou trvání zhoršující.

Dlouhodobá úspěšnost terapie je možná jedině za předpokladu, že se nemocní začnou aktivně léčit už od nejranějších stadií a svěří se do rukou zkušeného lékaře, který jako jediný může předepsat účinné léky.

Jen kvalitní a včasně zahájená, v tomto případě vlastně "preventivní" léčba, může zásadně oddálit příchod těžkých komplikací. Jejich výskyt při dodržování těchto pravidel řádově klesá.