Siriasis (z řeckého slova seirios – horký), česky úpal, je onemocnění vznikající přehřátím organismu v horkém prostředí. Svůj podíl má rovněž dehydratace organismu. Za špatnou termoregulací může být porucha štítné žlázy nebo pobyt v extrémně vlhkém prostředí, kdy se tělo nemůže ochlazovat odpařováním potu. Organismus se pak zahřívá až na 40°C, teplo se šíří celým tělem a ohrožuje mozek či srdce.
Hlavním projevem úpalu je bolest hlavy. K ní se přidává zvracení, rychlé dýchání, závratě, suchá kůže bez potu, teplota. Stav bezvědomí či svalové křeče mohou vyústit k šokovému stavu a poškození mozku. Těžkým případům hrozí smrt, proto by se neměla prevence a první pomoc při postižení podceňovat.
Vsaďte na siestu
Před úpalem se lze chránit dostatkem tekutin, omezením fyzické námahy a pobytu na slunci přes polední vedra. Vzorem budiž jižanská siesta, která tyto zásady ctí. Když už k úpalu dojde, měla by se postižená osoba přenést do stínu či větrané místnosti. Je zapotřebí uvolnit oděv a opatrně doplňovat tekutiny s chybějícími minerály (mírně osolená voda, iontové nápoje apod.) za současné aplikace studených obkladů, ledových obkladů hlavy a třísel. Vhodné je zvlhčování pokožky sprejováním vodou a zajištění proudění vzduchu např. ventilátorem. Chladivá sprcha či koupel pomůže tělu snížit teplotu, ta by však neměla klesat příliš rychle kvůli hrozbě tepelného šoku. Teplotu je proto nutné stále sledovat.
Při selhání životních funkcí je třeba jejich podpora srdeční masáží, umělým dýcháním, uvedení nemocného v bezvědomí do stabilizované polohy a samozřejmě přivoláním lékaře. MUDr. Jaromír Hrabovský, CSc. pod záštitou Státního zdravotního stavu upozorňuje na to, co je při první pomoci klíčové: „Nezlepší-li se stav, případně jde-li o postižení dítěte, zajistit odbornou pomoc.
(Od tohoto stavu je nutno odlišit celkové přehřátí těla v horkém a vlhkem přesyceném prostředí - vyžaduje ihned odbornou pomoc.)“
Přehřátý mozek
Úžeh, tzv. sluneční úpal, je onemocnění způsobené přímým působením slunečních paprsků na hlavu. Vzniká při pobytu na slunci bez pokrývky hlavy, přičemž při prudkém slunečním záření stačí i velmi krátká expozice. Dochází k podráždění a přehřátí mozku a mozkových blan. K úžehu dojde většinou ve spojení s úpalem, liší se však časovým zpožděním propuknutí potíží. Po dni stráveném sluněním v noci propukají podobné příznaky jako u úpalu, navíc se přidává i ztuhnutí šíje. Těžké případy mohou vést k otoku mozku až smrti.
Prevencí je již zmíněná pokrývka hlavy, dostatečná hydratace organismu a je-li možno, tak časté ochlazování koupáním či sprchováním. Postiženého úžehem přeneseme do chladnější místnosti a podáváme obklady a dostatek tekutin. Při závažnějších projevech je nutné vyhledat lékaře.
Další nástrahy léta
Kromě úpalu a úžehu se také vyskytují další komplikace, jako např. tepelná exhausce. Jedná se o vyčerpání, jenž vzniká z nedostatku tekutin v těle. I když má postižený žízeň, je nutné podávat vhodné nápoje po menších dávkách.
Při delším stání v horkém, dusném prostředí (např. městská hromadná doprava v parném létě) se teplem rozšiřují cévy mozku, ten je však nedostatečně prokrvován. Tím dochází k mdlobám, či tzv. synkopě z horka. Preventivně je vhodné ochlazování, dostatečné pití tekutin, procházení se, je-li to možné. Postiženého mdlobami je potřeba opět přenést na chladné místo, uvolnit oděv, ochlazovat zejména hlavu.
V teplejších dnech se každému vyplatí obezřetnost - dbát na pitný režim a při pobytu na slunci používat pokrývku hlavy.
