Palubní personál leteckých společností téměř vždy vypadá jako ze škatulky. Je skoro neuvěřitelné, že ani několikahodinový let na oblečení nezanechává žádnou stopu. Dokonalý vzhled je však součástí vysokých standardů v oblékání, které po svých zaměstnancích aerolinky požadují.
Především na ženskou část personálu se upínají zraky cestující, takže je logické, že musí respektovat přísná pravidla, které se dress codu týkají. Klasická uniforma letušek se obvykle skládá ze saka a sukně, dále zahrnuje halenku či košili, rukavice, šátek, klobouček zvaný lodička, kabát a kabelku.
Ikonický klobouček
Stevardky na amerických aerolinkách mají povoleny sukně s délkou pod kolena, podpatky nemohou být vyšší než 7,5 cm. Také jejich klobouček by měl být umístěn přesně na dva prsty nad obočím. Se stejnou pečlivostí jsou samozřejmě upraveny i další části oděvu
Někdy jsou součástí i boty, ale ani ty letušky, kterým nebyly přiděleny, nemusejí zoufat. V dnešní době už totiž existují firmy vyrábějící obuv přímo pro ně. Tyto střevíčky se vyznačují mimo jiné absencí kovů (takže neaktivují bezpečnostní rámy), pohodlnou výstélkou a neklouzavými podrážkami.
Stevardky a stevardi většinou dostávají od svého zaměstnavatele všeho všudy jen jednu uniformu, se kterou si musí vystačit. Důvodem není ani tak snaha ušetřit jako spíš omezení vztahující se na palubní personál - je jim totiž jednoduše zakázáno přibrat na váze.
Společnosti proto při výběrových řízeních kandidáty měří a váží. Jakmile je přijmou, váhu jim pravidelně kontrolují. Pokud letušky nějak zásadněji přiberou, musejí přebytečná kila co nejrychleji shodit, jinak by o práci přišly.
Přísné požadavky na vzhled může palubnímu personálu kompenzovat skutečnost, že jejich uniformy navrhují návrhářské špičky. Jako například Vivienne Westwoodová, Christian Lacroix, Paul Balmain, Ettore Bilotta či Balenciaga.
Plavky v oblacích
Obzvláště proslulá v tomto ohledu je francouzská letecká společnost Air France, která svým zaměstnancům dopřává největší luxus zaštítěný jmény Dior a Lacroix. Dalšími ikonami jsou uniformy společnosti Emirates, navržené britským návrhářem Simonem Jerseyem. Střídmá elegance a lodička s lehkou šálou splývající na rameno jsou zkrátka silnou dvojicí.
Uniformy minulého stoletíTradice leteckých uniforem sahá do let po druhé světové válce, kdy se začala stavět větší letadla a cestování na dlouhé vzdálenosti se tak stalo mnohem dostupnějším. Letecké společnosti se snažily udržet v rostoucí konkurenci i pomocí pohledných stevardek, které oblékaly do atraktivních uniforem. V šedesátých letech se dostal na výsluní italský návrhář Emilio Pucci, jehož proslavily mimo jiné psychedelické uniformy hrající všemi barvami. Jinak ale bylo – a stále je – oblečení stevardů a letušek pořád spíše konzervativní, a to z toho důvodu, že si letecké společnosti nemohou dovolit měnit oděvy personálu s každým (rychle se měnícím) módním trendem. Od sedmdesátých let se zpřísnily požadavky na pozici letušek. Měly to být krásné, štíhlé a svobodné ženy, které si co do vzhledu nezadaly s tehdejšími modelkami. Osmdesátá a devadesátá léta se opět nesou ve znovu objevené střídmosti, uniformy jsou většinou jednoduché a spíše decentních barev. |
Co se týče módy, obecně vzato se aerolinky stále drží „při zemi“. Výjimkou jsou uniformy britské společnosti Virgin Atlantic, které navrhla slavná módní návrhářka Vivienne Westwoodová a jež jsou inspirovány viktoriánskou érou. Klidné vody před pár lety rozbouřily „uniformy“ vietnamských aerolinek Vietjet, které své letušky oblékly do dvojdílných plavek. Co se může na první pohled zdát jako bláznovství, je ale nakonec brilantním reklamním tahem, který firmě zvýšil výdělek.
Cena za popularitu
Nejen vietnamské letušky si však stěžují na nepříliš pohodlné „uniformy“. Jejich japonské kolegyně zase ještě nedávno sužovaly příliš krátké šaty končící těsně pod zadkem. Vedení obdrželo stížnosti, že jsou jejich zaměstnankyně kvůli vyzývavému oblečení často vystaveny sexuálnímu obtěžování. Jednoduché to nemají ani německé letušky společnosti Lufthansa. Ty zase musí v době Oktoberfestu trávit mnohahodinové lety v klasickém německém kroji.
Kromě oblečení je součástí uniformy i make-up a účes. I zde přitom existují striktní pravidla týkající se například toho, kolik prostoru smí načesané vlasy zaujímat. To, že jejich barva musí být v přírodních odstínech, asi není třeba dodávat. Výstřelky v podobě dredů, copánků, extravagantních střihů či křiklavých barev nejsou povoleny.
V případě líčení je to obdobné. Výrazné oční stíny nejsou povoleny, vše musí být maximálně přirozené. Výjimkou jsou pouze rty, které mohou mít odvážnější barvu. Opět však pouze v určitých odstínech.
Vedle padnoucí elegantní uniformy, perfektního účesu a vkusného make-upu je také nutné, aby měla letuška hezké a pěstěné ruce s přiměřeně dlouhými nehty. Nesmí mít žádný piercing či tetování, které by jí koukalo zpod uniformy.
