Jestliže jste na tom podobně jako naprostá většina lidí, pravděpodobně už si toho z branných cvičení příliš nepamatujete a kdybyste měli poskytnout první pomoc, marně byste přemýšleli, jaké byly vlastně zásady umělého dýchání.
Záchranáři často mluví o tom, že spousta svědků nehody nebo zranění raději pouze přihlíží a neudělá nic, protože si nejsou příliš jistí, co by měli vlastně udělat a bojí se, aby zraněnému ještě víc neublížili: "Jenže nejhorší je, když svědci jen koukají a nedělají nic. Ještě jsem za celou svou praxi nezažila nikoho, kdo by první pomocí ublížil, zato spoustu zmařených životů v důsledku neposkytnutí základní pomoci," říká lékařka Jana Šeblová ze Středočeské záchranné služby.
Navíc pravidla, kterými se zásady první pomoci řídí, se od konce roku 2005 výrazně zjednodušila. Stačí když si zapamatujete jen několik základních bodů a můžete díky nim zachránit život.
Uvolněte dýchací cesty
Představte si, že jste se stali svědkem nehody. Víte, co udělat jako první? Věděli byste, v jakém pořadí provádět jednotlivé úkony? Poté, co zavoláte záchrannou službu, stačí si zapamatovat jedinou poučku: ACB (air - circulation - blood). V tomto pořadí je poskytovaná pomoc nejúčinnější; nejprve postiženému uvolníme dýchací cesty, pak zajistíme oběh a nakonec zastavujeme krvácení.
Co dělat jako první
1. uvolnit dýchací cesty - zaklonit hlavu2. zajistit krevní oběh - srdeční masáž
3. zastavit krvácení - tlakový obavaz
Možná vám soucit velí podložit zraněnému hlavu, aby se mu lépe leželo. Tím mu však uzavřete dýchací cesty a pokud mu něčím při první pomoci můžete ublížit, je to právě tento krok. Když postižený nedýchá, zapomeňte na lovení jazyka v ústech a podobné nesmyslné úkony, dýchací cesty mu uvolníte jednoduchým záklonem hlavy. Při něm se oddálí kořen jazyka od zadní stěny nosohltanu a dýchací cesty se uvolní.
Pokud postižený samostatně dýchá, uložte ho do stabilizované polohy. Patříte do skupiny lidí, která si jen matně uvědomuje, co to je? I v tomto ohledu došlo k zjednodušení. Stoupněte si k němu ze strany a pokrčte jeho vzdálenější nohu v koleni. Ruku, která je vám blíž, ohněte v lokti (jakoby do svícnu) a upažte ji. Přetočte ho na bok a druhou ruku mu zasuňte pod tvář zakloněné hlavy. Těmito čtyřmi jednoduchými kroky mu zajistíte volné dýchací cesty a zabráníte tomu, aby vdechl případné zvratky.
Srdeční masáž a umělé dýchání
Stejně tak vám stačí zapamatovat si dvě čísla k tomu, abyste mohli provést správnou srdeční masáž dospělého. 30 a 2. Po třiceti stlačení hrudníku následují dvě vdechnutí. Složité počítání frekvence srdeční masáže už je také minulostí, jednoduchou pomůckou při srdeční masáži je písnička: "Rolničky, rolničky," která vám udá správný rytmus, v němž je potřeba srdeční masáž provádět.
Při masáži stlačujte zraněnému prsní kost v úrovni bradavek tak dlouho, dokud ho nepředáte zdravotníkům. Pravděpodobně netřeba připomínat, že srdeční masáž se provádí na tvrdé položce a vleže.
Při umělém dýchání stlačte nos a dvakrát do postiženého vdechněte. Při vdechu kontrolujte, zda se zvedá hrudník, což svědčí o proniknutí vzduchu na správné místo. Výdech je spontánní, takže rozhodně není potřeba žádné mačkání hrudníku a podobné úkony.
Pokud z nějakého důvodu nechcete zraněnému poskytnout umělé dýchání (například máte-li strach z infekce), je přípustné provést jen srdeční masáž.
Krvácení a šok
Jestliže máte tendenci jakékoli větší krvácení řešit zaškrcovadlem, potlačte ji v sobě. Zaškrcovadlo používají i záchranáři až na posledním místě, první na řadu by u velkého zevního krvácení měl přijít tlakový obvaz, a teprve pokud se vám jej nepodaří zastavit, použijte zaškrcovadlo. U něj je však velmi podstatné zapsat si čas, kdy jste jej použili, aby nedošlo k odumření končetin.
Při velkém krvácení dejte zraněného do protišokové polohy. Tělo se totiž samozřejmě snaží udržet přísun krve do životně důležitých orgánů a ty, které jsou pro přežití méně důležité, přestává prokrvovat. Šok proto také snadno poznáte tak, že když postiženému zmáčknete nehet, růžová barva se do něj vrátí až po několika sekundách. Položte postiženého na záda a zvedněte mu nohy přibližně třicet centimetrů nad podlahu, tím se krev z velkých cév dostane do centralizovaného oběhu.
