Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Umělé oplodnění jen do 40 let? Odborníci nesouhlasí

  1:10aktualizováno  1:10
Seznámili se před pěti lety. Petře bylo třicet, Danovi o sedm víc. Vzali se, koupili byt, zatoužili po dítěti. Leč už tři roky se marně snaží. Manželé se vypravili na kliniku asistované reprodukce. Netušili, jaké jim poslanci mezitím připravili překvapení.
Spermie

Spermie - Spermie - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

ČTĚTE TAKÉ:
Jaký je život s touhou po dítěti
Co ničí lidskou sexualitu?

Na konci února schválili poslanci zákon o výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk. Obsahuje i pasáž o asistované reprodukci.

Zákon chápe manžele, kteří chtějí počít dítě pomocí umělého oplodnění, stroze: muže za dárce pohlavních buněk a ženu za dárkyni a současně příjemkyni vajíčka. A dárcem může být jen muž a žena ve věku od 18 do 40 let. - více zde

Zničehonic se tedy čtyřicátníci jako Daniel dozvěděli, že podle nového zákona jsou příliš staří na to, aby jejich spermie směla ve zkumavce oplodnit vajíčko jejich ženy (přirozeným způsobem to nezákonné není).

Lékaři mohou podle nového zákona použít k oplodnění Petřina vajíčka jen spermie anonymního dárce, s cizími geny.

"Párům v České republice dnes v početí brání nejen příroda, ale teď už i naši zákonodárci," zlobí se předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Milan Mrázek.

Jeden ze zakladatelů reprodukční medicíny v ČR, embryolog Pavel Trávník dodává: "Je to nepřípustná diskriminace z důvodu věku a z důvodů genetických."

Mají nová pravidla, odstavující čtyřicátníky od metod asistované reprodukce, nějaký rozumný důvod?

Neplodných přibývá
Plodnost mužů a žen v Česku klesá a platí tu podobné počty jako ve všech vyspělých zemích: neplodných párů je asi 15 procent, což u nás představuje 600 tisíc lidí ve věku 18-45 let.

Jak připomíná embryolog Pavel Trávník z brněnské kliniky Repromeda, současně přibývá dětí zplozených pomocí moderní medicíny. Ze sta narozených dětí jsou každoročně tři až čtyři "ze zkumavky".

Podíl dětí narozených po jakékoli léčbě sterility odhaduje Tonko Mardešič z kliniky Pronatal dokonce až na osm procent.

Příčin neplodnosti je mnoho. Ve čtyřiceti procentech případů je důvod na straně muže, ve 40 procentech na straně ženy a ve dvaceti procentech je problém u obou.

"Pořád platí, že z čistě biologického hlediska je pro ženu nejlepší počít dítě ve věku do 35 let, ideálně ve věku kolem pětadvaceti," upozorňuje biolog Josef Fulka jr. z Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK.

Tehdy má žena největší pravděpodobnost, že se jí podaří přirozeně otěhotnět (jedna ku čtyřem) a že těhotenství proběhne bez komplikací a dítě se narodí zdravé.

Avšak proti tomuto faktu stojí společenské trendy, stejně neúprosné jako rostoucí neplodnost. Ženy těhotenství odkládají do stále pozdějšího věku. Ještě do roku 1994 se více než polovina dětí rodila matkám do 25 let, od té doby stále narůstá počet matek ve věku 25-29.

Porody žen nad 35 let u nás tvořily v roce 1992 necelá čtyři procenta ze všech porodů, v roce 2003 už to byl téměř dvojnásobek, přičemž každá pátá žena rodila poprvé.

A muži? Nejenže následují ženy a zakládají rodiny ve stále vyšším věku. Čím dál tím častěji také po rozchodu s první ženou zakládají nové rodiny s mladšími partnerkami.

Ty si rovněž přejí dítě - muž tak ve svých čtyřiceti nebo padesáti letech začíná "nové kolo". Představují spermie těchto mužů ve středním věku rizikový genetický materiál?

Jak stárnou vajíčka
Žena se rodí s jednou provždy daným počtem vajíček. A tento počet se postupně s každou ovulací snižuje.

Některá vlivem zevního prostředí zanikají i bez ovulace. Zárodečné buňky totiž podléhají v průběhu života všem negativním vlivům, které působí na organismus ženy.

"Kvalita vajíček navíc rapidně klesá s tím, jak dotyčné přibývají léta," dodává biolog Josef Fulka jr.

"Žena tedy může mít ještě dost vajec a k oplození u nich dochází, avšak kvalita cytoplazmy (obsah buňky vně jádra, pozn. red.) je nízká, což ovlivňuje negativně průběh procesů, které probíhají těsně před oplozením."

Při tvorbě pohlavních buněk nebo při jejich splynutí tak může vzniknout chybný počet nebo chybné uspořádání chromozomů, vzniklé embryo pak může být vážně poškozené, nebo dokonce není schopné vývoje a zaniká.

Proto s věkem ženy pravděpodobnost otěhotnění klesá. U třicetileté ženy pod třicet procent, v 35 na 11 procent a ve čtyřiceti už jsou úspěšné jen tři pokusy ze sta.

"Když však pomůže některá z metod asistované reprodukce," připomíná profesor Trávník, "pokles je mnohem méně dramatický. Léčba totiž organismu ženy pomůže - a tak do 35 let je úspěšný každý druhý pokus o otěhotnění, kolem čtyřicítky každý pátý."

S věkem rostou nejen potíže s otěhotněním, ale i riziko spontánních potratů a metabolických poruch u ženy. U plodů se zase častěji vyskytují poruchy nitroděložního růstu, genetických vad (např. Downův syndrom) i vrozených vývojových vad (např. rozštěp).

Nový zákon však diktuje ženám, které se rozhodnou mít dítě ve čtyřiceti: Může, ale jen když se jí podaří otěhotnět přirozeně. Umělé oplodnění podstoupit může, ale pouze s cizím vajíčkem.

"Věková hranice má smysl u dárcovství vajíčka jiné ženě - a ta je celosvětově 35 let," protestuje Pavel Trávník.

"Tento věk totiž skutečně představuje zlom, odkdy se objevuje stále větší a větší podíl vajíček s chromozomálními poruchami. Určité riziko tu je a nikdo mu nechce vystavit jiné ženy v případě darování. Chce-li žena však toto riziko podstoupit pro sebe, nikdo by jí neměl bránit," dodává embryolog.

Jak stárnou spermie
Muži mají oproti ženám hned dvě výhody - jejich plodný život nekončí mezi čtyřicítkou a padesátkou menopauzou a spermie se na rozdíl od vajíček tvoří stále znovu, po celé reprodukční období muže.

Avšak i oni čím dál častěji čelí neplodnosti. Viníkem je zejména klesající kvalita a množství spermií a na tom se podle odborníků podepisuje součet nejrůznějších faktorů: rostoucí množství jedovatých chemikálií ve vzduchu i v jídle, ženské hormony estrogeny ve vodě, stresy, požívání drog, kouření, obezita... - více zde

Ačkoli se traduje, že muž může zplodit dítě i v devadesátce letech, někteří odborníci připouštějí, že věk nad 50 let je sám o sobě negativním faktorem ovlivňujícím zdraví dítěte.

Nedávno přišli britští vědci s ještě závažnějším zjištěním. Plodnost klesá s věkem nejen u žen, ale i u mužů - a to údajně už po 25 letech.

Jak před časem informovali v odborném časopise European Journal of Human Reproduction, 35letý muž má zhruba o polovinu menší šanci počít dítě během jednoho roku než muž pětadvacetiletý.

Mají tedy autoři zákona pravdu, že muži nad čtyřicet let už jsou jako dárci života příliš rizikoví? "Věk se samozřejmě projevuje i na kvalitě spermií, potvrzuje biolog Josef Fulka. "U mužů to však rozhodně není tak zřetelné jako u žen," dodává.

"Je to individuální," říká Pavel Trávník. "Neexistuje žádná věková a biologická hranice jako u žen."

S věkem klesá i plodnost mužů, ale u někoho je to kolem čtyřiceti, u jiného po padesátce a u některých mužů se plodnost snižuje až v šedesáti, žádné pravidlo tu neexistuje.

"Je to komplexní záležitost, kterou ovlivňuje řada faktorů, jako například krevní zásobení varlat, cukrovka, obezita a další nemoci," dodává profesor Trávník.

Odborníci se tak shodují: Není důvod, proč by čtyřicetiletí muži neměli svým ženám poskytovat sperma k oplodnění vajíčka.

"Je jisté, že řada párů se rozhodne raději zůstat bez dítěte, než aby přijala cizí sperma. Nelze čekat velkou ochotu přijímat darované spermie s cizími geny, když muž má své vlastní a zdravé," upozorňuje Trávník.

"Problematické je umožnit umělé oplodnění ve věku padesáti šedesáti let," dodává Josef Fulka. "Ale z úplně jiných důvodů. Otec by přece měl žít tak dlouho, aby své dítě dovedl k samostatnosti."

Své výhrady vůči zákonu ostatně ve středu vyjádřili i senátoři ze zdravotnického výboru. Mimo jiné navrhují, aby anonymní dárkyní vajíčka mohla být žena od 18 do 35 let. Na manželské páry by se však přísná věková omezení včetně nutnosti podstoupit genetické vyšetření vztahovat neměla.

"V zákoně, který stanoví podmínky pro výzkum na lidských embryích je ještě řada dalších přehmatů a nelogických věcí a bylo by vhodné vše ještě jednou zvážit a upravit," dodává Josef Fulka.

Senát se bude zákonem zabývat na schůzi, která začíná 15. března.

Autoři:




Nejčtenější

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Další z rubriky

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

(Ilustrační foto)
Jídlem k produktivitě. Pomůže banán, losos i brokolice

Rychle povzbudit myšlení, lépe se soustředit na učení nebo zvýšit produktivitu v práci – všechno jde i bez léků a syntetických doplňků stravy. Zkuste do...  celý článek

Ilustrační fotografie
EQ může za to, že se i ze čtyřkařů stávají šéfové

Ne, nepřehlédli jste se. Nejde o IQ, jde skutečně o EQ - neboli o emoční inteligenci. Skrývá se za ní schopnost sebeovládání, empatie a spolupráce s okolím....  celý článek

Další nabídka

arome.cz

První pomoc při vypadávání vlasů: Tabletky i přípravky pro bohatou hřívu
První pomoc při vypadávání vlasů: Tabletky i přípravky pro bohatou hřívu

Zničehonic začínáte ztrácet svou jinak bohatou hřívu? Nepropadejte panice a podívejte se, jak vypadávání vlasů udělit stopku hned v začátcích.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.