Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Uklízíte? Možná jste ve vztahu prohrála boj o moc

  0:11aktualizováno  0:11
Vědci spočítali, co už dávno víme: ženy věnují domácím pracím dvakrát víc času než muži. Víte ale, že úklid souvisí i s podvědomým bojem o moc ve vztahu?
Ženy pracují vlastně na dvě směny: v zaměstnání a doma

Ženy pracují vlastně na dvě směny: v zaměstnání a doma | foto: Profimedia.cz

Hlasujte: Kdo u vás doma víc uklízí?

Máloco mě dokáže tak spolehlivě naštvat jako tato reklama: u pračky stojí bezradná žena, které se zřejmě zhroutil svět. Nepovedlo se jí vyprat manželovu košili do bělostné čistoty. Avšak je tu zachránce! Dokonalý muž, který přináší krabici s tím jediným správným pracím práškem. Ochotně ženu poučí, ona zázrak vyzkouší a radost ze života je rázem zpátky.

S realitou to však nemá nic společného. Ve skutečnosti by jen osm procent mužů vědělo, jaký prací prášek použít a který knoflík na pračce zmáčknout, kdyby si chtěli vyprat košili. V 92 procentech českých rodin je totiž praní na ženách. Podobně jako vaření, každodenní úklid nebo péče o nemocné děti.

UKLÍZET SE NAUČÍ AŽ NAŠI VNUKOVÉ

"Nejdřív se musí změnit společenské klima, aby emancipační vzpoury mohly uspět. Celé společenské klima v Česku totiž nahrává tomu, že to má být žena, kdo se stará o domácnost," říká psycholožka Irena Smetáčková. "Stačí se podívat, kde jsou v hračkářství kuchyňky, vysavače a podobné hračky. Vždycky v holčičím oddělení a vždycky zabalené v růžovém. Kluk, kterého by vaření i bavilo, má odmalička pocit, že je to cosi pro chlapa nepatřičného a nebude to dělat," popisuje.

Velkou roli ovšem hraje výchova. Vedle dnes opečovávaných synů budou pozítří zoufalé snachy. Šestadvacetiletý novinář Leoš Kyša to popisuje slovy: "Já tomu říkám magie odpadkového koše. Český chlap, který žije do dvaceti doma u mámy, nemusí přemýšlet nad tím, že koš, do kterého háže odpadky, je třeba taky vynést," popisuje. Stejně tak mužům podle něj nedochází, že to nádobí, které nechali po večeři na stole, někdo musí umýt nebo že proměna špinavého trička v koši na prádlo zpátky do voňavé skříně je docela dlouhá.

"Já to pochopil až ve chvíli, kdy jsem začal žít sám. Tak si dávám aspoň velký pozor, kolika věcmi se obklopuju, abych si úklid usnadnil. A nepřijde mi ponižující, že myju nádobí, vytírám podlahu a starám se, aby to v bytě fungovalo. Je ale řada chlapů, kterým to nedojde nikdy. A hledají si v partnerce pečovatelku a služku v jednom. Okamžik, kdy chlap pochopí magii odpadkového koše, proto považuju za dospělost. A myslím, že zdaleka nedospějí všichni chlapi."

Podle psycholožky Ireny Smetáčkové to může trvat až dvě generace, než se podíl žen a mužů na čistém domově vyrovná. Bariéry jsou totiž v našich vlastních hlavách. Konstatuje to závěr výzkumu Akademie věd ČR a svědčí o tom jedna zdánlivá drobnost: když jsem se na téma úklid bavila s bankéřkou Michaelou Erbenovou, zaprotestovala v jednu chvíli, že otázky jsou příliš intimní.

"Ale ne, nestydím se mluvit o paní na úklid a nepřipadám si jako žena, která nezvládá domácnost," vysvětlovala. "Jen jsem si představila, jak se asi budou tvářit všichni ti ekonomové, kteří jsou zvyklí na to, že se vyjadřuji k vývoji HDP, když si teď budou číst, kolikrát týdně peru..."

Ano, nejsme zvyklí se na práce okolo domácnosti dívat jako na opravdovou práci, která neponižuje toho, kdo ji dělá. Nebaví žádného, ale dělá ji v našich poměrech prostě ten přizpůsoblivější, submisivnější....kdo prohrává boj o moc.

Ženy věnují podle výzkumu sociologů z Akademie věd ČR domácím pracím celkem 4 hodiny denně. Muži jen necelé 2 hodiny. Když se k tomu připočítá ještě práce v zaměstnání, pak to znamená, že průměrná žena má volného času jen dvě hodiny denně. Průměrný muž má pro sebe a své koníčky o hodinu a půl víc. A to jsme na tom oproti našim matkám a babičkám ještě dobře. Ty strávily podle statistik z roku 1972 se smetákem či s vařečkou v ruce denně přesně 5 hodin a 20 minut. 

ÚKLID JE NEPLACENÁ DŘINA

Zajímavé také je, jak se ženy a muži dívají na podíl toho druhého na chodu domácnosti. Zatímco muži se téměř přesně trefili do času, kolik jejich ženy denně věnují domácnosti, ženy ne. Ty odhadují, že jejich partneři věnují domácnosti nanejvýš 1,4 hodiny denně. Jenže muži tvrdí, že je to mnohem víc: téměř dvě hodiny denně.

Vysvětlení je víc. "Buď muži přeceňují svůj podíl na fungování domácnosti, nebo sice tuší, že toho v rodině dělají málo, ale nechtěli to tazatelům v průzkumu prozradit. Nebo naopak ženy podceňují své partnery a vůbec nepovažují některé jejich aktivity za domácí práce - například péči o auto," píše autorka výzkumu Jana Bierzová.

I to totiž patří k domácím pracím: starat se, aby byla včas zaplacená pojistka na auto nebo aby nedošel olej. A když už jsme v těch číslech, přidejme ještě jedno: jedenatřicet tisíc korun. Přesně pro tolik peněz by musela rodina s malým dítětem měsíčně sáhnout do peněženky, kdyby si na všechny domácí práce, které běžně dělá žena na mateřské, chtěla najmout profesionály.

Ekonomové dobře vědí, že jsou to činnosti vážně k nezaplacení. Koneckonců to spočítali: kdyby za domácí práce někdo ženám (a mužům) začal platit, vzrostl by hrubý domácí produkt Francie trojnásobně. Což v překladu znamená, že by se životní úroveň země rázem pozvedla víc, než kam sahají nejodvážnější sny politiků.

A to se ještě do žádných kolonek s čísly nevejdou ty hodiny, kdy ženy nosí v hlavě "manažerskou kalkulačku" domácnosti. Tedy věci typu: "Došel toaletní papír - koupit. Pozor! Lednice je namražená, nejpozději pozítří odmrazit. Tchyně svátek - zítra koupit květiny..."

Proč na takové věci většinou nemyslí muži? A proč se vůbec tak strašně neradi zapojují do čehokoliv, co souvisí s vůní saponátů?

Jedna z teorií říká, že je to výsledek rozdílného kapitálu, který do vztahu muž a žena přináší. "Ve vztazích má převahu ten, kdo disponuje více zdroji, ať už ve formě vzdělání, peněz nebo pracovní prestiže. Ten pak vykonává méně nízko hodnocených domácích prací. Ženy mají tudíž obvykle slabší vyjednávací pozici, kvůli nižším příjmům, které pak musí vynahrazovat větším podílem na správě domácnosti," popisuje autorka výzkumu o domácích pracích Jana Bierzová. Ženy to však mužům umějí pořádně vrátit.

VYSAVAČ JAKO ZBRAŇ

"Moje máma úklid používá jako zbraň," říká dvaadvacetiletá studentka Lucie Šmejkalová. "Když se táta dívá na televizi a máma má pocit, že jí nepomáhá, začne kolem chodit s vysavačem a nutí ho zvedat nohy, aby pod ním mohla vysát. Naschvál. Pravidelně taky začne mýt podlahu v půl desáté večer, kdy on už je naladěný na večerní pohodu. Máma dobře ví, že ničím ho nemůže rozzlobit víc."

Ze stejné kategorie je třískání nádobím ve chvíli, kdy muž z pohodlí gauče sleduje fotbal v televizi. Když ono to tolik provokuje, že...? Ale pozor! Máme pro to omluvu: je to v genech.

"Člověk je bytost postavená tak, že v rámci pudu sebezáchovy nesnáší pozici oběti. A udělá cokoliv, jen aby obětí nebyl. V situaci, kdy partner kouká na fotbal a ona pustí vysavač, je tedy on obětí a ona aspoň na chvíli predátorem," vysvětluje psycholog Jan Svoboda.

Stejný pud, který nás nutí začít běhat s prachovkou kolem partnera u televize, může za to, že ženy začnou zuřivě uklízet nebo šoupat nábytkem, když je někdo naštve. A nemusí to být jen partner, ale i zákaznice v práci.

"Když ji kdokoliv nebo cokoliv zatlačí do pozice oběti, má žena dvě možnosti - "protiútok", což je ten vrčící vysavač a úsilí o pozici predátora, nebo hledat, co by se mohlo stát zachráncem. A tím se stává činnost. Proto mnohá žena, aby se necítila jako oběť, utíká do činností: rozhodne se vymalovat byt, přestěhovat nábytek nebo aspoň vytřít podlahu," říká Jan Svoboda. Díky tomu může někdy úklid zafungovat jako psychoterapie.

ÚKLID JE TAKÉ MAGICKÝ RITUÁL

Když mi po třinácti letech manžel oznámil, že se zmýlil, když kdysi sliboval zůstat navždy, první věc, kterou jsem udělala, jen co oschly kapesníky, byl generální úklid.

Na rozvodových papírech se ještě vlhce leskla úřední razítka a já už šoupala nábytkem, vyklízela komory a skříně a divila se, kolik krámů je člověk schopen během třinácti let společného života nasyslit.

Můj starý život zmizel spolu s tunami věcí, které odváželi popeláři, a já, spokojená a šťastná, stála v bytě, kde se úplně jinak dýchalo. Tak jsem objevila magii úklidu.

"Číňané to vědí díky jejich učení feng-šuej už přes čtyři tisíce let: nejsnazší způsob, jak dát novou energii svému životu, je vyklidit zatuchlé kouty v bytě, vystěhovat harampádí, a umožnit tak energii čchi v bytě proudit," říká bytová stylistka Ingrid Kročová.

Aby bylo jasno: mě vážně nebaví plazit se s mopem pod postelí. Potíž je, že čínské učení feng-šuej tvrdí, že bez úklidu okolo sebe nemá člověk pořádek ani v životě, ani ve vlastní hlavě. "Racionálně to vysvětlit nejde, ale když uklidím byt, cítím se dobře. Z bytu zmizí špatná energie, kterou zaprášené a staré nebo rozbité věci přitahují, a ženy to podvědomě vědí," říká Ingrid Kročová.

Své o tom vědí i studentky. "S kamarádkou jsem se shodla, že nikdy nejsou naše pokoje na kolejích tak čisté jako ve zkouškovém období," říká Lucie Šmejkalová. "Když už mám pocit, že mám plnou hlavu a nemůžu do ní nic dalšího dostat, jdu utírat prach a vysávat. Nemusí se u toho přemýšlet, a já si tak v pohodě srovnám myšlenky a vyčistím hlavu," popisuje.

Teď už jen přijít na to, jak kouzlo domácích prací vysvětlit i partnerům a zapojit je. To však půjde podle odborníků ztuha. Španělky to už vyzkoušely, když loni žádaly uzákonit, aby se muži na domácích pracích museli povinně podílet. Neuspěly.


JAK TO VIDÍ...

  • MICHAELA ERBENOVÁ (38 let), bankéřka
    "Chci volno trávit jinak než s hadrem v ruce."

Jedna z nejvlivnějších žen v zemi. Ekonomka, která radila Václavu Klausovi, když byl premiérem. Má za sebou studia v Moskvě, stáže na univerzitách v USA (mimo jiné na Harvardu) nebo v Nizozemsku i práci v Paříži. Šestým rokem je členkou bankovní rady České národní banky, a díky tomu spolurozhoduje o ekonomickém vývoji země. Je vdaná, má dvě děti. S domácností rodině pomáhá hospodyně.

V rodině jedné z nejmocnějších dam České republiky pomáhá s úklidem hospodyně. Není to rozmar bohaté ženy, ale nezbytnost někoho, kdo počítá volný čas na minuty.

"Zlom byl, když se nám narodilo druhé dítě. Já jsem pořád pracovala, byla jsem na mateřské jen tři měsíce, takže jsme se rozhodli, že si pořídíme paní na úklid," popisuje bankéřka. "Jde jen o to, překonat tu první bariéru, že se vám po domácnosti pohybuje někdo cizí. Ale bylo to překvapivě snadné. Ta pozitiva jsou totiž natolik významná a tak rychle viditelná, že člověk o tom přestane přemýšlet jako o něčem divném," vypráví.

"Jistě, jsou věci, které bych asi nikomu nesvěřila, a to jsou intimnosti typu praní osobního prádla. Ale fakt, že se po našem bytě pohybuje někdo cizí, je cena za to, že se vracím do uklizeného, a za to, že se místo máchání hadrem můžu věnovat jen dětem. A já jsem zjistila, že je krásné mít volný víkend a jet s dětmi na výlet... Každá žena, která pracuje na plný úvazek, má na rodinu minimum času a mně přijde hloupé ho věnovat uklízení," dodává.

Hospodyně rodině bankéřky pomáhá už dva a půl roku. Přichází jednou týdně na půl dne, když jsou všichni v práci. Setře podlahy, okna, dveře, koupelnu, luxuje, ale nedělá nákupy, ani nežehlí a nepere. "Samozřejmě to nestačí pro to, aby domácnost byla udržovaná, protože máme dvě malé děti. V mezidobí se o to zbylé dělíme s manželem. Upřímně: umím si samozřejmě představit, že by naše domácnost fungovala i bez pomocnice, ale jen velmi nerada."

  • EVA PILAROVÁ (67 let), zpěvačka
    "Neuklízím, mám na to manžela."

Známá zpěvačka prošla divadlem Semafor v jeho nejslavnějším období, vydala na dvě desítky alb, hrála mimo jiné ve filmu Kdyby tisíc klarinetů a získala tři Zlaté slavíky. Vydala i několik úspěšných kuchařských knih. Je vdaná za Jana Kolomazníka, má jednoho dospělého syna. Sama téměř neuklízí, o domácnost se stará manžel. A rád, jak dodává zpěvačka.

Ty chvíle, kdy Eva Pilarová před pár lety bojovala s rakovinou, nebyly nic, co si chce kdokoliv ve vzpomínkách připomínat. Jedno pozitivum to však mělo: její muž Jan Kolomazník tehdy převzal péči nad celou domácností. Musel. A dělá to dodnes tak dobře, že mu to zůstalo a zpěvačka spokojeně přede jako kotě a do ničeho manželovi nezasahuje. Ani do vaření, a to je sama vyhlášená kuchařka.

"Když on vaří skvěle," podotýká spokojeně a skromně. Jediné, co si nechává pod patronátem sama, je příprava čínských pokrmů. A také technika je manželovi jaksi cizí. "Když mu jednou v mé nepřítomnosti ruply pojistky, čekal tři dny potmě, až se vrátím ze zájezdu," vzpomíná.

I na nákupy v jejich rodině chodí převážně manžel. "A dokonce ho to baví," chválí ho zpěvačka. Situaci, kdy žena po práci nastupuje doma druhou "uklízecí" a "vařící" směnu, si neumí představit. "Pohodlného sobce, alkoholika a feťáka nepředěláte. Pryč od něj!" varuje.

Jediné, co podle ní její muž zrovna nemusí, je věšení záclon. "Strašně při tom brblá. Ale jde mu to skvěle!" Sama si myslí, že je sobecké a nefér, když maminka za chlapečka všechno udělá, a on to pak vyžaduje od manželky. "Takový chlap, kdyby chtěl utéct, věřte, že bych mu s radostí sbalila kufr," říká. "Chlap, který si ženy váží a má ji opravdu rád, nenechá ji takhle sloužit. Když má na hospodyni, pak ji zaplatí, když na ni nemá, ať se snaží sám," dodává. Podle ní je dobré všímat si včas, jak se chová ke své matce. "Tak se totiž pak bude chovat k manželce," říká Eva Pilarová. Mužům, kteří si myslí, že domácí práce chlapa ponižují, by vzkázala jediné: "Nestojíte správné ženě za námahu."

  • VIKTORIA VONDRÁČKOVÁ (38 let), uklízečka
    "Uklízím, protože musím, ale jen v práci."

Doma na Ukrajině vystudovala logistiku obchodu, ale pak se jí v Česku, kam odjela za lepším výdělkem, nepodařilo sehnat zaměstnání, které by jejímu vzdělání odpovídalo. Proto šila prostěradla, deky a další pracovní oblečení. "Jenže k žití to nebylo," říká. Pak se jí podařilo sehnat práci uklízečky, a to je její profese dodnes. "Práce je práce," říká, ale doma na úklid nesáhne. "To už je dřina," tvrdí.

Po deseti hodinách v práci, kdy myje cizí okna, záchody a stoly, přijde Viktoria Vondráčková domů a vychutnává si, že už nemusí na nic sáhnout. Tedy: skoro. Přitom není původní profesí uklízečka. Má vystudovanou logistiku, jenže jako cizinka měla dlouho problém sehnat v Česku práci. Přesto se doma na Ukrajině za práci uklízečky tak trochu stydí. "Trošku mě to přešlo, když jsem se poznala s učitelkou, která opustila práci a uklízí jen proto, že si svým platem normálně nevydělá. Obzvlášť ne na hypotéku, kterou máme obě jen díky úklidu. Ale i tak jsem se dlouho styděla doma říct, že tady pracuju manuálně. U nás je uklízečka nula."

Jedno vítězství se však Viktorii podařilo: úklid zůstává jen její pracovní profesí. Doma téměř nemusí na nic sáhnout. "Víte, v práci vidím ty peníze, které za to dostanu. A pak mi nevadí nic. Ale doma je to nikým nezaplacená dřina. Proto u nás uklízí jen čtrnáctiletý syn a manžel Jiří," popisuje. A jak je přesvědčila? "Stačí nechat několik dní domácnost být, a když se muž shání po čistých ponožkách, stačí pokrčit rameny a říct: víš, já jsem taky unavená z práce..."

  • MARKÉTA JAROLÍMKOVÁ (43 let), máma šesti dětí
    "O úklid se staráme rovným dílem všichni."

Matka šesti dětí. Matka, která v podstatě splňuje kvalifikaci manažera velké firmy, jinak domácnost s tolika dětmi nejde zvládnout. Nejstarší dceři je patnáct, nejmladší pět let. Markéta Jarolímková je typická máma, která mezi všechny děti rovným dílem rozdělila povinnosti, a každý tak má svůj úkol, který musí pravidelně plnit. Muž v této rodině plní roli živitele a také řidiče: vozí členy rodiny, kam potřebují.

Mít šest dětí, to není žádná legrace. Bez pomoci každého člena rodiny takovou domácnost zvládat snad ani nelze. Proto také v rodině Markéty Jarolímkové má každý své povinnosti. "Nejstarší holky, patnáctiletá Gabriela a třináctiletá Dominika, mají na starosti úklid záchodu a koupelny. Aby se nehádaly, kdo to má lepší, tak se se službou po týdnu střídají," popisuje máma. Obě se také střídají v každodenním úklidu kuchyně po večeři a pomáhají mámě s vařením: škrábou brambory, krájejí zeleninu... Mazání chlebů k večeři pro zbytek rodiny bývá také nejčastěji právě jejich starost, stejně jako to, že vstávají každé ráno dřív a uvaří pro všechny ostatní členy rodiny čaj k snídani. "Teď už dokonce samy upekly koláč," říká matka.

Jedenáctiletý Jakub má zase na starosti pravidelné vynášení koše. Své povinnosti mají i nejmladší děti: devítiletý Filip, sedmiletý Matouš a pětiletá Štěpánka. "Pomáhají mi se zametáním a musí si každý den po sobě uklidit roztahané hračky. Samozřejmě se u toho hádají, kdo co roztahal, ale udělat to musí. Jinak bychom se v našem malém bytě nemohli hnout."

A otec rodiny? "Ten se stará o všechno ostatní - o auto, technické věci, vozí nás na nákupy a vůbec nám dělá řidiče, když je potřeba. My jsme prostě taková klasická rodina." Nad tím, že by si pořídila hospodyni, se sice Markéta Jarolímková někdy zasní, ale nikdy ne vážně. "Umím si to představit, to zas jo! Ale doopravdy bych to nechtěla. Přijde mi to zvláštní, že by se mi cizí člověk pohyboval po bytě," kroutí odmítavě hlavou.

KOLIK ČASU TRÁVÍME ÚKLIDEM?

* Ženy stráví domácími pracemi průměrně 4,1 hodiny denně.
* Mužům to zabere asi 1,8 hodin.
* Zaměstnané matky věnují práci doma i ve své profesi celkem 14 hodin denně a mají pouze 2 hodiny volného času.
* Muži stráví prací v zaměstnání i doma průměrně 12,7 hodiny a mají zhruba 3 hodiny volna pro sebe denně.
* Zhruba 14 % mužů se domácím pracím nevěnuje vůbec.
* Děti se nejčastěji doma podílí na mytí nádobí, muži na nakupování.
* 3 % domácností si na velký úklid najímají placenou službu.

Zdroj: Sociologický ústav Akademie věd ČR.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 





Nejčtenější

Crop topy jsou hitem léta.
Tři tipy jak nosit crop top. Trendy letního kousku se nemusíte bát

Odhalená kůže k létu prostě patří. A to i v případě, že postrádáte míry modelky. Zkrácená délka topu tak může být příjemným zpestřením vašeho outfitu. Zkusit...  celý článek

Broskvová marmeláda
Zavařte chuť léta do skleniček, v zimě jako když ho najdete

Prázdniny vstupují do poslední čtvrtiny a to také znamená, že se ovocné stromy i rajčatové keříky prohýbají pod bohatou úrodou. Většinou nemáme šanci všechno...  celý článek

Make-up ve stylu Disneyho snímku Zloba – Královna černé magie.
Vizážistka kreslí na obličej pohádkové bytosti z Disneyho filmů

Lví král, Kráska a zvíře nebo Královna Zloba, to jsou tváře, které si dokáže namalovat umělkyně z Irska. S make-up umí doslova zázraky.   celý článek

Ilustrační fotografie
Uroložka: Koupání v řece ani bazénu zánět močových cest nezpůsobuje

Každá druhá žena aspoň jednou za život prodělala zánět močových cest, i proto lékaři doporučují věnovat péči hlavně prevenci. "Koupání v řece ani bazénu...  celý článek

(ilustrační snímek)
Partner Lucii surově mlátil. Vzala děti, odešla a začíná znovu žít

Ovlivnit budoucnost dětí znamená změnit budoucnost jejich matek. Pomáháme maminkám začít po odchodu z azylového domu nový život, naučit se plánovat, spravovat...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
UKÁZKA Z KNIHY: Ženy by teď měly muže podržet, tvrdí psycholog Zimbardo

„Na rozdíl od žen a jejich emancipačních hnutí se muži nikdy nezformovali, aby zaktualizovali svou roli ve společnosti,“ píše psycholog Philip Zimbardo ve své...  celý článek

Ilustrační fotografie
Příběh Hanky: S přítelem nejsme schopni vyřešit, jak platit nákupy

Jsem rozvedená, ale s bývalým manželem jsem nikdy nemusela řešit, co kdo zaplatí, kolik kdo z nás vydělává či utrácí. Teď žiji s přítelem a dohady o penězích...  celý článek

Ilustrační fotografie
Typologie osobnosti: užitečná informace, nebo nesmysl?

Je to velmi lákavé: uděláte si test, zjistíte, jaká jste osobnost, a objasní se vám taje vašeho chování, kterým jste dosud nerozuměli – a současně se dozvíte,...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Konec svatebního kýče: svatební účesy pro rockerky a hipsterky
Konec svatebního kýče: svatební účesy pro rockerky a hipsterky

Posloucháte tvrdou muziku a v ničem se necítíte lépe, než v okovaných botách a punkovém číru? Tak to pak bude romantický drdol s růžičkami tabu i na vaší svatbě... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.