Ona

Týrá vás partner? Poradí vám socioterapeutka Zdena Prokopová

Poradna

Na otázky odpovídá

Socioterapeutka, místopředsedkyně o.s.ROSA, vedoucí SOS linky ROSA Zdena Prokopová odpoví všem, kteří řeší psychické či fyzické násilí. Spoluzakládala o.s ROSA- centrum pro týrané a osamělé ženy.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

psychické týrání v minulosti
Dobrý den, když mi bylo 15let začala jsem chodit se starším klukem (23).Byli jsme spolu dva roky. Všechno bylo fajn až do určité doby, kdy si toho všimla první moje máma, dokázal to udělat vždycky tak abych se cítila vina. říkal mi co mám nosit na sobě,nutil mě pít kafe,vyvýjel na mě sexuální nátlak,že když s ním nebudu spát i přesto že jsem u toho měla velké bolesti přemlouval mě tlačil na mě nebo si mě nevšímal. Já blbá to radši udělala a nebylo to jednou, prostě mi to přišlo normální. Když jsem si uvědomila že je to špatně,že to skončím, všichni mi to rozmlouvali-že je hodnej a üžasnej,milej a kdesi cosi. Neunesla jsem to a dvakrát jsem chtěla spáchat sebevraždu. Pak mi okolnosti pomohly a já se s ním rozešla. To jsem ještě netušila co se bude dít. Začal mě pronásledovat sms,dárky,obvolávání mých kamarádů. Cítila jsem se trapně a zlomeně trvalo to asi 8 měsíců a i po roce se nebál mě kontaktovat.NAvíc o mě napsal na FB že jsem s ním těhotná. Hrozně se mě to dotklo jako tohle všechno
Monya
Dobrý den Monyo, děkuji za Váš příspěvek a Váš názor.Pokud jste se dokázala s tímto mužem rozejít určitě jste se rozhodla správně. Takový člověk by se zřejmě nezměnil. Násilní muži se i po rozchodu snaží získat zpět svou partnerku, a je dobře , že tzv.pronásledování ( stalking)je od roku 2010 trestným činem. Přeji Vám do života vše nejlepí a věřím, že jistě najdete časem hodného partnera. Zdena Prokopová
psychické týrání v minulosti
Manžel začal před osmi lety pít (údajně pro problémy v práci), potom mě začal vždy v opilosti vulgárně nadávat a nakonec vyhrožovat umlácením, vyhozením z okna, ukopáním apod. Odstěhovala jsem se a ve vlastním domě bydlela 4 roky v pokojíku 3x3m. V noci chodil za mnou a vše pokačovalo. Teď je uř 3. rok pokoj, omluvil se mi a chová se pěkně. Ale já se pořád bojím, v noci se budím při každém klapnutí v domě; když má odpolední směnu, přijedu z práce dřív a "užívám si" domova, jinak se snažím přijet až večer. Chtěla bych všechno vrátit do doby "předtím", snažím se dělat, jako že už je všechno vpořádku, ale ten strach je prostě ve mně...Chtěla bych nejraděj odejít někam do podnájmu a být sama, ale tenkrát mi řekl, že mě najde a zabije (pořídil si tenkrát i zbrojní pas), takže se bojím odejít. Začíná to být pro mě neúnosné...
Duška
Dobrý den,ve Vašem případě je určitě nutné, abyste docházela do poradny pro ženy,ohrožené domácím násilím.Takové poradny jsou v každém krajském městě( Intervenční centra pro ohrožené osoby - seznam je na www.domacinasili.cz), některé specializované jsou v Praze ,Brně a v jiných městech( seznam najdete na www.koordona.cz)Potřebujete celou situaci probrat, zpracovat, a také se rozhodnout zda chcete být v takovém svazku.Určitě ale svému partnerovi nesdělujte, jaké kroky chcete učinit, bohužel by se mohlo násilí stupňovat.Proto je důležitý osobní kontakt, aby se mohla zvážit míra nebezpčí a měl by se vypracovat bezpečnostní plán.Také fungují utajené azylové domy pro ženy, oběti domácího násilí, kde byste mohla být v bezpečí. Nemusíte se za svou situaci nijak stydět, odpovědnost je vždy na pachateli domácího násilí, ten za něj má odpovědnost, a Vy máte právo na život bez násilí a výhružek. Pokud se chcete o situaci poradit nejprve po telefonu je to možné na lince DONA pro oběti domácího násilí je non stop, na čísle 251511313. Přeji hodně štěstí a určitě se objednejte do některé z uvedených poraden. Zdena Prokopová
psychické týrání v minulosti
Dobrý den, můj otec byl (možná ještě je)tyran.Maminka se s ním po 17 letech rozvedla. Bojujeme s nočními děsy všechny tři (i má sestra). Mě se povedlo najít si skvělého muže. Dává mi pocit jistoty a bezpečí. Máme krásné zdravé děti. Člověk by si řekl má všechno... Jenže pocit, že jsem selhala jako dcera je ve mě pořád. Filmy o milujících otcích nemůžu vidět. Svého otce nenávidím - zřekl se mě před rodiči mého muže. Ale zároveň mám pocit jako by mi chyběl. Je to vůbec normální? Hrozně mě, sestře i mamince ubližoval. Je to už spoustu let, ale té bolesti a strachu se nedá zbavit. Mám navštívit nějakého odborníka? Moje psychická situace se zhoršila, když jsem se dověděla o jeho vážné nemoci. Děkuji a omlouvám se za možná nesouvislé popsání mé situace.Nina
Nina
Doporučuji obrátit se na odborníka ve Vašem okolí. Psychologa nebo psychiatra. Domnívám se, že jste neselhala Vy jako dcera, ale Váš otec ve své roli otce rozhodně neobstál. Násilí ve vztazích mezi lidmi spolehlivě zničí všechno dobré. Poškozuje oběti, které jsou vystaveny dlouhodobému stresu a mají z toho psychické problémy i zdravotní potíže. Agresor ztrácí postupně zábrany a pro své nejbližší je neštěstím. Osobní kontakt s otcem nedoporučuji, protože by mohl vést ke zhoršení Vašich psychických problémů.
psychické týrání v minulosti
Dobrý den, před půl rokem jsem konečně našla odvahu a odešla od bývaleho druha, který mě 3,5 roku fyzicky a psychicky týral. Vyvrcholilo vše takovým způsobem, že strachem o svůj a hlavně život našeho 1,5 starého syna jsem s nervami v koncích rozeběhla na policii. Dnes máme nového přítele, který se o nás stara a který tak nějak o tom ví. Nedokážu ale říct nic než že mě bil. Jen občas ze mě tu a tam něco vypadne. Když jsem ho poznala myslela jsem si že jsem v pořádku a vyrovnaný člověk. Bohužel poslední 1,5 měsíce vím, že to tak není. Vracejí se mi vzpomínky i na věci o kterých jsem nikomu nikdy neřekla a kteří se staly někdy před třemi lety. Slýchám nadávky, jsem nervozní a podrážděná. Mám neustále z něčeho strach a čím dál tím častěji říkám kéž bych tu nebyla a přepadají mě myšlenky na smrt, nedokážu o tom mluvit ani s psychiatrem. Ale jedno vím při životě mě drží ti dva mužský, kreří mě drží nad vodou. Je toho ve mě strašně moc a přestávám to zvládat. Pomozte a poraďte, prosím. Děkuji
Jarča
Máte za sebou moc špatnou životní zkušenost a půl roku je krátká doba na zhojení všech ran. Uvádíte, že se v poslední době cítíte hůř a hůř.Vaše zážitky Vás zřejmě traumatizovaly mnohem více než jste si myslela a teď se teprve vynořují. Nesnažte se s tím vyrovnávat sama. Vyhledejte psychologa ve svém bydlišti, aby Vám pomohl situaci zvládnout. Bylo by škoda, kdyby Vám bývalý druh dál ovlivňoval život. Vy sama, Vaše dítě i Váš nový přítel si zasloužíte lepší život, neovlivňovaný stíny minulosti, ale je potřeba tomu napomoc. Není hanba jít k psychologovi, Vaše zážitky byly tak těžké, že Vaše samouzdravující schopnosti na to nestačí. Bude to trvat déle než jste předpokládala a s odbornou pomocí to bude snadnější. Neodkládejte to.
psychické týrání v minulosti
Prosím o radu jak dál. Manžela jsem si brala po 5 leté známosti. Já VŠ, on vyučený. Dohodli jsme se, že nebudeme mít hned děti, ale 3 měsíce po svatbě mne manžel úmyslně přivedl do jiného stavu (vykašlal se na prezervativ). Byla jsem doma 6 let se dvěma dětmi, kariéra šla do háje, ponižoval mne, dával mi málo peněz na domácnost, takže jsem při mateřské musela pracovat (nejprve domácí pletařka, pak uklízečka). V r. 1992 jsem se vrátila do práce na manažerskou pozici a bylo po revoluci, a jako VŠ se znalostí 4 jazyků jsem měla svět otevřený. Manžel to vycítil a začal mne ponižovat před kamarády, že jsem levá na sporty. Nicméně moje příjmy rostly tak, že jsem si mohla dovolit koupit každému ze synů byt. Dnes už s manželem nežijeme spolu, ale vedle sebe. Domov beru jen jako místo výkonu dalšího povolání. Rozvést se bojím kvůli dětem a také proto, že bych mohla přijít o byty pro děti. Nevím jestli se dá ještě něco zachránit, občas je mi smutno, ale mám zkušenost že VŠ a vyučený nejde k sobě
Nikola
Prosíte o radu, jak dál, ale v čem? Nikdo Vám neřekne, co máte dělat, abyste byla spokojená a šťastná. V této poradně radíme jen ,jak nebýt obětí násilí od blízkého člověka.Určité prvky psychického násilí se v minulosti ve vztahu s manželem projevovaly. Minulost už měnit nelze. Je otázkou, co chcete dělat s přítomností. Spokojíte se s tím, co máte nebo se pokusíte změnit to, s čím nejste spokojená? Jak si přejete, aby Váš život vypadal za 10/15 let? Co proto můžete udělat dnes, aby byla Vaše budoucnost lepší než minulost?Odpovědi na tyto otázky hledejte u sebe. Synové jsou zřejmě už dospělí a majetkové otázky vyřešíte nejlépe s advokátem.
psychické týrání v minulosti
Dobrý den, je mi 29 a obávám se,že mé zdravotní problémy s příjmem potravy,obrovská nechuť k jídlu a nucení na zvracení (podle všech vyšetření vše,co se týká fyzické stránky,je v pořádku) směřují ke špatnému dětství.Vyrůstali jsme s rodiči a starší sestrou v domě na vesnici.Otec chodil každý den opilý a byl agresivní,matku a sestru občas bil,sprostě nadával a ponižoval.Potom onemocněl se slinivkou a musel přestat pít.Nadávky a ponižování a žárlivost ale zůstaly doteď.Sestra jednou musela být hospitalizována na psychiatrii pro deprese, doteď v těžkých situacích špatně reaguje.Já jsem začala mít problémy teď,protože si chci najít partnera a založit rodinu,a le zjistila jsem,že muže strašně nenávidím,vzpomenu si na otce,jak matku bil a ponižuje.Co mám dělat, abych se zbavila nenávisti a mohla normálně žít?Spousta dospělých "dětí"má jistě podobné problém
Jana
Milá Jano, nedovolte, aby Vám chování otce zkazilo celý život. Na těchto stránkách se píše o případech, kdy si nejbližší lidé ubližují. Ujišťuji Vás, že jsou i jiné vztahy.Vztahy ve kterých se lidé vzájemně respektují, umí se domluvit a spolupracovat. Vyhledejte ve svém okolí psychoterapeuta, abyste se s jeho pomocí vypořádala s minulostí. Možná by si Váš dotaz měly přečíst ženy, které žijí s násilnickým manželem, aby dětem zachovaly rodinu. Rodina a domov by měly být místem bezpečí a lásky, ne násilí. Děti se nemohou bránit a nemohou zabránit, aby je to neovlivniílo. Nelíbí se jim to, ale protože kolem sebe nic jiného nevidí, tak v dospělosti kopírují chování svých rodičů. Násilí tak přechází z generace na generaci. Přeji Vám úspěch, ale nebude to snadné ani rychlé. Stojí to však za to osvobodit se od minulosti.
psychické týrání v minulosti
Mé známé bude 40 let.Dostala se do složité situace, částečně i svou vinou.Celý problém je delší,tak jen ve zkratce - 2 roky je bez práce, 1,5 roku rozvedená, bezdětná. žije v domku svých rodičů, ve ,,svém" bytě.Bohužel otec je stručně řečeno hulvát.Nebojí se jí uhodit, vyhrožuje,zavírá vodu, vypíná elektřinu.Tady je problém-mají společné hodiny.Ona nemá peníze,bohužel nic rodičům nepřispívá, teď dostala od otce papír,na němž jsou vyčísleny dluhy na téměř 100 000.Smlouvu žádnou nemají, radím jí odejít, osamostatnit se, hlavně začít NĚKDE pracovat.Chvílemi mi připadá,že se jí tato role i líbí a příliš nic měnit nechce.Mám i pocit,že je tu jakýsi blok z dětství vůči despotickému otci,kterému se snaží dokázat,že je lepší než on si myslí, a který se prý podobně chová celý život i ke své ženě. Ta nyní funguje jako jeho vyslanec a sděluje své dceři, co si otec přeje, co má dělat, nemá dělat...Celá situace je o dost obšírnější, ale potřebuje nějaký,,odpich", radu co TEĎ.Díky Ivana
Ivana
Všechno , co píšete, se může na současném stavu Vaší kamarádky podílet. Má toho hodně a sama to nezvládne, ani s Vaší podporou. Měla by vyhledat odborníka psychologa. Najít si práci je zásadní pro její nezávislost na rodičích.Mohla by se zapojit do nějakého projektu přípravy na zaměstnání, které nabízejí Úřady prřáce. Potřebovala by se vymanit z nepříznivého vlivu otce. Např. by si mohla najít práci mimo bydliště. To jsou jen některé náměty.Do ničeho ji nenuťte, ale podporujte ji, dodávejte jí odvahu,ale nic nedělejte za ni. Můžete společně udělat jednoduchý plán, co kdy udělá, kdy kam půjde, možná byste ji mohla i někam doprovázet. Nebude to přímočará cesta od úspěchu k úspěchu,počítejte s tím, že se zasekne a bude toho chtít nechat. Nebuďte z toho zklamaná a zkuste ji trošku popostrčit. Bude to běh na velmi dlouhou trať. Držím vám oběma palce.
psychické týrání v minulosti
Dobrý den přeji, chci se zeptat na váš názor: Odmala mám problém se vztahem k mé matce.Dle mého jsem měla špatné dětství ( zneužívání otcem, každou chvíli jiný strejda, mlátila mě a neměla nikdy chvilku k naslouchání, jen kritizovala) a do plnoletosti jsem poslouchala jen její názory, výbuchy a ponižování. V plnoletosti jsem odešla z domova a v roce 2002 porodila dceru Nikolku. O 3 měsíce později jsem jako spolujezdec měla autonehodu (zlomená páteř,stehenní kost, bérec, slezinu pryč, koma na ARU),3 měsíce se mi o dcerku starala,co jsem byla v nemocnici.Nyní je mi 25 let, mám ještě syna Jiříka a za 14 dní se mi narodí dcera.Matka se upnula jen na Nikolku, celá léta se mi jí snaží vzít, podceňuje mě,kritizuje a nadále ponižuje.Před měsícem na mě tajně poslala sociálku, že prý se špatně starám o děti.Pracovnice nenašla nic,naopak byla nadšená z dětí,jejich hraček a řekla,že nemá ani ň.Obávám se,že matka není normální,pije,jí prášky a je schopná mě nechat klidně odstranit,aby dceruzískala.
Monika
Milá Moniko, Váš dotaz bych rozdělila na několik částí.Pokud jde o Váš vztah k matce v minulosti,doporučuji vyhledat psychoterapeuta. Pokud se jedná o současnost mohu jen konstatovat,že chování Vaší matky není běžné, ale svým způsobem pochopitelné. Odpovídá obrazu, který si o Vás vytvořila. Doporučuji důsledně s matkou přerušit všechny kontakty, protože škodí Vám i dětem.Zapomeňte na vyžadovanou vděčnost a pocity viny, které ve Vás matka pěstuje. V míře, ve které je Vaše matka používá, Vám škodí. Matku nepřesvědčíte, ani nezměníte její názor na Vás, proto je nutné se od ní oddělit. Budete k tomu potřebovat i psychologickou podporu od odborníka. Nebude to pro Vás snadné, ale nikdo jiný než Vy, to nemůže udělat. Nepíšete o manželovi, bylo by dobré,kdyby Vás v podporoval v úplném oddělení od matky. Pokud jde o výhružky, jejich úkolem je Vás dále držet v podřízeném postavení.Matce se nebude líbit Vaše samostatnost a přitvrdí. Jenže, když si necháte všechno líbit, tak bude také čím dál horší. Na sociálku se můžete naopak obrátit Vy, aby Vás před "babičkou " chránil.Z Vaší obavy, že je matka schopná Vás nechat odstranit, je vidět, jak se matky bojíte a jakou moc jí přisuzujete.Ve skutečnosti má jen takovou moc, jakou jí přenecháte. Někoho odstranit není lehké, rozhodně těžší než tím vyhrožovat. Podobné výhružky jsou časté, ale realizují se jen výjimečně. Pokud by se matčino vyhrožování stupńovalo, podejte na ni trestní oznámení.Dobrým řešením by bylo odstěhování někam hodně daleko, záleží na Vašich konkrétních možnostech. S pozdravem Pavla Vyhlídalová.
psychické týrání v minulosti
Matka na mne sprostě křičela, kdykoli dítě jen zavrnělo, že chce mít klid ať se starám. Nenechala mne pro dítě připravit jídlo, prý jí dělám nepořádek v bytě. Křičela na mne při kojení, které záhy z důvodu stresu skončilo atd. S manželem nám to velmi narušilo vztah. Vše jsem se pokoušela řešit na VB a sociálním odboru MNV (bylo to v letech 1978-1988) ale tam mi řekli, je to vaše matka, musíte se k ní chovat slušně. V roce 1988 jsme získali byt a odstěhovali se. Zařekla jsem se, že pro mne matka neexistuje, ale zase jsem se k ní vrátila. V roce 2002 jí zemřel přítel a bylo potřeba se postarat o její přestěhování do menšího bytu. Stálo mne to mnoho peněz (cca 400000,-Kč) ale udělala jsem to. A zase stále poslouchám, že její současné bydlení není kvalitní a stále je nespokojená. Snad ve mně vypěstovala nějakou závislost na sobě, motám se jak v bludném kruhu. Manžel mi bohužel oporou není a nikdy nebyl, on jen mlčí, jsem v tom sama.
Bára 2.část
Odpověď na první část dotazu se vztahuje i na její pokračování.
psychické týrání v minulosti
Vážená paní doktroko, nejsem týraná v manželství, ale jako mladá žena jsem zažila asi týrání od své matky. Když jsem si v 16 našla přítele, matka byla se vším srozuměná. Když ale vztah byl vážný, cca po 2 letech, začal teror. Matka mi stále nadávala, nenechala mne spát, budila mne v noci až mne situace dohnala k rozchodu. Našla jsem si dalšího přítele a situace se po cca stejné době opakovala. To už jsem studovala VŠ a matka mne nenechala učit. Ráno před odchodem do práce (cca v 5 hod) mne vzbudila křikem a sprostými nadávkami, na celý den jsem měla úkoly od ní a po jejím návratu z práce se vše opakovalo. Celé dětství a mládí(dokud jsem na ní byla finančně závislá) mne držela v šachu tím, že když nebudu poslouchat pomažu k fotrovi (matka byla rozvedená a vybudovala ve mně k otci syndrom zavrženého rodiče, měla jsem z otce strach)VŠ jsem dostudovala a tohoto přítele si vzala. Brzy jsem otěhotněla a my neměli kde bydlet. A zase jsem se vrátila k matce už s dítětem a teror pokračoval.
Bára
Milá pani Báro, to co popisujete je psychické týrání ze strany Vaší matky, i když ona by to tak určitě nenazvala. Sama píšete o psychické závislosti a je to výstižné. Matka se neumí chovat jinak, ale není nutné, abyste tím trpěla. Doporučuji omezit kontakt s matkou na minimum, nebrat na sebe odpovědnost za její problémy. Naopak uděláte dobře, když bude podporovat její samostatnost.Pokud Vás vztah s matkou trápí víc, než je vám milé, vyhledejte ve svém okolí psychoterapeuta. Kontakty najdete na internetu nebo ve Zlatých stránkách. Na tak složitý problém poradna na dálku nestačí. S pozdravem P. Vyhlídalová