Vyčerpávající bolest hlavy s mnoha dalšími příznaky, která dokáže člověka vyřadit z běžného života – to je migréna. I když jde o velmi nepříjemný stav, je obvykle označována za takzvané benigní onemocnění, protože téměř nikdy neohrožuje život a není přímou příčinou smrti. Podle nových poznatků však toto nemusí platit u pacientů, kteří trpí migrénou s aurou.
Tajemná aura
Migrénu lze medicínsky rozdělit na dvě základní formy – migrénu s aurou a migrénu bez aury. Migréna s aurou postihuje jednoho z pěti migreniků a stejně jako u migrény bez aury se vyznačuje bolestí na jedné straně hlavy, někdy jsou bolesti oboustranné. Obvykle je doprovázena nevolností a zvracením, pacient by si měl při takových potížích jít lehnout do tmavé a tiché místnosti.
|
Aura je neurologický příznak, který se projevuje před začátkem bolesti hlavy a většinu lidí napoprvé dokáže dost vyděsit. Formy aury mohou být: Vizuální - zářivý útvar šířící se přes zrakové pole a částečně nebo zcela blokující vidění na jednom oku a to při otevřených i zavřených očích, záblesky světel, vlnící se čáry, geometrické obrazce, rozmazané vidění, částečná ztráta zraku. Senzorická – snížená citlivost nebo brnění v obličeji nebo horní končetině, pocit deformovanosti končetiny, čichové halucinace. Motorická – částečné ochrnutí, pocit slabosti v končetině na jedné straně těla. Řečová – obtížné hledání slov, problémy s porozuměním. Poznávací – zmatenost, dezorientace, přechodná ztráta paměti. |
Aura zvyšuje riziko smrti
Lékaři se již dlouho domnívali, že migréna s aurou může ve vzácných případech způsobit mozkovou mrtvici, ale dosud chyběl dostatek důkazů podporujících tuto domněnku. Migréna obvykle nezpůsobuje dlouhodobé nebo trvalé poškození, výjimkou je však takzvaná migrenózní mrtvice.
Při této komplikaci přetrvávají příznaky jako aura, zmatenost, částečná paralýza nebo porucha řeči po celou dobu záchvatu. Ve vzácných případech je pak migrenózní mrtvice příčinou mozkové mrtvice.
Rozsáhlá islandská studie nyní prokázala, že migrenikům s aurou hrozí zvýšené riziko úmrtí na srdeční onemocnění a mrtvici, i když individuální riziko je podle expertů nízké. Doktor Larus Gudmundsson z islandské univerzity a jeho odborný tým prošetřovali dopad záchvatů migrény u více než 18 000 mužů a žen narozených mezi léty 1907 a 1935. Ti se zúčastnili výzkumu Reykjavické studie, která začala v roce 1967 a zkoumala srdeční onemocnění na Islandu.
Po 26 letech sledování účastníků studie Gudmundssonův tým zjistil, že ženy a muži, kteří trpěli migrénou s aurou, měli zvýšené riziko úmrtí na srdeční onemocnění a mrtvici oproti migrenikům bez aury, u nichž nebylo zvýšené riziko úmrtí pozorováno.
Vědci potřebují další studii
Autoři studie však podotýkají, že riziko pro migreniky s aurou je nízké a tito pacienti by se měli spíše soustředit na snížení běžných rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, kouření a vysoká hladina cholesterolu.
Podle vědeckého týmu je také zapotřebí dalšího výzkumu, aby se více prozkoumala spojitost mezi migrénou s aurou a zvýšeným rizikem úmrtí na kardiovaskulární nemoci nebo jiné příčiny.
"Nicméně zbývá zjistit, které nemoci zvyšují riziko pro ženy s migrénou," řekli vědci z týmu doktora Gudmundssona. "Je zapotřebí další studie, aby se určilo, zda snížení frekvence záchvatů preventivním léčením migrény může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění."
Hrozí i krvácení do mozku
Další studie, která proběhla v Národním institutu zdraví a lékařského výzkumu ve Francii pod vedením doktora Tobiase Kurtha, zjistila, že ženy, které trpí migrénou s aurou, mají dvojnásobně vyšší riziko hemoragické mrtvice (krvácení do mozku). Hemoragické mrtvice je odpovědná za zhruba 20 procent všech mrtvic. I doktor Kurth však poznamenal, že riziko zůstává nízké a je zapotřebí dalšího výzkumu.
"Tento nový výzkum potvrzuje podezření, které mnozí z nás měli už několik let, že migréna s aurou je významným rizikových faktorem pro mrtvici," řekl doktor Patrick Lyden, předseda oddělení neurologie z nemocnice v Los Angeles.
"To neznamená, že pokud máte migrénu, měli byste běžet na pohotovost kvůli vyšetření na infarkt nebo mrtvici. Ale znamená to, že lidé s migrénou by si měli být vědomi potenciálního zvýšeného rizika," poznamenal doktor Lyden. "Pokud máte migrénu, potřebujete mluvit s doktorem a kontrolovat další rizikové faktory (pro mrtvici), což zahrnuje vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak."
Záchvat může být spuštěn orgasmem
Migréna patří mezi chronická onemocnění stejně jako cukrovka, srdeční choroby nebo vysoký krevní tlak. Je odrazem poruch a chemických změn uvnitř mozku a jde o vrozenou abnormalitu centrálního nervového systému. Není to jen pouhá bolest hlavy, ale komplexní fyzický syndrom, který může zasahovat vidění, myšlení a funkce některých orgánů.
Projevy migrény jsou velmi individuální, záleží rovněž na typu migrény. Nejčastěji se při záchvatech objevují nevolnost a zvracení, ztráta chuti k jídlu, zácpa nebo průjem, bledá, studená a vlhká pokožka, otok obličeje, husí kůže, pocení, časté zívání, přecitlivělost na hluk a světlo, nesnášenlivost doteků, přecitlivělost na pachy, podrážděnost, deprese nebo úzkost, nervozita, nesoustředění, vyčerpání a samozřejmě ostrá bolest hlavy.
Spouštěcí faktory migrény si většinou vypozoruje migrenik sám po několika záchvatech. Mezi nečastější spouštěče migrény patří alkohol, sýry, ryby, čokoláda, kofein, tučná jídla, citrusové plody, ale také silné světlo, zápachy, změny počasí, cestování, kouření, sport, antikoncepce či orgasmus.
Co je dobré vědět o migréně* Migréna není známkou psychických problémů a není způsobena stresem, jedná se o čistě biologickou poruchu. * Odmítání sexu z důvodu migrény není jen výmluva – sex či jiná fyzická aktivita může bolest ještě zhoršit, nehledě na to, že jsou při záchvatu veškeré doteky nepříjemné. * Pacienti s migrénou nejsou simulanti, mají oprávněný zdravotní důvod odejít náhle z práce kvůli příznakům jako je zvracení, citlivost na světlo, zvuky a pohyb. * Dá se tlumit léky, ale zůstane přítomna po desetiletí nebo i celý život. * Migréna není jen nemoc dospělých, trpí ji až 18% dětí a to i batolat. * Migrénou trpí muži i ženy, ale u žen je dvakrát až třikrát častější. * Záchvaty migrény ubývají s věkem, u mužů začínají klesat od 30 let, u žen od 40 let. * Typický migrenik má záchvaty dvakrát až třikrát do měsíce. * Většina bolestí trvá až čtyři hodiny, někdy může záchvat překročit až 72 hodin. * Slovo migréna pochází z řeckého hemicranios, což znamená bolesti poloviny hlavy. * Migréna byla zaznamenána už v mezopotámské říši 3000 let před Kristem a kdysi se léčila projímadly, pouštěním žilou, uvazování katovy smyčky kolem hlavy nebo dokonce trepanací lebky. |
